Rýzmberk: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m sjednocení infoboxů, image/file → soubor |
|||
Řádek 1:
{{Infobox
| velikost obrázku = 250
| název = Rýzmberk
| obrázek = CZ Hrad Ryzmberk.jpg
|
| zeměpisná šířka = 49.4066667
| zeměpisná délka = 13.0305556
|
|
|
| zrekonstruován =
|
|
|
|Poslední majitel=
|
|
}}
[[Zřícenina]] [[hrad]]u '''Rýzmberk''' (překl. Obří hora) se nachází na vysokém zalesněném kopci nedaleko města [[Kdyně]].
Řádek 23:
== Historie ==
===Nejstarší osudy a pojmenování===
Hrad byl založen ve 2. polovině 13. století (1. zmínka je z r. 1279) vlivným panským rozrodem [[Drslavici|Drslaviců]], kteří se občas označují i jako Děpolticové. Tento významný rozrod již delší čas ovládal zdejší kraj a vzešly z něj tak mocné rody, jako byli [[Černínové z Chudenic ]]či páni z Rýzmberka (později používající jméno [[Švihovští z Rýzmberka|Švihovský z Rýzmberka]]). Hrad sloužil jako pohraniční pevnost a měl za úkol střežit důležitou zemskou stezku vedoucí přes sousední [[Všeruby|Všerubský průsmyk]] do bavorského [[Řezno|Řezna]].<br />
Jméno Rýzmberk bylo (dle módy) německé a znamenalo Obří či Obrovu horu. Název odpovídal skutečnosti, neboť hrad se tyčil nad městečkem [[Kdyně|Kdyní]] na rozlehlém a vysokém
===Hrad v době vrcholné slávy za Janovských z Rýzmberka===
Řádek 34:
===Poslední velký vzestup za Gutštejnů===
Gutštejnové na rýzmberském panství dobře hospodařili, díky čemuž panství rozšířili např. o statek Kout na Šumavě, kde si vystavili pohodlnou tvrz, pozdější zámek.
===Úpadek hradu za Třicetileté války a změna ve zříceninu===
Řádek 44:
===Hrad jako zřícenina a jeho oživení v 19. století===
V roce 1676 se majitelem polozříceného hradu stali nechvalně proslulí baroni Lamingenové z Albenreuthu. Ti prosluli jako pověstní utlačovatelé Chodů – (počeštěně) „Lomikarové“ např. v Jiráskově románu Psohlavci či ve stejnojmenném filmu.
Lamingenové přičlenili původní rýzmberské panství ke svému sousednímu velkostatku Trhanov, takže vzdnikl velkostatek zvaný Kout-Trhanov. V r. 1697 zakoupil od Lamingenů koutsko-trhanovské panství se zpustlým hradem Rýzmberk baron Jiří Jindřich [[Stadionové|ze Stadionu]]. Jeho rod (povýšený mezitím do hraběcího stavu) udržel koutsko-trhanovský velkostatek až do svého vymření v roce 1908.
Řádek 55:
Z původně rozlehlého hradu, složeného ze tří nad sebou umístěných nádvoří, se dochovaly části hradeb s [[bašta]]mi, dobře rozeznatelné příkopy i zbytky staršího paláce s podzemními sklepy. Ty ovšem nejsou veřejnosti běžně otevřeny. Z mladšího gotického paláce se toho zachovalo o něco méně, navíc je k jeho zbytkům přistavěna mladší rozhledna. Ta částečně využívá středověkého zdiva paláce a svým umístěním poněkud narušila původní urbanismus vlastního jádra hradu. Vedle rozhledny najdeme (při vstupu na bývalé 3. nádvoří) dřevěnou chatku bufetu. Mezi ním a věží stojí též dřevěný altán a nad bufetem (stále na bývalém 3. nádvoří) najdeme řadu dřevěných lavic a stolů k příjemnému posezení.
[[
Areál hradu je toho času (stav k červnu r. 2013) značně zarostlý náletovou zelení, což je velká škoda, neboť není pořádně vidět celkový rozsah areálu a již tak narušené zdi se díky tomu dále trhají a rozpadají. Celkově je stav hradních zdí (mimo rozhlednu a přilehlého zdiva mladšího gotického paláce, sklepení či několika dalších menších částí) ve spíše katastrofálním stavu (je evidentně vidět, že nejsou dostatečné prostředky na jeho restauraci atd.) a pokud se něco positivního nestane, nebude za několik let již příliš co zachraňovat!!! Nenajdou se pro tento úžasný hrad nějací sponzoři? V posledních letech zde občas probíhá archeologický výzkum. Díky němu byl (r. 2004) znovu sesazen a instalován na své původní místo znovunalezený oblouk někdejší druhé brány.
[[
===Otvírací doba rozhledny a bufetu===
Řádek 65:
==Shrnutí – přestavby a úpravy hradního areálu==
Hrad prošel dvěma významnými přestavbami – nejprve v 1. pol. 14. století za Rýzmberků a ve 2. pol. 15. století za Janovských z Rýzmberka. Tehdy byl hrad po velkém požáru v r. 1448 nákladně přestavěn a rozšířen pro Racka II.
V 19. století došlo k úpravě hradního areálu na výletní místo a v letech 1846 – 47 byla tehdejšími majiteli – hrabaty ze Stadionu – postavena nová hranolová (19 m vysoká) neogotická [[rozhledna]]. Ta je dodnes symbolem hradu.
| |||