Československé perutě v RAF: Porovnání verzí

V září [[1940]] zahájila činnost čs. 311. bombardovací peruť. Prováděla noční nálety na střediska německého průmyslu, [[23. září]] 1940 zaútočila poprvé na [[Berlín]]. Svoji činnost prováděla až do dubna [[1942]], kdy pro ztráty a nedostatek záloh byla z bombardování stažena a pověřena hlídkovou činností nad [[Atlantský oceán|Atlantikem]], při níž napadala a ničila německé lodě a ponorky, vykonávala doprovod dopravních plavidel. Největšího úspěchu dosáhla v závěru prosince [[1943]], kdy se osádce jednoho letadla [[Consolidated B-24 Liberator|B-24 Liberator]] podařilo potopit německou loď [[Alsterufer]] s důležitým nákladem surovin z [[Dálný východ|Dálného východu]].

Na druhé straně zde figuruje 531 příslušníků československého letectva, kteří během války ztratili život.<ref>Toto číslo uvádí [http://www.csletci.cz/raf.htm www.csletci.cz]; pramen [http://cz-raf.hyperlink.cz/index.html cz-raf.hyperlink.cz] uvádí pak 482 padlých. </ref>

Po návratu do osvobozeného Československa tyto perutě ještě krátkou dobu existovaly, nejpozději roku 1946 však byly jako perutě RAF byly zrušeny a zcela zařazeny do nové Československé armády. Příslušníci vedení zde převzali mnoho vedoucích úloh v oblasti vojenského letectví (až na několik málo letců, kteří až koncem války přešli do SSSR,<ref> V únoru 1944 se z Anglie vypravila skupina 20 letců, včele s F. Fajtlem, do SSSR, aby zde založili československou jednotku v Rudé armádě; viz [http://www.cs-letci.wz.cz/ww2/raf/raf.htm www.cs-letci.wz.cz]; viz i komentář na [http://www.fronta.cz/dotaz/ceskoslovensti-letci-v-sssr www.fronta.cz].</ref>, byli jedinými odborníky v armádě): velitelé letišť, náčelníci výcvikových zařízení ap.