Sébastien Le Prestre de Vauban: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Menší opravy.
→‎Vaubanovo renomé: oprava názvu sekce.
Řádek 89:
== Vaubanova literární činnost ==
[[Soubor:Avallon Vauban.jpg|right|200px|thumb|[[Frédéric Auguste Bartholdi|Frédéric Bartholdi]]: Vaubanova socha ve francouzském městě [[Avallon]]]]
Markýz de Vauban se sepisování jakýchkoliv poznatků z oboru stavby fortifikací bránil, jelikož zdůrazňoval, že nikdy nepostupoval šablonovitě, ale vždy podle okolností.<ref name="d" /> Přesto v průběhu svého života napsal řadu prací o obléhání, tak o obranné strategii i budování opevnění. Celé jeho dílo bylo, kvůli utajení, v plném rozsahu a ve dvanácti svazcích vydáno pod souhrnným názvem ''Oisivetés de Marechal de Vauban'' teprve až v roce 1843. Jak už bylo naznačeno výše, stal se také autorem národohospodářské práce s názvem ''Projet d'une dixme royale'' (O králově desátku). Za svého života procestoval celou Francii a na vlastní oči viděl bídu, která se projevovala nejvíce na venkově.<ref name="g">{{Citace monografie | jméno= Jakub | příjmení = Arbes | titul = Z bojův o vykořenění lidské bídy | vydavatel = František Bačkovský | místo = Praha | rok = 1802 | strany = 7 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=6325 | isbn = <!-- neuvedeno -->}}</ref> {{Citát|Všechny silnice a všechna místa jsou přeplněna hladovými a nahými žebráky. Dobře desátý díl obyvatelstva francouzského se skládá ze samých žebráků. Z ostatních devíti částí pak sotva pět může někomu poskytnout nějakou almužnu... O sůl je na venkově taková nouze, že lid nemající peněz nemůže si maso osolit. V každém hospodářství mohlo by se sice krmit nějaké prase, avšak lid ho nekrmí, poněvadž nemá soli k nasolení vepřového masa.|Markýz de Vauban<ref name="g" />|200}}
V tomto spise dále kritizoval sociálně nespravedlivý daňový systém a navrhoval zrušit všechny dosavadní daně a nahradit je, kromě některých daní spotřebních, jedinou daní z důchodu a pozemku spravedlivě rozdělenou pro všechny stavy.<ref name="h">{{Citace monografie | jméno = John | příjmení = Kells | titul = Dějiny vědy národohospodářské |vydavatel = Rozhledy | místo = Chrudim | rok = 1895 | strany = 52 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=3743&author=}}</ref> Tuto daň nazval "královským desátkem" a měla tvořit desátý díl ze všech přírodnin (veškerých druhů), z peněžních důchodů, průmyslových výrobků a obchodních podniků. Jeho kniha dále hlásala, že všichni mají stejný nárok na stejnou přízeň a podporu a právě nižší, utiskovaná třída, je základem společenské organizace ve státě. Vládě ukládal za cíl blahobyt všech stavů.<ref name="h" /> Úřady se však tento literární počin snažily potlačit a markýz de Vauban upadl do nemilosti jek krále, tak patriciátu i kléru.
 
== Vaubanovo renoméRenomé ==
Do dnešních dní patří Vaubanovo jméno ve Francii k nejpoužívanějším názvům ulic, náměstí, přírodních lokalit, hotelů, restaurací, kin atd.<ref name="f">Kupka, s. 406.</ref> Dodnes je možno zhlédnout Vaubanův [[kenotaf]] v pařížské invalidovně nebo jeho zámek Bazoches-du-Morvan. Vaubanově dílu a památce věnuje svou pozornost i řada muzeí. To nejdůležitější stojí v jeho rodné obci Saint-Léger-Vauban (''La maison Vauban''), to nejslavnější pak v pevnosti Neuf-Brisach.<ref name="f" />