Anvar as-Sádát: Porovnání verzí

'''Muhammad Anvar as-Sádát''' či '''Anwar as-Sádát''', {{vjazyce|ar}} {{cizojazyčně|ar|'''محمد أنور السادات'''}}, ([[25. prosinec|25. prosince]] [[1918]] [[Mít Abú al-Kúm]] - [[6. říjen|6. října]] [[1981]] [[Káhira]]) byl třetí [[egypt]]ský prezident, který zastával svůj úřad od roku [[1970]] do roku [[1981]], kdy na něj byl spáchán atentát. Během jedenácti let své vlády se zasadil o výraznou změnu ekonomických a politických zásad svého předchůdce [[Gamál Násir|Gamála Násira]].

Byl jedním z vedoucích členů skupiny tzv. [[Svobodní důstojníci|Svobodných důstojníků]], kteří v [[Egyptská revoluce 1952|egyptské revoluci v roce 1952]] svrhli vládu [[Farúk I.|Farúka I.]], předposledního krále z [[dynastie Muhammada Alího]]. Jako prezident vedl Egypt v roce 1973 do [[Jomkipurská válka|Jomkipurské války]], aby získal zpět území, které Egypt v roce [[1967]] během [[Šestidenní válka|Šestidenní války]] s [[Izrael]]em ztratil. Po této válce se stal egyptským hrdinou a na nějaký čas i hrdinou arabského světa. Později se zabýval mírovými jednáními i Izraelem, z čehož vyústila [[egyptsko-izraelská mírová smlouva]], za kterou v roce [[1978]] získal [[Nobelova cena za mír|Nobelovu cenu míru]]. Navzdory uznání, kterého se mu dostávalo ve světě, se stal velmi nepopulárním mezi některými Araby, což mělo za následek pozastavení členství Egypta v [[Liga arabských států|Lize arabských států]] a nakonec i jeho zavraždění.

Narodil se 25. prosince [[1918]] ve vesnici [[Mít Abú al-Kúm]] v egyptském guvernorátu [[Minúfija]]. Pocházel z chudé rodiny a byl jedním ze třinácti sourozenců. Jeho bratr Atef Sádát se později stal pilotem a byl zabit během Jomkipurské války v říjnu 1973.<ref>[http://aad.archives.gov/aad/createpdf?rid=58045&dt=2474&dl=1345 US diplomatic cable about Atef Sadat's funeral] {{en}}</ref> Jeho otec Anvar Muhammad El-Sádát byl Egypťan a jeho matka Sit Al-Berain se narodila v Egyptě súdánskému otci a egyptské matce. Dětství strávil u své babičky, která mu často vyprávěla příběhy, které byly plné odporu vůči britské okupaci.<ref name="ibiblio">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.iBiblio.org/sullivan/bios/Sadat-bio.html | titul=Anwar Sadat, ibiblio.org | datum aktualizace=2009-01-25 | datum přístupu=2012-07-07}} {{en}}</ref> Během svého dětství vzhlížel ke čtyřem významným osobnostem. Jeho prvním hrdinou byl Zahran, egyptský farmář, který byl podle příběhu obviněn z vraždy britského vojáka, v důsledku čehož byl následně oběšen. Právě tyto a další podobné příběhy vybudovaly v Sádátovi vztah k vlastenectví, hodnotě, které se držel celý život.<ref name="ibiblio" />

V roce [[1938]] dokončil svá studia na Královské vojenské akademii v [[Káhira|Káhiře]]. Do armády vstoupil s hodností podporučíka a byl převelen do [[Súdán]]u, který byl v té době součástí [[Egyptské království|Egyptského království]]. A právě zde se poprvé setkal s Gamálem Násirem a společně s několika dalšími nižšími důstojníky založili tajné hnutí [[Svobodní důstojníci|Svobodných důstojníků]], které si dalo za cíl osvobodit Egypt od britské nadvlády a královské korupce.

18. června [[1953]] byla vytvořena republika a jejím prvním prezidentem se stal [[Muhammad Nadžíb]]. Mnozí členové revoluční rady se stali ministry - například Násir se stal ministrem vnitra. Samotný Anvar Sádát nezískal žádný ministerský post. Nejprve působil jako redaktor v egyptském deníku, který informoval o činech a plánech rady revolučního velení. Po spojení Egypta a [[Sýrie]], a vzniku [[Sjednocená arabská republika|Sjednocené arabské republiky]] (1958), byl Sádát jmenován předsedou parlamentu. Sjednocená arabská republika neměla dlouhého trvání a v roce 1961 se rozpadla. Sádát byl v roce [[1964]] opět zvolen předsedou, tentokrát egyptského parlamentu. V roce [[1969]] ho prezident Násir dosadil do funkce viceprezidenta, ve které setrval až do 28. září [[1970]], kdy Gamál Násir zemřel. Sádát se dle ústavy stal zastupujícím prezidentem a tuto pozici mohl vykonávat po dobu šedesáti dní, než bude zvolen nový prezident. 15. října byl Anvar Sádát vybrán jako nástupce Gamála Násira, když v referendu získal 90% hlasů.

