Pěvci: Porovnání verzí

'''Pěvci''' (Passeriformes) jsou největší [[řád (biologie)|řád]] [[Třída (biologie)|třídy]] [[Ptáci|ptáků]]. Tato skupina čítá 5200–5500 druhů, a tak více než polovina druhů [[ptáci|ptáků]] jsou právě pěvci. Jsou považováni za stromové[[strom]]ové ptáky díky svým nohám uzpůsobeným k sezení i na velmi tenkých [[větev|větvích]]. Pro pěvce nejcharakterističtější vlastností je přirozeně [[zpěv]]. I díky schopnosti vytvářet složité hlasové projevy jsou pěvci považováni za nejvyvinutější řád ptáků. Pěvce můžeme potkat na celém světě, na [[poušť|pouštích]] i v [[tropický deštný les|tropických deštných lesích]].

Většina druhů tohoto řádu jsou [[zpěvní]] ptáci a v krku[[krk]]u mají složité [[svalstvo]] kontrolující [[hlasivky]]. Zpěvný orgán, který je pro pěvce typický, se nazývá [[syrinx (anatomie)|syrinx]]. Díky němu mají výbornou kontrolu nad hlasem (přestože některé druhy mohou vyluzovat i nelibozvučný zpěv, jako například [[vrána|vrány]]). Zpěvem označují [[teritorium]], ve kterém žijí, také jím vábí [[samec]] [[samička|samičku]] k [[páření]]. Podle zpěvu můžeme rozpoznat jednotlivé rody a druhy pěvců.

Většina pěvců je menší než ostatní druhy třídy [[ptáci|ptáků]]. Všichni členové tohoto řádu mají krmivá mláďata ([[péče o mláďata|starají]] se o ně).

Fylogeneze pěvců a vztahy mezi jejich čeleděmi byly až do konce 20. století spíše záhadné. Mnoho čeledí pěvců bylo seskupeno dohromady na základě morfologických podobností, o kterých jsme dnes přesvědčeni, že jsou důsledkem [[Konvergence (evoluce)|konvergentní evoluce]] a ne blízké genetické příbuznosti[[příbuznost]]i. Například [[střízlík|střízlíci]] ze [[severní polokoule]], z [[Austrálie (kontinent)|Austrálie]] a z [[Nový Zéland|Nového Zélandu]] jsou si velmi podobní, a to jak vzhledem, tak chováním, a přesto podle vědců patří do tří různých fylogenetických větví pěvců.

Stále ještě se musí provést velká část výzkumu, ale série biochemických studií odkrývá stále více informací o původu a evoluci pěvců. Nyní se má za to, že původní pěvci se vyvinuli na [[Gondwana|Gondwaně]] přibližně v době kdy se tento jižní [[superkontinent]] odlamoval. Nejprve se vyvinuli [[křikavci]] až o něco později se vyvinuli [[zpěvní]] ptáci. Jedna z hlavních skupin pěvců, [[parařád]] ''[[Passerida]]'', tedy pěvci podobní [[vrabci|vrabcům]], se objevili jako sesterská skupina parařádu ''Corvida'' (pěvci podobní [[krkavcovití|krkavcovitým]]) a migrovali na severní polokouli, kde dál pokračoval explozivní vývoj nových druhů. Od té doby proběhlo mnoho promíchání severních druhů s druhy vracejícími se na jih, a jižních druhů migrujících na sever.

Řád se dělí na dva podřády[[podřád]]y, a to na [[křikaví|křikavé]] a na [[zpěvní|zpěvné]]. Tučně jsou označeny čeledě, jejichž zástupci se vyskytují i na území České republiky.

