Klášter Montecassino: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
foto 1944
Řádek 6:
[[Němci]], (zejména generál [[Frido von Senger und Etterlin|Senger]]) chtěli původně klášter bojů ušetřit a nevyužili při budování svých obranných pozic klášter ani jeho nejbližší okolí, nicméně Spojenci si nebyli jisti, zda to myslí upřímně, a [[15. únor]]a navedli na klášter několik vln [[strategický bombardér|strategických bombardérů]], které jej srovnaly se zemí. Němci poté ruiny obsadili a využili jako výhodnou obrannou pozici.
 
Zničení kláštera bylo hlasitě kritizováno řadou politiků a představitelů [[římskokatolická církev|katolické církve]], mimo jiné i [[kardinál státní sekretář|kardinálem státním sekretářem]] [[Luigi Maglione|Maglionim]]. [[Spojené státy americké|Americké]] úřady dlouho setrvávaly na pozici, že měly nezvratné důkazy o přítomnosti německých vojsk v klášteře, teprve v roce [[1969]] připustily, že v klášteře se v  době bombardování ještě žádné německé jednotky nenacházely.
 
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-2005-0004, Italien, Monte Cassino.jpg|thumb|left|Ruiny kláštera po náletech, únor 1944]]
 
Řada vojenských historiků podotýká, že bombardování kláštera byl veliký nesmysl, neboť jako stojící byl pro obranu jen obtížně využitelný (stojící budovy představují pro obránce spíše riziko než ochranu) – teprve když se změnil v ruiny, tak se stal vynikající obrannou pozicí, kterou Němci obsadili a na níž se pak drželi celé týdny. Nakonec je zničil polský sbor, který toužil po odplatě, protože Německo si s Ruskem rozdělilo Polsko, takže motivovaní Poláci po několika krvavých dnech kostel obsadili.{{Doplňte zdroj}}