15. května [[1971]] oznámil Sádát takzvanou Nápravnou revoluci<ref>{{citace monografie | jméno = Gilles | příjmení = Kepel | titul = Le Prophete ET Pharaon | vydavatel = Gallimard | rok = 2012 | strany = 74 | isbn = 978-2070445479}} {{fr}}</ref>, kterou chtěl očistit vládu, politické a bezpečnostní orgány od fanatického Násirismu. Sádát podporoval vznik islamistického hnutí, které bylo za vlády jeho předchůdce zakázáno. Ve víře, že islamisté budou společensky konzervativní, jim dal výměnou za politickou podporu značnou “kulturní a ideologickou autonomii”.<ref>{{citace monografie | jméno = Gilles | příjmení = Kepel | titul = Jihad: the trail of political Islam| vydavatel = Belknap Press | rok = 2002 | počet stran = 464 | strany = 83 | isbn = 978-0674008779}} {{en}}</ref>

6. října [[1973]] zahájil Sádát společně se Sýrií Jomkipurskou válku, též známou jako ramadánová válka. Tento překvapivý útok byl veden proti Izraeli, který od [[Šestidenní válka|Šestidenní války]] v roce 1967 zabíral území [[Sinajský poloostrov|Sinajského poloostrova]] a syrské [[Golanské výšiny]]. Snahou této vojenské akce bylo získat tato území zpět. Počáteční fáze egyptské a syrské ofenzivy zaskočila nejen Izrael, ale i celý arabský svět. Nejvýraznějším úspěchem egyptské armády bylo rychlé překonání [[Bar Levova linie|Bar Levovy linie]], která měla tvořit nepřekonatelný obranný val chránící Sinajský poloostrov před případným útokem Egypta.

Egyptská vítězství z počátku války zvedla morálku v celém Egyptě a Sádát se stal na mnoho let národním hrdinou. Následná mírová jednání vedla k znovuotevření [[Suezský průplav|Suezského průplavu]]. Nová Sádátova mírová politika vedla k dalším smlouvám s Izraelem. 18. ledna [[1974]] a 4. září [[1975]] uzavřeli dohodu o stažení vojenských sil. 8. dubna [[1976]] navštívil Sádát poprvé [[Vatikán]], kde pro své úsilí o mír s Izraelem získal podporu papeže [[Pavel VI.|Pavla VI.]]<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.vatican.va/holy_father/paul_vi/speeches/1976/documents/hf_p-vi_spe_19760408_presidente-egitto_en.html | titul=Text of Pope's message to Sadat | vydavatel= Vatican.va | datum přístupu=2012-07-07}} {{en}}</ref> Rovněž ho při té příležitosti pozval na návštěvu do Káhiry.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://aad.archives.gov/aad/createpdf?rid=80873&dt=2082&dl=1345 | titul=John Anthony Volpe (US Ambassador to Italy), cable describing Sadat's visit to the Vatican | datum přístupu=2012-07-07}} {{en}}</ref>

20. listopadu [[1977]] se Sádát stal prvním arabským vůdcem, který oficiálně navštívil Izrael, kde se setkal s izraelským premiérem [[Menachem Begin]]em. Sádát zde před poslanci hovořil o své vizi, jak dosáhnout úplného míru v arabsko-izraelském konfliktu.

Hlavním bodem smlouvy bylo vzájemné uznání obou zemí, ukončení válečného stavu, který existoval od [[První arabsko-izraelská válka|války za nezávislost]] a stažení izraelských vojsk a civilistů ze Sinajského poloostrova, který Izrael zabral v&nbsp;roce 1967 během Šestidenní války. Smlouva rovněž zajišťovala volný průjezd izraelských lodí Suezským průplavem a přiznání statusu mezinárodních vod [[Tiranská úžina|Tiranské úžině]] a [[Akabský záliv|Akabskému zálivu]]. Tato dohoda udělala z Egypta první arabskou zemi, která oficiálně uznala Izrael. [[Izrael]] se postupně stáhl ze Sinajského poloostrova a celá oblast byla navrácena 25.&nbsp;dubna [[1982]].