Vilém I. Dobyvatel: Porovnání verzí

Dobytí Anglie [[Normané|Normany]] mělo v jejích dějinách zásadní vliv. Došlo tak k nahrazení původně anglosaské kultury za normanskou.{{#tag:ref|Směsice [[Vikingové|vikinské]] a francouzské.|group=pozn.}} Dalším aspektem bylo zavedení francouzského způsobu feudalismu a v neposlední řadě tak byl položen základ britské říše, která později ovlivňovala prostřednictvím svých kolonií značnou část světa.

 

[[Soubor:William the Conqueror silver coin.jpg|thumb|upright|Vilémův stříbrný]]

Po dobytí Anglie musel Vilém čelit mnoha rebeliím proti normanské nadvládě. Do jejich čela se postavili anglosaští šlechtici, jejichž majetky byly po jejich porážce vždy přiděleny Vilémovým normanským druhům a věrným šlechticům. Vilém nejprve odebral majetek všem, kteří bojovali po boku Harolda II., a potom vzbouřencům. Jednotkami majetku byly tzv. rytířské lány (knight´s fee), které v době války musely dodat jednoho plně ozbrojeného rytíře. Po této exekuci majetku si Vilém ponechal 1422 manství, jeho nevlastní bratr [[Robert z Mortrain]] 795 a druhý bratr [[biskup]] [[Odo z Bayeux]] 439. Asi pět tisíc normanských [[rytíř]]ů se stalo zároveň vojáky i statkáři. Normané v Anglii žili jako okupační armáda, stavěli hrady na svou obranu proti poddaným. Anglosaských obyvatel bylo asi 1,5 milionů, Normanů jen deset tisíc. Mnohem více než místní odpor ohrožovala Vilémovu moc dánská invaze roku 1069. [[seznam dánských králů|Dánský král]] Sven si totiž rovněž činil nárok na anglický trůn, jelikož byl synovcem anglického krále [[Knut I. Veliký|Knuta Velikého]]. Dánové nakonec uzavřeli s Vilémem mír.