'''Podřád: [[Křikaví]] (''Tyranni'')'''

* [[hrčiříkovití]] (''Furnariidae'')

* [[klouzálkovití]] (''Dendrocolaptidae'')

* [[kotingovití]] (''Cotingidae'')

* [[lobošovití]] (''Eurylaimidae'')

* [[mravenčíkovcovití]] (''Formicariidae'')

* [[mravenčíkovití]] (''Thamnophilidae'')

* [[pipulkovití]] (''Pipridae'')

* [[pitovcovití]] (''Philepittidae'')

* [[pitovití]] (''Pittidae'')

* [[pokřovníkovití]] (''Acanthisittidae'')

* [[štidlákovití]] (''Rhinocryptidae'')

* [[tyranovití]] (''Tyrannidae'')

* [[mucholovkovití]] (''Conopophagidae'')

'''Podřád: [[Zpěvní]] (''Passeri'')'''

* [[astrildovití]] (''Estrildidae'')

* '''[[brhlíkovití]] (''Sittidae'')'''

* '''[[brkoslavovití]] (''Bombycillidae'')'''

* [[cistovníkovití]] (''Cisticolidae'')

* [[bylinorubcovití]] (''Phytotomidae'')

* [[bulbulovití]] (''Pycnonotidae'')

* [[drongovití]] (''Dicruridae'')

* '''[[drozdovití]] (''Turdidae'')'''

* [[hedvábníkovití]] (''Hypocolidae'')

* [[irenovití]] (''Irenidae'')

* [[kardinálovití]] (''Cardinalidae'')

* '''[[konipasovití]] (''Motacillidae'')'''

* [[kosíkovití]] (''Orthonychidae'')

* '''[[králíčkovití]] (''Regulidae'')'''

* '''[[krkavcovití]] (''Corvidae'')'''

* [[kruhoočkovití]] (''Zosteropidae'')

* [[květozobcovití]] (''Paramythiidae'')

* [[laločníkovití]] (''Callaeatidae'')

* [[lejsčíkovití]] (''Petroicidae'')

* '''[[lejskovití]] (''Muscicapidae'')'''

* [[lemčíkovití]] (''Ptilonorhynchidae'')

* [[lesňáčkovití]] (''Parulidae'')

* [[lezčíkovití]] (''Climacteridae'')

* [[lyrochvostovití]] (''Menuridae'')

* [[medosavkovití]] (''Meliphagidae'')

* '''[[mlynaříkovití]] (''Aegithalidae'')'''

* [[modropláštníkovití]] (''Maluridae'')

* '''[[moudivláčkovití]] (''Remizidae'')'''

* [[ostrozobkovití]] (''Oxyruncidae'')

* pardalotovití[[pardalot]]ovití (''Pardalotidae'')

* '''[[pěnicovití]] (''Sylviidae'')'''

* '''[[pěnkavovití]] (''Fringillidae'')'''

* '''[[pěvuškovití]] (''Prunellidae'')'''

* [[rajkovití]] (''Paradisaeidae'')

* '''[[skorcovití]] (''Cinclidae'')'''

* '''[[skřivanovití]] (''Alaudidae'')'''

* [[snovačovití]] (''Ploceidae'')

* [[strdimilovití]] (''Nectariniidae'')

* '''[[strnadovití]] (''Emberizidae'')'''

* '''[[střízlíkovití]] (''Troglodytidae'')'''

* [[sýkorčíkovití]] (''Melanocharitidae'')

* '''[[sýkorovití]] (''Paridae'')'''

* '''[[šoupálkovití]] (''Certhiidae'')'''

* '''[[špačkovití]] (''Sturnidae'')'''

* [[tangarovití]] (''Thraupidae'')

* [[timáliovcovití]] (''Pomatostomidae'')

* [[timáliovití]] (''Timaliidae'')

* '''[[ťuhýkovití]] (''Laniidae'')'''

* [[vangovití]] (''Vangidae'')

* '''[[vlaštovkovití]] (''Hirundinidae'')'''

* [[vlhovcovití]] (''Icteridae'')

* '''[[vrabcovití]] (''Passeridae'')'''

* [[vranulovití]] (''Picathartidae'')

* '''[[zedníčkovití]] (''Tichodromadidae'')'''

* [[zelenáčkovití]] (''Vireonidae'')

* '''[[žluvovití]] (''Oriolidae'')'''