Emanuel Tonner: Porovnání verzí

V prvních přímých [[Volby do Říšské rady 1873|volbách do Říšské rady roku 1873]] získal i mandát v [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské radě]] (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval [[Kurie (volby)|kurii]] venkovských obcí, Písek, Strakonice, Blatná atd. V souladu s tehdejší českou opoziční politikou [[pasivní rezistence]] ale mandát nepřevzal a do sněmovny se nedostavil. Jeho mandát tak byl prohlášen za zaniklý z důvodu absence.<ref name="alex.onb.ac.at">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref> Původně byl členem [[Národní strana (1848)|Národní (staročeské) strany]], ale tíhl k jejímu mladočeskému liberálnímu křídlu. V roce 1864 se ale podílel na konzultacích ohledně možnosti založení nové liberálně orientované politické strany. Účastnil se porad, které svolal [[Rudolf Thurn-Taxis]], na nichž se profiloval program samostatné politické strany. Nakonec ale k formálnímu ustavení nezávislé mladočeské formace nedošlo a oba proudy české politiky i nadále existovaly ve volné alianci.<ref>''Česká společnost 1848-19181848–1918''. 181</ref> Rozdílné stanovisko od hlavního proudu staročeské politiky prezentoval i v roce 1873, v debatách okolo politiky pasivní rezistence na zemském sněmu. Když [[Český klub]] coby společná sněmovní frakce českých státoprávních poslanců o otázce hlasoval, byla sice odsouhlasena pasivní rezistence i na zemském sněmu, ale pouhým poměrem 47 : 35 hlasů. Poražená (mladočeská) menšina reagovala 25. listopadu 1873 veřejným prohlášením, ve kterém sice předchozí většinové rozhodnutí respektovala, ale demonstrativně vrátila své mandáty ''do rukou voličů'', protože rozhodnutím o pokračujícím bojkotu pozbyly svého účelu. Mezi signatáři tohoto prohlášení byl i Tonner a další politici, kteří v té době již směřovali k ustavení samostatné politické strany, ke kterému došlo následujícího roku, kdy formálně vznikla [[Národní strana svobodomyslná|Národní strana svobodomyslná (mladočeská)]].<ref>''Česká společnost 1848-19181848–1918''. 299</ref>

V roce 1879 [[Eduard Taaffe]], tehdy představitel konzervativního německorakouského tábora, inicioval jednání s českou opozicí, na jejichž konci byl český vstup na Říšskou radu, zahájení aktivní politiky a přechod Čechů do provládního tábora. Ve [[Volby do Říšské rady 1879|volbách do Říšské rady roku 1879]] byl Tonner zvolen za kurii venkovských obcí v obvodu Roudnice, Louny, Mělník atd. Nyní mandát převzal. Slib složil 5. března 1880.<ref name="alex.onb.ac.at"/> Profiloval se jako provládní poslanec, ale v rámci Českého klubu spolu s dalšími mladočechy dával najevo některé pochybnosti o správnosti podpory vládních předloh. V tomto smyslu vystoupil proti vládní školské reformě v roce 1883, která v souladu s přáním německorakouských konzervativců částečně revidovala liberální reformy předchozích dekád, což pro některé mladočeské pokrokáře bylo nepřijatelné. Zatímco, [[František Tilšer]] na odmítavém stanovisku setrval a hlasoval proti zákonu, Tonner a další mladočeši se nakonec přiklonili k pozici Českého klubu. Za to pak ovšem čelil kritice voličů a musel svůj mandát obhajovat v doplňovacích volbách do Říšské rady. V jeho volebním obvodu ho ovšem porazil nezávislý radikální kandidát [[Eduard Grégr]] a Tonner se nakonec do vídeňského parlamentu dostal v jiném obvodu.<ref>''Česká společnost 1848-19181848–1918''. 370-371</ref> 13. prosince 1883 tak nově převzal mandát, tentokrát za kurii venkovských obcí (obvod Německý Brod atd.).<ref name="alex.onb.ac.at"/>

Opětovně byl zvolen ve [[Volby do Říšské rady 1885|volbách do Říšské rady roku 1885]] (nyní za městskou kurii, obvod Písek, Domažlice atd.). Rezignace na poslanecký mandát byla oznámena na schůzi 11. října 1887.<ref name="alex.onb.ac.at"/> Jiné prameny ale uvádějí, že v Říšské radě zasedal až do roku 1891.<ref>''Česká společnost 1848-19181848–1918''. 689</ref> V závěru života se rozešel s mladočeskou stranou a byl aktivním vysoce postaveným členem strany staročeské.<ref>''Česká společnost 1848-19181848–1918''. 479</ref>

* Bratr [[August Tonner]] (1823-18901823–1890), někdy uváděný s křestním jménem '''Augustin'''<ref>Viz např. [http://aut.nkp.cz/jk01132771 autoritní záznam v NK ČR]</ref>, byl veřejně činný právník, novinář, manažer a úředník.<ref name=Svet18900919>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = August Tonner | periodikum = Světozor | odkaz na periodikum = Světozor | ročník = 24 | číslo = 43 | datum = 1890-09-19 | strany = 507 | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=SvetozorII/24.1890/43/507.png | datum přístupu = 2013-09-11}}</ref>

* Bratr [[František Tonner]]<ref name=NarL19000405>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = …Emanuela Tonnera… | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 40 | číslo = 94 | datum = 1900-04-05 | strany = 6 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/5135878 | datum přístupu = 2013-09-11}}</ref> (1837-19341837–1934) byl středoškolský profesor chemie, dlouholetý ředitel reálky a vlastenecký činitel v [[Písek (město)|Písku]].<ref name=NarL19340223>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = |titul = Zemřel nejstarší písecký občan | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 74 | číslo = 53 | datum = 1934-02-23 | strany = 3 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9496141 | datum přístupu = 2013-09-11}}</ref>

[[Kategorie:Narození 25. prosince]]
[[Kategorie:Narození 1829]]

[[Kategorie:Úmrtí 4. dubna]]
[[Kategorie:Úmrtí 1900]]