Federico Fellini: Porovnání verzí

Přidáno 318 bajtů ,  před 6 lety
Malé úpravy. "Sladký život" vyžaduje více místa.
m (infobox, drobné úpravy)
(Malé úpravy. "Sladký život" vyžaduje více místa.)
}}
 
'''Federico Fellini''' [''federiko felíny''] ([[20. leden|20. ledna]] [[1920]] [[Rimini]] – [[31. říjen|31. října]] [[1993]] [[Řím]]) byl významný [[Itálie|italský]] filmový [[režisér]] a [[scenárista]].
 
== Život ==
Narodil se jako nejstarší ze tří dětí, otec vyrostl na statku blízko Rimini, kde Federico trávil prázdniny. Po maturitě roku [[1938]] (kterou musel opakovat) odešel do [[Florencie]], kde se živil kreslením vtipů a [[Karikatura|karikatur]]. Zde také psal ''Příběhy Gordona Flashe'' pro časopis ''420''. Roku [[1939]] odešel do [[Řím]]a, kde se zapsal na univerzitu, pracoval jako karikaturista a ilustrátor a příležitostně psal do několika novin. Psal také texty a skeče pro rozhlas a pravidelné sloupky pro humoristický časopis ''Marc´Aurelio'', kde se seznámil s řadou svých pozdějších spolupracovníků. V rozhlase poznal také svoji pozdější ženu [[Giulietta Masina|Giuliettu MasinovouMasinu]], kterou si v r.roce [[1943]] vzal. Po osvobození Říma americkou armádou ([[4. červen|4. června]] [[1944]]) si s několika přáteli otevřel „Funny Face Shop“, kde kreslil pro americké vojáky karikatury.
 
Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] se věnoval téměř výhradně filmu. Seznámil se s režisérem [[Roberto Rossellini|Robertem Rossellinim]], s nímž psal scénář pro film „Řím''[[Řím – otevřené město“město]]'' (1946), za nějž byl poprvé nominován na Oscara. Roku 1950, už jako autor 19 scénářů, natočil svůj první film, „Světla''[[Světla variété]]'' variété“.(s A. Lattuadou), ale úspěch měl až o čtyři roky později jeho film „Silnice“''[[Silnice]]'' (''La Strada''), ve kterém hrála Giulietta Masina hlavní ženskou roli. Přes odpor [[Luchino Visconti|L.Luchina Viscontiho]] a jeho přívrženců získal řadu ocenění v Itálii i v zahraničí. Po neúspěchu filmu ''[[Il bidone]]'', natočil s pomocí [[Pier Paolo Pasolini|Piera Paola Pasoliniho]]ho „Cabiriinysnímek noci“[[Cabiriiny noci]], kterákterý vzbudilyvzbudil ostrou kritiku, ale mělyměl velký úspěch, podobně jako ''[[Sladký život]]'' a další.
 
Felliniho nejslavnější film je ''[[Sladký život]]'' (''La dolce vita'') z roku 1960, ve kterém vytvořili hlavní role [[Marcello Mastroianni]], [[Anouk Aimée]] a [[Anita Eckberg]].
 
== Dílo ==
Fellini získal pětkrát cenu [[Oscar]] za nejlepší zahraniční film (poprvé 1957 za film „Silnice“) a jedenáctkrát byl na ni nominován. Roku 1960 získal „[[Zlatá palma|Zlatou palmu]]“ na [[Filmový festival v Cannes|festivalu v Cannes]] a roku [[1990]] japonskou cenu [[Praemium Imperiale]] za celoživotní dílo. Šestnáctkrát získal „[[Nastro d'Argento|Stříbrnou stuhu]]“ italských filmových novinářů a pětkrát cenu „David di Donatello“ italské filmové akademie.
 
== Odkazy ==
{{commonscat}}
{{Wikicitáty}}
{{NK ČR|jn19990002219}}
=== Literatura ===
* C. Costantini, ''Rozhovory s Fellinim''. Praha: Blízká setkání 1996
* F. Fellini, ''5 scénářů''. Praha: Odeon 1966
* F. Fellini, ''Cabiriiny noci - literární scénář''. Praha: ČSF 1959
* F. Fellini, ''Amarcord''. Praha: Odeon 1978
=== Související články ===
* [[Giulietta Masina]]
* [[Neorealismus]]
* [[Existencialismus]]
 
== Odkazy ==
{{commonscat}}
{{Wikicitáty}}
{{NK ČR|jn19990002219}}
 
=== Externí odkazy ===