Jindřich VI. Štaufský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Externí odkazy: typo |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 22:
{{Citát|Nebylo žádného útočiště pro obyvatelé té země, kromě jediného hradu San Giovanni, který byl mezi pevnostmi onoho kraje nejpevnější a nejlépe opevněný přirozenou polohou...|''Ansbert''<ref name="treti">''Třetí křížová výprava'', str. 126</ref>}}
Poté následoval soudní proces, který svou krutostí ohromil tehdejší společnost. Zajatci byli [[Upálení na hranici|upáleni]] či zaživa rozřezáni pilou nebo [[Naražení na kůl|nabodnuti na kůl]]. Jejich vůdci na hlavu přibili rozžhavenou železnou korunu. Zastrašení Normanů bylo díky tomuto krutému divadlu úspěšné.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Veber | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Veber | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny Rakouska | vydání = 1. doplněné a aktualizované | místo = Praha | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | rok = 2009 | isbn = 978-80-7106-239-4| strany = 105}}</ref> Normany, které držel v zajetí v říši, nechal oslepit a potrestat za zločiny proti majestátu.<ref name="treti" />
[[28. září]] zemřel churavý císař v [[Messina|Messině]] na [[malárie|malárii]]. Jeho synovi [[Fridrich II. Štaufský|Fridrichovi II.]] byly necelé tři roky. Když se do Svaté země donesla zvěst o jeho skonu, ukončili říšští křižáci obléhání Toronu a vraceli se zpět do politicky nestabilní říše.<ref>''Svaté války'', str. 491</ref>
| |||