Responsorium: Porovnání verzí

Přidán 1 bajt ,  před 6 lety
m
bez shrnutí editace
m
'''Responsorium''' (z [[Latina|latinského]] ''responsum'' ‚odpodvěď‘) představuje v západní ([[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[Anglikánská církev|anglikánské]], [[Luteránská církev|luteránské]]) [[Liturgie|liturgii]] způsob střídavého [[zpěv]]u mezi předzpěvákem (zpravidla [[kantor]]em) a [[obec|obcí]] (respektive při náročnějších nápěvech [[Schola|scholou]]). Místo kantora může part předzpěváka převzít [[Pěvecký sbor|sbor]] resp. schola.
 
Při [[Mše svatá|mši]] a v [[Denní modlitba církve|denní modlitbě církve]] je responsoriální zpěv poměrně [[Meditace|meditativního]] charkterucharakteru. Rovněž tak má silný charakter hlásání. K responsoriálnímu zpěvu mše svaté patří [[Graduál]] a [[výzva před Evangeliem]].
 
Responsorium vzniklo z ''responsorně'' zpívaného [[žalm]]u, kdy jednotlivec – žalmista - zpívá žalm verš po verši a shromáždění pokaždé opdovídáodpovídá krátkým [[refrén]]em, zvaným ''responsum''. Takto responsoriálně zpívaný žalm je původní formou odpovědi obce na [[Čtení (liturgie)|čtení]] v denní modlitbě a při [[Mše|mši]].
 
V průběhu dějin liturgie se ovšem responsorium zkracovalo a měnilo, takže dnes stěží poznáme, že se původně jednalo o žalm. Tak se při zvolání před evangeliem vedle [[aleluja]] zredukovalo pouze na jediný [[verš]]. Také v [[Denní modlitba církve|denní modltiběmodlitbě]] se zkrátil na ''responsorium breve'' reps. na [[versikl]], při mši svaté naproti tomu zůstal zachován jako [[responsoriální žalm]].
 
Z hlediska dějin hudby mají obzvláštní význam responsoria [[Temná jitřní|temné jitřní]] ([[matutinum]]) dny smutku na [[Zelený čtvrtek]], [[Velký pátek]] a [[Bílá sobota|Bílou sobotu]], které byly zpracovány mnoha význačnými skladateli jako [[Giovanni Pierluigi da Palestrina]], [[Orlando di Lasso]], [[Tomás Luis de Victoria]], [[Carlo Gesualdo]], [[Alessandro Scarlatti]], [[Jan Dismas Zelenka]], [[Michael Haydn]] a mnoho dalších.