Verze z 17. 9. 2013, 10:26 editovat Silesianus (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 55 670 editací m typo ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 11. 2013, 14:36 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m commonscat z Wikidat; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Sovana z11.jpg\|thumb\|Křtitelnice, 12. století, Sovana, Itálie]] '''Křtitelnice''' je nádrž či nádoba se [[Svěcená voda\|svěcenou vodou]], užívaná v křesťanských chrámech ke [[svátost~~\|svátosti~~]]i [[křest\|křtu]]. Obsahuje svěcenou vodu, kterou je člověk pokřtěn a křtem se stává [[křesťan]]em. == Historie a ritus == Nejstarší raně křesťanský křestní prostor se nazýval [[baptisterium]] (z řec. baptisma, křest). První archeologicky doložené příklady pocházejí ze 2. století, další -častější- až od poloviny 4. do 10. století. Baptisterium bylo samostatně stojící stavbou či ciboriovým baldachýnem, a obsahovalo nádrž či bazének s vodou o hloubce do 1 metru, symbolicky se nazývalo ''Fons vitae'', tedy ''Pramen života'' každého křesťana. Křtěnec býval dospělý člověk, vstupoval do něj ponořením celéhoo těla se očišťoval se od hříchů (tzv. imerze), [[biskup]] ho zároveň křtil poléváním další vodou na hlavu. Rozměry baptisteria umožňovaly hromadný křest. Od vrcholného středověku, zhruba od 12. století, se křest stává symbolickým aktem, tzv. asperzí, při které se polévá hlava křtěnce svěcenou vodou z křestní konvice a lije se do křestního umyvadla. Obě nádoby se zhotovovaly buď z mědi nebo stříbra a nazývaly se křestní souprava. Řádek 9: Nejstarší křtitelnice byly kamenné, často zahloubené do terénu, na půdorysu kruhu či osmistěnu, dále ve tvaru vany, rovnoramenného kříže či mísy. Od doby románské se začaly užívat stojací, v křestní kapli nebo v chrámovém prostoru samostatně stojící, architektonicky tvarované křtitelnice kamenné. Měly tvar válce, osmihranu, šestihranu, kalicha či mísy na nožkách, zakrývaly se víkem se znamením kříže či sousoším Kristova křtu. Do kamenných křtitelnic se zpravidla vkládaly kulaté mosazné křestní mísy. Od přelomu 12. a 13. století se objevily a stále více rozšiřovaly přenosné křtitelnice kovové, zprvu odlévané z bronzu, mosazi či zvonoviny (například na [[Spiš~~\|Spiši~~]]i). V českých zemích byly křtitelnice od doby pozdní gotiky do počátku baroka specificky tvarované, odlévaly se z cínu a měly poměrně malý kotlík na třech vysokých nožkách, často zdobených hlavami vousáčů. Přenášely se pomocí dvojice uch. V současné době u západní [[Římskokatolická církev\|římskokatolické církve]] trvá křest asperzí. [[Pravoslaví\|Pravoslavné církve]], koptská církev a některé [[Protestanté\|protestantské]] církve naopak dodnes praktikují křest ponořením (imerzí). Řádek 17: == Památné křtitelnice == * Bronzová křtitelnice s reliéfy, kostel sv. Bartoloměje, [[Liege\|Lutych]], [[Belgie]], Mistr [[Renier de Huy]], 1107 - 1109 * Anonym: Kamenná křtitelnice s reliéfem proroků nesoucích na ramenou apoštoly, 12. století, dóm v [[Merseburg]]u, Horní Sasko * Křtitelnice s reliéfy ze života Mariina a Kristova, bronz, kolem 1290; kostel sv. Petra a Pavla, [[Lehnice]], Slezsko * Spišské bronzové křtitelnice z 15. století, chrámy v [[Levoča\|Levoči]], [[Matejovce\|Matejovcích]], [[Spišská Kapitula\|Spišské Kapitule]], a další * [[Donatello]]: Křtitelnice se soškou sv. Jana Křtitele, křestní kaple [[Basilica Santa Maria Gloriosa dei Frari\|baziliky Santa Maria dei Frari]], [[Benátky]], kolem roku 1440 * Křtitelnice v kostele Panny Marie Sněžné, [[Praha - Nové Město]] {{Commonscat\|Baptismal fonts}}▼ ▲{{Commonscat~~\|Baptismal fonts~~}} [[Kategorie:Liturgické předměty]]

Křtitelnice: Porovnání verzí