Gambrinus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Otto
Dogbert (diskuse | příspěvky)
Nebyl císař, ale otec císaře. Zdroj třeba Jiří Spěváček, nebo Ottův slovník naučný.
Řádek 18:
Pověst o králi Gambrinovi se tradovala od středověku a byla zaznamenána roku 1543 v [[Bavorsko|bavorské]] kronice [[Burkart Wallis|Burkarta Wallise]]. Podle této [[pověst]]i začal král Gambrinus jako první vařit [[pivo]], když se tomu naučil od Isis, staroegyptské bohyně úrody a hodokvasu.
 
Král Gambrinus má zdánlivě latinské jméno, ale je zkomoleninou titulu Jean Primus = Jan První. Byl to ve skutečnosti Jan I., vévoda Brabantský, který žil v letech 1251/1253 - 1294. Při bitvě u Worringenu nedaleko [[Kolín nad Rýnem|Kolína nad Rýnem]] dne[[5. červen|5. června]] [[1288]] porazil se svými spojenci římskéholucemburského císařehraběte Jindřicha III., a tím definitivně připadlo vévodům brabantským [[Limbursko]]. Na prosbu bruselského sladovnického cechu se poté stal jeho čestným předsedou (patronem), a od té doby býval v cechovních místnostech vyobrazen jako opulentní usměvavý muž s věncem z chmelových ratolestí na hlavě a s pohárem pěnícího piva v ruce. Stal se tak častým nástupcem římského boha Dionýsa a novověkým [[patron]]em pivovarnictví, nejprve v Brabantsku, tj. na území dnešní severní Belgie a jižního Nizozemí (Brusel, Lovaň, Antverpy, Breda, Hertogenbosch, Tilburg), od doby barokní také v ostatních "pivařských" zemích.
 
V Čechách je tato tradice doložena teprve obrazy z 18./19. století, například ve sbírce Národního muzea v Praze, či názvem pivnice "U krále Brabantského" v Praze na Malé Straně.