Východní Chan: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
drobná úprava |
||
Řádek 4:
To napomohlo četným politickým lstím a do vlády se mohl zapojit kdokoli vypočítavý od dvora, často šlo i o rodiny dvorních [[eunuch]]ů. Vznikaly četné sekty, nejznámější je sekta zvaná [[Cesta velkého klidu]]. Její příslušníci nosili kolem hlavy žluté šátky - odtud název pro jejich povstání - [[povstání žlutých turbanů]]. Tím největším bylo povstání roku 184, které otřáslo celou Čínou a v jejím důsledku došlo k destabilizaci mocenské situace. Pozice císařů od té doby zůstala labilní po zbývající čtyři desetiletí a nestabilita císařství vedla ve svém závěru až k rozpadu na tři samostatné státy - v takzvaném [[období tří království]] vystřídali dynastii Chan tři soupeřící království: severní [[Wej]], jihozápadní [[Východní Wu|Wu]] a jižní [[Šu-Chan]].
Zvláště poslední císaři dynastie Chan měli moc již jen zcela formálně, ve skutečnosti byli rukojmími mocného generála [[Cchao Cchao]]a, který "jejich jménem" centralizoval ochromenou státní moc. Dosáhl sjednocení celého severu tehdejší Číny pod své vedení a to až po řeku [[Jang-c-tiang]] na jihu. Čchao Čhao
{{Pahýl}}
|