Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 2 734 bajtů, před 5 lety
rozšíření, doplnění, částečně podle anglického článku
[[Soubor:Ignaz Semmelweis.jpg|right|250px|thumb|'''Ignác Filip Semmelweis''' Jenő Doby, 1860]]
'''Ignác Filip Semmelweis''', [[Maďarština|maďarsky]] ''Semmelweis Ignác Fülöp'', [[Němčina|německy]] ''Ignaz Philipp Semmelweis'' ([[1. červenec|1. července]] [[1818]], [[Budín (Budapešť)|Budín]], dnes [[Budapešť]] - [[13. srpen|13. srpna]] [[1865]], [[Döbling]], dnes [[Vídeň]]) byl maďarský[[Rakousko|rakouský]] [[lékař]] (původem [[Uhry|uherský]] [[Němci|Němec]]) pracující v [[porodnictví]], který se zabýval zkoumáním příčin [[epidemie|epidemií]] [[horečka omladnic|horečky omladnic]] v [[nemocnice|nemocnicích]]. Vyslovil teorii, že tuto nemocnákazu přenáší sami lékaři při vyšetřenípřecházení amezi rození,[[pitva|pitevnou]] a ustanoviljinými odděleními. Formuloval zásady [[hygiena|hygienickéasepse]] zásady, jakjejichž dodržování šíření nemoci bránilo a které se postupně staly obecným nemocničním standardem. Vysloužil si přízvisko epidemii''"zachránce potlačitmatek"''.
 
== Výzkum ==
Ve [[vídeň]]ské všeobecné nemocnici, kde od roku [[1844]] pracoval, si Semmelweis povšiml, že nemocnost rodiček je mnohem vyšší na oddělení, kde působí studenti medicíny. Zároveň byla zřetelně nižší úmrtnost matek, které porodily ještě před hospitalizací. Jeho podezření, že nákaza má původ přímo v nemocnici, potvrdila smrt jeho kolegy [[Jakub Kolečko|Jakuba Kolečka]], který zemřel na infekci po zranění [[skalpel]]em při [[pitva|pitvě]]. Semmelweis dospěl k závěru, že horečka omladnic má původ v mrtvých tělech na pitevně a šíří ji samotní lékaři a medici na svých rukou a nástrojích. Vyvodil z toho, že důkladná [[hygiena]] po práci na pitevně a před vyšetřením matky by měla výskytu choroby zabránit.
I přes evidentní úspěchy při aplikaci se jeho teorie setkala s prudkým odporem zejména starších kolegů, kteří odmítali připustit, že by za smrtí [[pacient]]ek mohli stát oni sami. Někteří další jeho kolegové tuto pravdu neunesli - např. [[profesor]] Gustaf Michaelis, který jeho postupům uvěřil a úspěšně je zavedl na svém pracovišti, spáchal [[sebevražda|sebevraždu]] (mezi ženami, které dříve po porodu u něj zemřely na horečku omladnic, byla i jeho milovaná neteř). K neúspěchům doktora Semmelweise ovšem přispěla i jeho popudlivost a neschopnost a neochota zpracovat svá bezesporu přesná pozorování a experimenty do vědecky přijatelné a publikovatelné podoby. I tak se řadí mezi nejvýznamnější lékaře [[19. století]] a býval nazýván ''Zachránce matek''.
 
Roku [[1847]] zavedl na oddělení povinné mytí rukou [[chlorové vápno|chlorovým vápnem]] a úmrtnost rodiček ihned řádově poklesla. I přes evidentní úspěchy při aplikaciúspěch se však jeho teorie setkala s prudkým odporem zejména starších kolegů, kteří odmítali připustit, že by za smrtí [[pacient]]ek mohli stát oni sami. Někteří další jeho kolegové tuto pravdu neunesli - např. [[profesor]] Gustaf Michaelis, který jeho postupům uvěřil a úspěšně je zavedl na svém pracovišti, spáchal [[sebevražda|sebevraždu]] (mezi ženami, které dříve po porodu u něj zemřely na horečku omladnic, byla i jeho milovaná neteř). K neúspěchům doktora Semmelweise ovšem přispěla i jeho popudlivost a neschopnost a neochota zpracovat svá bezesporu přesná pozorování a experimenty do vědecky přijatelné a publikovatelné podoby. I tak se řadí mezi nejvýznamnější lékaře [[19. století]] a býval nazýván ''Zachránce matek''.
 
K Semmelweisovou neúspěchu ohledně přijetí jeho inovace ovšem kromě konzervativismu a domýšlivosti jeho kolegů přispěla i jeho popudlivá, netrpělivá povaha a neschopnost zpracovat svá přesná pozorování a experimenty do vědecky přijatelné a publikovatelné podoby.
 
== Další život ==
Poté, co roku [[1849]] Semmelweis ztratil místo ve Vídni, nastoupil roku [[1851]] jako porodník v [[Pešť|Pešti]]. Ihned zavedl svá hygienická opatření, čímž okamžitě srazil výskyt horečky omladnic na minimum - v období let 1851-55 zaznamenal pouze 8 úmrtí. Roku [[1855]] se stal [[profesor]]em porodnictví na pešťské [[univerzita|univerzitě]], a také zde úspěšně aplikoval své zásady. Ani tyto úspěchy ale nepřesvědčily jeho kolegy o správnosti jeho postupu.
 
Roku [[1857]] odmítl místo profesora v [[Curych]]u. V téže době se oženil s Marií Weidenhoffer (1837-1910), s níž měl 5 dětí, z nichž 3 se dožily dospělosti.
 
Nekončící zoufalý boj o odborné uznání jeho teorie, spolu s pocitem viny za předešlou smrt mnoha pacientek, se odrazily na zhoršování jeho [[psychika|psychického]] stavu. Od roku [[1861]] Semmelweis trpěl [[deprese]]mi, viditelně chřadnul a psal zahořklé, agresivní otevřené dopisy svým oponentům. Roku [[1865]] se jeho chování stalo pro okolí tak nesnesitelným, že byl přes svůj odpor převezen do psychiatrického ústavu. Tam za dva týdny zemřel, patrně na následky hrubého zacházení.
 
== Posmrtné uznání ==
Semmelweisova teorie a zejména praktická opatření došly obecného přijetí teprve s [[Louis Pasteur|Pasteurovým]] objevem [[mikroskopie|mikroskopických]] původců infekce.
 
Dnes se Ignác Semmelweis řadí mezi nejvýznamnější lékaře [[19. století]] a je po něm pojmenována mj. lékařská [[univerzita]] v [[Budapešt]]i.
 
== Odkazy ==
 
[[Kategorie:Rakouští lékaři]]
[[Kategorie:Maďarští lékaři]]
[[Kategorie:Narození 1818]]
[[Kategorie:Úmrtí 1865]]
1 359

editací