Hohenzollernové: Porovnání verzí

{{Infobox dynastie

| jméno = Hohenzollernové

| země = [[Německo]], [[Prusko]], [[Rumunsko]]

| mateřská dynastie = Burchardové

* Hohenzollern-Sigmaringen

|}}

'''Dynastie Hohenzollernů''' ([[němčina|německy]]: ''Haus Hohenzollern'') či jen '''Hohenzollernové''' je německá dynastie, [[Švábsko|švábského]] původu. Mezi nejvýznamnější území, kterým Hohenzollernové vládli, patřily [[Prusko]], [[Německé císařství|Německo]] a [[Rumunsko]]. Jejich rod užívá erbu se stříbrno-černě čtvrceným štítem. Počátek dynastie je nepopíratelně doložen od roku [[1110]] (v držení hrabství Zollern ve Švábsku). V roce [[1119]] získali (Hohen)Zollernové hodnost norimberského purkrabího s rozsáhlými statky ve Francích, jež získal hrabě Fridrich III. sňatkem. Jeho syny se rod rozdělil do dvou větví, a to starší [[katolictví|katolické]] švábské a mladší [[protestantismus|protestanské]] franské. Franská větev o svoje území přišla v roce [[1918]] a švábská v roce [[1947]], kdy byl poslední hohenzollerský panovník, rumunský král [[Michal I. Rumunský|Michal I.]], svržen komunisty.

 

== Původní linie rodu ==

{{Podrobně|Hohenzollernsko}}

 

Nejstarší známá zmínka o rodu je z roku [[1061]]. Počátek dynastie je nepopíratelně doložen od roku [[1110]] (v držení hrabství Zollern ve Švábsku). V roce [[1119]] získali (Hohen)Zollernové hodnost norimberského purkrabího s rozsáhlými statky ve Francích, jež získal hrabě Fridrich III. sňatkem právě významné purkrabství norimberské. Jeho syny se rod rozdělil do dvou větví, a to starší katolické švábské a mladší protestanské franské<ref>[http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=34194 Článek v encyklopedii CoJeCo]</ref><ref>Monarchie moderní Evropy: lexikon panovnických rodů - Isabelle Bricard, 1. vydaní, Knižní klub, 2002 ISBN 80-7243-143-9]</ref>.

 

=== Hrabata Zollernští (1061–1204) ===

=== Pruští králové (1701–1918) ===

[[Soubor:Wappen_Deutsches_Reich_-_Königreich_Preussen_(Grosses).png|right|150px|Znak Pruského království]]

{{Podrobně|Pruské království|Prusko}}

 

* [[Fridrich Vilém Hohenzollernský]] - (od 1965), podle rumunské ústavy z roku 1924 i možný následník rumunského trůnu

 

 

Ovšem již před rokem [[1869]] byl druhorozenému synovi knížete Karla Antona princi [[Karel von Hohenzollern-Sigmaringen|Karlu von Hohenzollern-Sigmaringen]] nabídnuta dědičně rumunská knížecí koruna (cílem této volby byla snaha získat německou podporu v úsilí Rumunů o nezávislost na [[Osmanská říše|Osmanské říši]]). Karel ji přijal a stal se rumunským knížetem a v roce [[1881]] se stal prvním rumunským králem Karlem I. (''Carolem I''.) Tím se kníže Karel Antonín stal předkem všech rumunských králů.

 

== Odkazy ==

 

=== Reference ===