Tupolev Tu-144: Porovnání verzí

}}

'''Tupolev Tu-144''' ([[ruština|rusky]] {{cizojazyčně|ru|Туполев Ту-144}}) byl první [[dopravní letoun|dopravní]] proudový [[nadzvukový letoun]] (SST), který se vyráběl v 70. letech [[20. století]] v [[Sovětský svaz|SSSR]]. V [[ASCC|kódovém označení NATO]] se nazývá „'''Charger'''“, na Západě se pro něj ujala poněkud zavádějící přezdívka „Konkordski“ nebo „Concordski“ (narážející na podobný letoun [[Concorde]]). Byl nejrychlejším dopravním letadlem na světě, jako první civilní letoun překonal [[rychlost zvuku]] a později i [[Machovo číslo|Mach 2]]. Náklady na jeho provoz byly nicméně vysoké a nakonec bylo tohoto typu vyrobeno jen 16 kusů.

Vývoj byl ovlivněn řadou významných sovětských úspěchů při soupeření mezi [[Sovětský svaz|SSSR]] a Západem, stejně jako atmosférou přežívající špiónománie. S nástupem velké [[ropný šok#Ropné embargo v roce 1973|ropné krize]] v 70. letech však zájem o nadzvuková dopravní letadla prudce opadl — u konkurenčního [[Concorde]] byly zrušeny všechny objednávky s výjimkou státních [[Air France]] a [[British Airways]], a ani [[Aeroflot]] o zavádění Tu-144 nejevil velký zájem. Velmi ambiciózní americký projekt [[Boeing 2707]] ([[Machovo číslo|Ma]] = 2,7; vzletová hmotnost 300 t) byl kvůli technickým problémům nejprve zcela přepracován a poté v roce 1971 definitivně ukončen. V průběhu 70. a 80. let se dostávaly do popředí otázky ochrany životního prostředí. Letounům byla vytýkána vysoká spotřeba paliva, narušování [[ozónová vrstva|ozónové vrstvy]] a velký [[hluk]].

Ministrem SSSR pro civilní letectví se v roce 1970 stal Boris Bugajev, bývalý válečný letec a pilot-instruktor Aeroflotu. K myšlence provozování Tu-144 se stavěl značně rezervovaně a za hlavní prioritu považoval vývoj a uvedení do provozu velkokapacitního [[Il-86]]. Zastáncům Tu-144 se však podařilo prosadit do závěrů 24. sjezdu [[KSSS]] v r. 1971 i požadavek na zařazení Tu-144 do pravidelného provozu ještě v téže [[pětiletka|pětiletce]], neboli do konce roku 1975. Práce na projektu tedy pokračovaly, i když v SSSR neexistovala skupina obyvatel, schopná platit cenu letenky, pokrývající náklady na provoz a údržbu.

 

[[Soubor:Aeroflot Tupolev Tu-144 Paris Air Show 1975 Gilliand.jpg|náhled|right|Tu-144 na [[Pařížský aerosalon|Pařížském aerosalonu]] v roce 1975]]

Vedením vývoje letounu byla pověřena na Žukovské výzkumné a vývojové základně ([[letiště Ramenskoje]] - letiště Ramenskoje na mapě {{Souřadnice|55.5544444|38.15}}) konstrukční kancelář [[Alexej Tupolev|Alexeje Tupoleva]], syna slavného konstruktéra [[Andrej Tupolev|Andreje Tupoleva]]. Bylo rozhodnuto, že budou postupně vyvinuty dvě verze, nejprve s [[Dolet letadla|doletem]] 4 000 km a později 6 000 km.

[[Aerodynamika|Aerodynamický]] návrh komplikoval velký rozsah výšek i provozních rychlostí. V průběhu vývoje prověřili konstruktéři několik desítek variant, zpočátku i s klasickými ocasními plochami, které z důvodu nárůstu odporu vzduchu brzy zavrhli. Křídlo bylo postupně testováno v novém aerodynamickém tunelu na Žukovské základně, na [[MiG-21|MiG-21I]] „analog“ i na prototypovém letounu. Úpravy byly později prováděny i během sériové produkce. Křídlo má prakticky symetrický profil, s výrazným podélným i příčným prohnutím a s dvakrát čtyřmi [[výškové kormidlo|elevony]]. Bylo vyrobeno převážně z hliníkových slitin. Na tepelně nejnamáhanější součásti, jako [[náběžná hrana|náběžné hrana]] křídla, elevony, [[kormidlo]] apod., však bylo nutno použít [[Titan (prvek)|titanové]] slitiny a nerezovou ocel. Použití [[Kachna (letectví)|kachních ploch]] bylo zpočátku odmítnuto pro destabilizaci hlavního křídla při vyšších rychlostech <ref>http://www.tupolev.ru/Russian/Show.asp?SectionID=148 {{ru}} Popis vývoje na stránkách výrobce</ref>, později bylo navrženo velmi účinné řešení — jejich odklápění od trupu pouze ve fázi vzletu a přistání. V těchto fázích letu se také sklápěl kryt pilotní kabiny aby umožnil pilotům dostatečný výhled na [[Vzletová a přistávací dráha|VPD]]. Aerodynamické řešení patří k silným stránkám letounu. Podobnost při povrchním [[#Srovnání s Concorde|srovnání s Concorde]] dala vzniknout dohadům o sovětské [[průmyslová špionáž|průmyslové špionáži]].

 

|77106

|přeprava pošty

|-

|77107

|

|-

|77108

|

|-

|77109

|77110

|přeprava osob

|-

!

|77112

|

|-

|77113

|77114

|modernizován na Tu-144LL

|-

|77115