Knihy kronik: Porovnání verzí

'''Knihy kronik''' ({{Vjazyce|he}} {{Cizojazyčně|he|דִבְרֵי־הַיָּמִים}} '''divrej ha-jamim''', {{Vjazyce|el}} {{Cizojazyčně|el|παραλειπωμένα}}, '''paraleipómena''') neboli 1. a 2. Paralipomenon ([[Český ekumenický překlad]], [[Bible kralická]], [[Překlad nového světa]]) či 1. a 2. Letopisů ([[Bible, překlad 21. století|Překlad 21. století]]) tvoří součást [[Starý zákon|Starého zákona]]. V [[hebrejská bible|hebrejské bibli]] se jedná o poslední část Spisů ({{Cizojazyčně|he|כְּתוּבִים, Ktuvim}}). Vyprávění knihy je z větší části paralelou k [[David (biblická postava)|davidovským]] příběhům v [[1. kniha Samuelova|1.]] a [[2. kniha Samuelova|2. knize Samuelově]] a [[1. kniha královská|1.]] a [[2. kniha královská|2. knize královské]]. Rozdělení knihy na dvě části odpovídá rozdělení v [[Septuaginta|Septuagintě]]. Kniha je důležitým historickým pramenem pro studium [[izrael]]ských dějin až po [[babylónské zajetí]]. Autorovi knihy však nešlo ani tak o „kronikářský záznam událostí“, jako spíše o zpracování historických událostí „z hlediska výlučně náboženského“<ref>{{Citace monografie|jméno=Miloš|příjmení=Bič|odkaz na autora=Miloš Bič|titul=Ze světa Starého zákona II|místo=Praha|rok=1989|vydavatel=Kalich|isbn=|stránky=562}}</ref>, takže v centru jeho pozornosti stojí především chrámová bohoslužba.