Statuta Konrádova: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 1 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q4441300)
Andulkad (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
'''Statuta Konrádova''' ({{Vjazyce|la}} {{Cizojazyčně|la|''iura Conradi''}} nebo {{cizojazyčně|la|''iura ducis Ottonis''}}) jsou nejstarší známý český zákoník, který byl vydán knížetem [[Konrád II. Ota|Konrádem II. Otou]] roku [[1189]] na sjezdu v Sadské. Zákoník upravoval domácí postavení českého bojovnictva, přiznávající jim mnohé hospodářské jistoty a platil pro všechny české země. Text je znám až z pozdějšího opisu pro moravské úděly z roku 1222.
Statuta Konrádova byla vydána ve třech zněních{{Doplňte<ref>[[Karolina Adamová|ADAMOVÁ, Karolina]], SOUKUP, Ladislav. ''Prameny k dějinám práva v českých zemích'', Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., ISBN 80-86898-04-0, str. zdroj}}27</ref> pro tři úděly – [[Znojemský úděl|znojemský]], [[Brněnský úděl|brněnský]] a [[Břeclavský úděl|břeclavský]]. Pro Břeclav je vydal údělný kníže Oldřich a pro Brno a Znojmo [[Přemysl Otakar I.]] Znojemská verze ve znění z roku [[1222]] se dochovala v opise ze [[14. století]], brněnská a břeclavská verze se dochovaly ve znění z let [[1229]], resp. [[1239]].
 
Jedná se o kompromis mezi panovníkem a šlechtou, v určitých směrech posiluje panovníkovu moc (soudnictví a správa), v určitých zase ustupuje šlechtě (např. větší podíl na vládě).
 
Je ovlivněn [[Kanonické právo|právem kanonickým]], [[Římské právo|právem římským]] a německým, je psán latinsky.
 
== Obsah ==
Statuta stanovila, že držba výsluh se stává dědičnou a přinesla tak značný vývoj domácího lenního práva. Bylo připuštěno i dědické právo žen. Dále stanoví, že soudit se má výhradně v ranních hodinách a soudce nikdy nesmí soudit sám. Na rozdíl od [[Břetislavova dekreta|Břetislavova dekretu]] povoluje krčmy. Dle Konrádových Statut se nemusí šlechtic účastnit soudu, ale může za sebe postavit svého služebníka.
 
Statuta stanovila, že držba výsluh se stává dědičnou a přinesla tak značný vývoj domácího lenního práva. Bylo připuštěno i dědické právo žen - pokud zůstavitel nezanechal mužského dědice, mohly dědit jeho dcery; vdova však nedědila ani v tomto případě.
 
Dále stanoví, že soudit se má výhradně v ranních hodinách a soudce nikdy nesmí soudit sám. Dle Konrádových Statut se nemusí šlechtic účastnit soudu, ale může za sebe postavit svého služebníka. Statuta Konrádova také upravuje používání některých [[ordál]]ů (vodou, žhavým železem, soubojem).
 
Na rozdíl od [[Břetislavova dekreta|Břetislavova dekretu]] povoluje krčmy.
 
== Edice ==
Řádek 24 ⟶ 30:
| svazek = I
}}
 
== Reference ==
<references />
 
== Literatura ==
* [[Karolina Adamová|ADAMOVÁ, Karolina]], SOUKUP, Ladislav. ''Prameny k dějinám práva v českých zemích''. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2004. ISBN 80-86898-04-0. Str. 27-32
* {{Citace sborníku | příjmení = Bakala | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Bakala | titul = K výkladu prvního ustanovení Statut Konráda Oty | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = | jméno sestavitele = | sestavitel = | sborník = Český stát na přelomu 12. a 13. století | odkaz na sborník = | vydavatel = Slezská univerzita; Filozoficko–přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie | odkaz na vydavatele = | místo = Opava | rok vydání = 1993 | isbn = 80-901581-1-0 | url = | strany = 9–15}}
* Heslo Statuta Conradi v Ottově slovníku naučném
Řádek 56 ⟶ 66:
| url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowVolume.do?it=0&id=11001
}}
* [[Karel Malý|MALÝ, Karel]] a kol. ''Dějiny českého a československého práva do roku 1945''. Praha : Linde Praha, a.s., 1999.
* {{Citace sborníku | příjmení = Vaněček | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Vaněček | titul = Glossy k tzv. Statutům Konrádovým | odkaz na titul = | sborník = Sborník věd právních a státních 41 | odkaz na sborník = | vydavatel = | místo = Praha | rok vydání = 1941 | strany = 105–159}}