Lednové povstání: Porovnání verzí

'''Lednové povstání''', polsky ''Powstanie styczniowe'', proti [[Ruské impérium|Ruskému impériu]] vzniklo [[22. leden|22. ledna]] [[1863]] na území bývalého [[Kongresové Polsko|Kongresového Polska]], [[Litva|Litvy]], [[Bělorusko|Běloruska]] a části Ukrajiny a Ruska a trvalo do roku 1865, kdy bylo definitivně poraženo. Vzniklo spontánně z odporu mladých Poláků, kteří odmítali sloužit v Ruské armádě a utíkali do lesů. K nim se připojila polská šlechta a mnoho měšťanů. Polské skupiny, často vyzbrojené jen kosami, musely brzy přejít ke [[Partyzánská válka|gerilové válce]] a v bojích, které trvaly 18 měsíců, padlo 10 až 25 tisíc lidí.

 

Po porážce povstání bylo několik set lidí popraveno a 20 až 70 tisíc deportováno na [[Sibiř]]. Následovala další vlna emigrace zejména vzdělaných lidí na Západ, především do [[Druhé Francouzské císařství|Francie]]. Ruština se stala úředním jazykem, všechno vyučování kromě náboženského muselo být v ruštině. Polské království bylo roku [[1867]] plně inkorporováno do Ruského impéria, přejmenováno na [[Poviselský kraj]] a správně rozčleněno na 10 provincií s [[gubernátor]]y v čele. Šlechta byla potrestána zvláštní daní, většina statků byla zkonfiskována a půda rozdělena poddaným. Krátce po porážce povstání bylo na polském území zrušeno [[nevolnictví]] (na ruském území už o 3 roky dříve), čímž si ruská vláda získala polské rolníky. Pozdější rozvoj průmyslu a měst i s tím spojené zlepšení životní úrovně situaci v Polsku na několik desetiletí napomohlo uklidnit.