Rastattský mír: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 83:
| stránky = 242
| poznámky = [dále jen Cronin]
| isbn = 80-
}}</ref><ref>Dějiny Francie, str. 280.</ref> Na španělský trůn sice usedl [[Filip V. Španělský|Filip V.]], vnuk francouzského krále [[Ludvík XIV.]], místo císaře Karla VI., ale Ludvík XIV. nedosáhl svého původního cíle, kterým bylo spojení francouzského a španělského království.
Řádek 100:
=== Další vývoj rakousko-francouzských vztahů ===
Ačkoli chtěl Ludvík XIV. po rastattském míru zlepšit vztahy s Rakouskem uzavřením spojenectví, po jeho smrti ([[1715]]) se Francie soustředila v zahraniční politice spíše na Velkou Británii. V [[18. století]] se státy řídily důsledně svými vlastními zájmy a ne snahou uspořádat evropské záležitosti na základě určitých principů.<ref>Kissinger, str. 67.</ref> V důsledku toho říše rakouských Habsburků a francouzské království občas měnily své spojence a i jejich vzájemný následující vztah byl tedy proměnlivý. Zhoršil v polovině 20. let 18. století, kdy se dcera uchazeče o polský trůn [[Stanislav I. Leszczyński|Stanislava Leszczyńského]] [[Marie Leszczyńská|Marie]] měla provdat za francouzského krále [[Ludvík XV.|Ludvíka XV.]] Tento francouzský zájem na ovlivnění situace v [[Polsko|Polsku]] spojil Rakousko a Španělsko a Francie se ocitla s těmito zeměmi na pokraji války. Změna ve vnitřní politice francouzského království nástupem kardinála [[André-Hercule de Fleury]] do funkce prvního ministra odvrátila válku [[
| příjmení = Herre
| jméno = Franz
Řádek 112:
| isbn = 80-85946-41-6
}}</ref>
== Odkazy ==
=== Reference ===
|