Karlovci: Porovnání verzí

'''Karlovská dynastie''' ('''Karlovci''') byla šlechtická a později i panovnická dynastie, která vládla ve [[Franská říše|Franské říši]] v letech [[751]]—[[987]] a stala se obnovitelkou [[Svatá říše římská|říšské ideje]] v západní Evropě. Svůj název odvozuje od svého nejvýznamnějšího člena, císaře [[Karel Veliký|Karla Velikého]]. S Karlovci se setkáváme již od dob Pipina Staršího (zemřel roku [[639]]) až do dob posledních Karlovců vévody dolnotrinského Oty (zemřel roku [[1012]]) a nelegitimního syna krále Lothara [[arcibiskup]]a remešského [[Arnulf]]a (zemřel roku [[1021]]).

 

Dynastie Karlovců založila první bohatou a mocnou evropskou říši. Její obyvatelé pocházeli z germánských „barbarů“, Franků. [[Frankové]] se usadili na území dnešní [[Belgie]] a severní [[Francie]]. Jejich vůdce [[Chlodvík I.]] z dynastie Merovejců ([[481]]-[[511]]) si za své sídlo vybral město [[Paříž]]. Chlodvík přijal [[křesťanství]] a získal tak římskou podporu. Sjednotil franské kmeny, porazil [[Galie|Galy]] i [[Alamané|Alamany]] (tj. spojené germánské kmeny) a [[Vizigóti|Vizigóty]]. Založil novou říši, která se rozkládala zhruba na území dnešní Francie. Dynastie Merovejců panovala nad Franskou říší celkem 263 let. Jen 72 roků stál v jejím čele pouze jediný král.