Virový obal: Porovnání verzí

Fosfolipidové složení virových membrán je poměrně proměnlivé a závisí zejména na tom, z jaké [[buněčná membrána|buněčné membrány]] pochází virový obal (jiné fosfolipidy jsou typické pro [[plazmatická membrána|plazmatickou membránu]], jiné pro [[endoplazmatické retikulum]], …). Viry zřejmě tolerují široké spektrum různých membrán s odlišným zastoupením jednotlivých fosfolipidů. Studie ukazují, že celá řada virů pučí ze zvláštních okrsků membrány, známých jako [[lipidový raft|lipidové rafty]]. Tyto oblasti mají vysoké zastoupení tzv. [[sfingolipid]]ů ([[sfingomyelin]], [[sfingoglykolipid]]y) a [[cholesterol]]u. Bylo prokázáno, že příslušné viry jsou opravdu obohacené těmito typy membránových lipidů.<ref name="desk">{{citace monografie| titul = Desk Encyclopedia of General Virology| jméno=Brian W J| příjmení= Mahy| jméno2=Marc H V | příjmení2=van Regenmortel| isbn = 978-0-12-375146-1| rok=2010| vydavatel=Elsevier}}</ref>

 

Membránové proteiny umožňují virům např. vazbu na povrchové [[receptor]]y, fúzi s membránou buňky, jíž se chystají infikovat, dále jsou významné pro skládání virových částic a rovněž umožňují vazbu na kapsidu či na [[matrixový protein|matrixové proteiny]].<ref name="encyviro" /> Může se jednat jak o membránové proteiny [[integrální membránový protein|integrální]] uvnitř lipidické dvouvrstvy, tak i o [[periferní protein|proteiny periferní]]. Často jsou [[glykosylace|glykosylované]] a mají [[Disulfidický můstek|SS můstky]], což naznačuje, že prošly enzymatickou mašinérií uvnitř endoplazmatického retikula a Golgiho aparátu. V membráně virového obalu dokonce mohou být i [[kanál (biologie)|kanály]], např. [[M2 kanál]] [[virus chřipky|chřipkového viru]].<ref name="desk" />