Network File System: Porovnání verzí

Během vývoje ONC protokolu (tehdy zvaného Sun RPC) nabízel podobnou funkcionalitu pouze Apollův síťový souborový systém ([[Network Computing System|NCS]]). Vznikly dvě soupeřící strany díky základním rozdílům v těchto dvou [[Remote procedure call|RPC]] systémech (vzdálené volání procedur). Argumenty, které byly zaměřeny na metodu pro kódování dat — Externí Datová Reprezentace ([[External Data Representation|XDR]]) patřící k ONC, vždy renderovala čísla v [[big-endian]] pořadí a to i v případě, že oba účastníci spojení měli [[little-endian]] strojové architektury. Zatímco metoda od NCS se snažila vyhnout prohození bajtů, kdykoli dva účastníci sdíleli stejnou architekturu. Průmyslová společnost zvaná [[Network Computing Forum]] byla vytvořena (Březen 1987) při pokusu o sloučení dvou síťově-výpočetních prostředí.

Později Sun a AT&T prohlásili, že budou spolupracovat na vývoji Unixového systému V verze 4 od AT&T. Kvůli tomu mnoho ostatních držitelů AT&T licence Unixového systému V začalo mít obavy, že toto postaví Sun do výhodnější pozice a ultimátně to vedlo k vytvoření Open Software Foundation ([[Open Software Foundation|OSF]]) v roce 1988 (podílelo se na tom Digital Equipment, HP, IBM a ostatní). Ironicky, Sun a AT&T předtím vedli souboj NFS vs. [[Remote File System|RFS]], ale následná rychlá adopce NFS přes RFS od Digital Equipment, HP, IBM a mnoho dalších počítačových prodejců, přetáhla většinu užívatelů k používání NFS. Popularita NFS byla podpořena událostí zvanou „Connectathons“ počínající v roce 1986, která umožnila neutrálním prodejcům testovat implementace mezi sebou.

OSF si vyžádal návrhy na různé technologie, včetně systému vzdáleného volaní procedur (RPC) a protokolu vzdáleného přístupu k souborům. Čímž vznikly dvě nové technologie, a to Distribuované výpočetní prostředí ([[Distributed Computing Enviroment|DCE]]) a Distribuovaný souborový systém ([[Distributed File System|DFS]]) respektive, které vyhrály nad ONC a NFS co navrhoval Sun. DCE bylo odvozeno od několika technologií, včetně NCS a [[Kerberos]]. DFS použilo DCE jako RPC a bylo odvozeno z Andrewova souborového systému ([[Andrew File System|AFS]]).

Sun Microsystems a Internet Society ([[Internet Society|ISOC]]) dosáhli dohody k připuštění ONC RPC ke [[správySpráva změn|správě změn]] tak, aby zaměstnanci inženýrských standardů od ISOC a Internet Engineering Task Force ([[IETF]]) mohli vydat dokumentace standardů (zvané [[RFC]]), které se vztahovaly k ONC RPC protokolům a mohly tak rozšířit ONC RPC. OSF se pokusilo vytvořit DCE RPC jako IETF standard, ale nakonec nebyli ochotni vzdát se správy změn. Později IETF se rozhodla rozšířit ONC RPC přidáním nového typu authentifikace, založeného na [[Generic Security Services Application Program Interface|GSSAPI]] a [[RPCSEC GSS]], aby to souhlasilo s požadavkama IETF na adekvátní bezpečnost protokolových standardů.

V lednu 2010 [[Panasas]] nabídnul [[NFSv4.1]] založený na jejich paralelním NFS ([[pNFS]]) technologii, o které tvrdili, že zlepší schopnost paralelnímu přístupu k datům. Protokol NFSv4.1 definuje metodu separace systémových meta dat od lokace souborových dat; jde to dál než jen jednoduchá separace jmen a dat a to tím, že odsekli data z datových serverů. Tímto se liší od tradičního NFS serveru, který uchovává jména souborů i jejich data u sebe. Některé produkty jsou v podstatě více-uzlové NFS servery, ale účast klienta v separaci meta dat a dat je omezena.