Zoologická zahrada Olomouc: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Byly doplněny další informace o zoo a opravena a doplněna historie. značka: možné subjektivní formulace |
||
Řádek 24:
| poznámky =
}}
'''Zoologická zahrada Olomouc''' byla pro veřejnost otevřena 3. června [[1956]]. Na ploše 42,5 ha chová na 1861 kusů zvířat v 354 druzích. Rozprostírá se v krásných lesích v podhůří Nízkého Jeseníku, v blízkosti krajského města [[Olomouc]], v jeho místní části - [[Svatý Kopeček (Olomouc)|Svatém Kopečku]] a je lehce dostupná MHD. Zájmu návštěvníků se těší především společný výběh medvědů a vlků, průchozí výběhy klokanů, nebo makaků. Nejinak je tomu i u mořských akvárií a šesti pavilonů (pavilon žiraf, opic, šelem, netopýrů, levhartů mandžuských a jihoamerický pavilon). Pro děti je přímo v areálu umístěno nejen dětské hřiště, ale i lanové centrum Lanáček. Děti však hlavně láká blízký kontakt se zvířaty. Ten jim je umožněn ve výběhu ovcí, koz a lam. Dospělí si odpočinou v mnoha příjemných zákoutích rozmístěných po celé trase obchůzky. Zoo je otevřena 365 dní v roce.
== Historie ==▼
▲== Historie zoo==
[[File:Observation tower in zoo.jpg|thumb|Vyhlídková věž]]▼
Na počátku [[1950-1959|50. let]] 20. století ve Smetanových sadech ve středu Olomouce existoval provizorní zookoutek, v němž byli umístěni [[jelen]]i, [[srnec|srnci]], [[páv]]i, [[andulka vlnkovaná|andulky]] a [[bažant]]i. Pro velký zájem veřejnosti tehdejší Krajský národní výbor pověřil odbor přírodních věd Krajského vlastivědného muzea v Olomouci rozšířením zookoutku. Bylo vypracováno několik studií o možnostech zřízení zoologické zahrady v Olomouci. V roce [[1952]] Biologická společnost Olomouc ustanovila Přípravný výbor pro zřízení zoologické zahrady Olomouc a z více zvažovaných variant umístění (centrum města, okolí hejčínského [[cukrovar]]u) byla vybrána oblast na Svatém Kopečku. Od května 1952 probíhaly přípravné práce v areálu budoucí zoologické zahrady – těžba lesního porostu, budování cest, stavba oplocení, jednotlivých objektů a budov. Ve výbězích byli umístěni především zástupci české a evropské fauny.▼
▲[[File:Observation tower in zoo.jpg|thumb|Vyhlídková věž]]
[[File:Giraffes in Zoo Olomouc.jpg|thumb|Žirafy v Zoo Olomouc]]
[[File:Marine aquarium.jpg|thumb|Mořské akvárium]]
▲Na počátku [[1950-1959|50. let]] 20. století ve Smetanových sadech ve středu Olomouce existoval provizorní zookoutek, v němž byli umístěni [[jelen]]i, [[srnec|srnci]], [[páv]]i, [[andulka vlnkovaná|andulky]] a [[bažant]]i. Pro velký zájem veřejnosti tehdejší Krajský národní výbor pověřil odbor přírodních věd Krajského vlastivědného muzea v Olomouci rozšířením zookoutku. Bylo vypracováno několik studií o možnostech zřízení zoologické zahrady v Olomouci. V roce [[1952]] Biologická společnost Olomouc ustanovila Přípravný výbor pro zřízení zoologické zahrady Olomouc a z více zvažovaných variant umístění (centrum města, okolí hejčínského [[cukrovar]]u) byla vybrána oblast na Svatém Kopečku. 31. března [[1952]] Krajský národní výbor udělil souhlas ke zřízení zoologické zahrady. Od května 1952 probíhaly přípravné práce v areálu budoucí zoologické zahrady – těžba lesního porostu, budování cest, stavba oplocení, jednotlivých objektů a budov.
Po roce [[2000]] byl vybudován pavilon [[Netopýři|netopýrů]], průchozí výběh pro [[Makak_červenolící|makaky červenolící]], vzniklo obří akvárium pro žraloky o objemu 42 000 litrů a byla provedena přestavba pavilonu hyen na jihoamerický pavilon. V roce [[2010]] se otevřela společná expozice vlků arktických a mědvědů baribalů. Rok [[2012]] přinesl otevření Chovného centra pro lemury kata, jehož součástí je i nový vstup do zoo s mořským akváriem. V roce [[2013]] došlo k otevření prvního safari na Moravě, konkrétně jeho Euroasijské části. Zvířata získala podstatně větší prostor, současně se jim vytvořilo prostředí co nejvíce podobné přírodě. Euroasii budou následovat Severní Amerika, Afrika, Austrálie a Arktida, a s nimi vlci, sobi, klokani, žirafy, přímorožci a mnoho dalších. V témže roce získali nový domov v podobě nově vzniklého rozlehlého pavilonu i [[Levhart_mandžuský|levharti mandžužští]]levharti mandžužští.
== Chovatelské úspěchy ==
Z chovatelského hlediska Zoo Olomouc patří k největším chovatelům oryxů jihoafrických v Evropě a také vede plemennou knihu kozorožců kavkazských, kterých se ve volné přírodě pohybuje již jen pár jednotek tisíc. Jako jediná v ČR množí lvy berberské a neméně se jí daří v odchovu obou druhů mravenečníků. Podařilo se zde odchovat více než padesát mláďat [[Žirafa_Rothschildova|žiraf Rothschildových]], největším úspěchem chovu tohoto druhu byl odchov dvojčat v roce 1999. Z dalších úspěšně chovaných druhů lze jmenovat lvíčky zlaté, tři druhy gibonů, hrošíky liberijské, medvědy malajské, vlky, zoborožce kaferské, plameňáky, orly stepní či krokodýly čelnaté.
== Vyhlídková věž ==
Zoo Olomouc mimo jiné nabízí prohlídku 32 metrů vysoké [[Svatý Kopeček (rozhledna)|vyhlídkovou věž]], z níž lze pozorovat nejen zvířata v zoo, ale i okolí Olomouce včetně nedaleké baziliky na Svatém Kopečku a za jasného počasí i nejvyšší horu Jeseníků - Praděd. Zpřístupněna byla v roce [[1974]], horní plošina je umístěna ve výšce přes 29 m a vede na ni 128 schodů.
== Významné pavilony a stavby ==
* Zimoviště africké zvěře, pavilon žiraf a terárium
* Pavilon šelem a mořská akvária
* Pavilon opic
* Pavilon netopýrů
* Jihoamerický pavilon
* Pavilon levhartů mandžuských
* Chovné centrum lemurů kata a vstup do zoo
* Společný výběh medvědů a vlků
* Euroasijské Safari
* Výběhy gepardů
* Průchozí výběh klokanů
* Výběhy pro soby a pižmoně
* Obří voliéry
== Návštěvnost ==
{| class="wikitable"
|