'''Stalaktit''' (z řeckého slova ''stalaktos'' – odkapávat) je sekundární [[kras]]ový jev, který vyrůstá od stropu [[jeskyně]] případně ze šikmé plochy v místech, kde protékají vodní roztoky obohacené rozpuštěnými minerálními složkami.
Voda odkapávající na podlahu jeskyně má stále množství rozpuštěnýchných složek, které se začnou srážet i na podlaze a tak pod stalaktitem začíná z pravidla vznikat další sekundární jeskyní útvar, který nazýváme [[stalagmit]]. Při dostatečně dlouhém časovém úseku a stálosti přiváděných roztoků dochází ke spojení stalaktitu a stalagmitu a vzniká útvar, který označujeme jako [[stalagnát]].píiča▼
Jeskyní útvar vzniká srážením rozpuštěného [[Kalcit|CaCO<sub>3</sub>]] vlivem změny [[tlak]]u a [[teplota|teploty]]. Postupným odkapáváním vody a následným srážením začíná na stropní části vznikat nejprve vyboulenina, která se začíná prodlužovat a mohutnět. V některých případech se v první fázi vytváří dlouhý tenký krápník, který nazýváme [[brčko (geologie)|brčko]]. Vlivem [[gravitace]] odkapává stále voda směrem dolů, což určuje rozhodující směr, kterým krápník vzniká.
▲Voda odkapávající na podlahu jeskyně má stále množství rozpuštěných složek, které se začnou srážet i na podlaze a tak pod stalaktitem začíná z pravidla vznikat další sekundární jeskyní útvar, který nazýváme [[stalagmit]]. Při dostatečně dlouhém časovém úseku a stálosti přiváděných roztoků dochází ke spojení stalaktitu a stalagmitu a vzniká útvar, který označujeme jako [[stalagnát]].
Nejdelší známý stalaktit pochází z [[Gruta Rei do Mato]] v [[Brazílie|Brazílii]], kde dosahuje délky 20 metrů.
