Wikipedie

Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
G3robot (diskuse | příspěvky)
138 738 editací
m sjednocení infoboxů
m WPCleaner v1.30 - Opraven odkaz na rozcestník - Filiálka / Opraveno pomocí WP:WCW - Opravy pravopisu a typografie
Řádek 37:
}}
 
[[Soubor:Pudorys kostela svateho Prokopa.jpg|right|thumb|Půdorys kostela -– arch. František Brázda]]
[[Soubor:Celni pohled kostel svateho Prokopa.jpg|right|thumb|Původní architektonický návrh kostela]]
[[Soubor:Kostel Dlouha Trebova Interier.JPG|right|thumb|Současná podoba interiéru kostela]]
 
'''Kostel sv. Prokopa v Dlouhé Třebové''' je [[Římskokatolická církev v Česku|římskokatolický]] kostel postavený v pseudogotickém ([[Novogotika|novogotickém]]) slohu. Tato sakrální stavba zasvěcená patronu obce [[Svatý Prokop|sv. Prokopu]] byla postavena v letech [[1905]] – [[1906]]. Přestože se jedná pouze o [[Filiálka|filiální kostel]], je výraznou dominantou Dlouhé Třebové a patří k nejvýznamnějším stavbám obce.
 
== Historie výstavby kostela ==
Myšlenka - postavit si v obci svůj vlastní kostelík, se začala objevovat již na počátku 19. století. Objevovali se horlivci, kteří započali lámat základový kámen a dopravovali ho ke zdejší staré zvonici, která zde stávala od roku [[1753]]. Tehdy však ke stavbě nedošlo, protože chyběly finanční prostředky a připravený kámen byl použit na jiné účely.<ref name="Dušek">{{Citace monografie▼
 
▲Myšlenka - postavit si v obci svůj vlastní kostelík, se začala objevovat již na počátku 19. století. Objevovali se horlivci, kteří započali lámat základový kámen a dopravovali ho ke zdejší staré zvonici, která zde stávala od roku [[1753]]. Tehdy však ke stavbě nedošlo, protože chyběly finanční prostředky a připravený kámen byl použit na jiné účely.<ref name="Dušek">{{Citace monografie
| příjmení = Slavíková
| jméno = Věra
Řádek 72 ⟶ 71:
'''Založení fondu pro výstavbu kostela'''
 
První větší peněžní dar na stavbu kostela věnoval v roce [[1855]] Antonín Kaplan, místní rodák, a to 30 zlatých ze svého otcovského podílu. Zmíněný dar dal podnět k založení fondu, do kterého přicházeli finance z různých stran. Finance se získávaly především ze sbírek, z darů, z výtěžků divadel, plesů, odvodem pokut, z odkazů při dědictví a dalších poplatků.<ref name="Dobroucký" /> Farní kronika však zaznamenává i velké částky: „Jeho Veličenstvo císař [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinand Dobrotivý]] daroval 500 zl.“ Nastřádané peníze byly také lidem půjčovány na stavbu jejich usedlostí. Větších úroků bylo však získáno při vložení našetřeného obnosu do spořitelen.
 
'''Kostel postavený grunty vzhůru'''
Řádek 84 ⟶ 83:
'''Zadání projektu'''
 
Na přelomu století získal spolek takový obnos peněz, že začali pomýšlet na vlastní stavbu chrámu. V roce [[1901]] došlo k zadání projektu a na základě konkursu byly vybrány plány kostela od architekta Františka Brázdy ze [[Zábřeh na Moravě|Zábřeha na Moravě]]. Jedním z důvodů výběru bylo také provedení plánů zdarma, které byly až na malé připomínky schváleny v Praze. V roce [[1903]] jmění spolku narostlo na 63 tisíc korun, z čehož 60 tisíc bylo použito na vlastní stavbu kostela. Na jaře roku [[1905]] se začalo se stavbou a ještě ten rok stála hrubá stavba. O rok později již byla budova dokončena a také zevnitř se kostel postupně zaplňoval.<ref name="Dušek" />
 
'''Vysvěcení a kolaudace'''
Řádek 91 ⟶ 90:
 
== Architektonický popis kostela ==
 
Dlouhotřebovský kostel je jednolodní, orientovaný, v [[Novogotika|pseudogotickém]] stylu s osmibokou věží nad vchodem. Čelní vchod zajišťují troje dubová vrata na způsob [[Bazilika|baziliky]]. Nad hlavním vchodem je světlík a v 1. patře je osm gotických oken. Hlavní čelní okno je barevně proskleno a přestavuje sedmilistou růžici. Postranní věžičky jsou dvě a zastřešují boční schodiště. Pod věží, která je osmiboká s osmi okny vyplněnými dřevěnými žaluziemi, je ochoz. Voda z hlavní věže je rovněž odváděna osmi chrliči. Věž je krytá plechem, zakončená osmi sloupky a završená [[Fiála|fiálou]].
Boční velká a zadní okna jsou mozaikovitě prosklená barevnými skly zasazenými do olova. Základy pro klenbu jsou tvořeny deseti ven vyčnívajícími opěrnými [[Pilíř|pilíři]]. Kromě nich jsou ještě pilíře vnitřní. Střešní krytina byla vyměněna v roce [[1971]], kdy byla také uskutečněna velká venkovní oprava celého kostela.
Řádek 99 ⟶ 97:
 
== Vnitřní výzdoba kostela ==
Hlavní [[oltář]] a oba postranní oltáře jsou dřevěné s bohatou výzdobou gotických prvků. Na hlavním oltáři dominuje postava patrona a ochránce obce [[Sv.Svatý Prokop|sv. Prokopa]], [[Opat|opataopat]]a sázavského, níže jsou sochy [[Sv.Svatý Václav|sv. Václava]] a [[Svatá Ludmila|sv. Ludmily]]. Postranní oltář (na evangelijní straně) nese sochu apoštola [[Svatý Bartoloměj (apoštol)|sv. Bartoloměje]], na druhé straně je umístěn oltář, který je mariánský a je doplněn soškami [[Nejsvětější Srdce Ježíšovo|Nejsvětějšího srdce Páně]] a sv. Terezie. [[Kazatelna]] je rovněž dřevěná polygonální, plasticky zdobená, se stříškou a po bocích jsou portréty čtyř [[evangelista|evangelistů]]. Dřevěné oltáře, kazatelna a lavice jsou mistrovským dílem Josefa Bednáře, truhláře a řezbáře z [[Ústí nad Orlicí]], zhotovené v r. [[1906]]. Na těchto zařízeních spolupracovali také Josef Novák a Karel Divíšek, oba z Ústí nad Orlicí. Novější obětní stůl je rovněž dřevěný, pořízený v r. [[1976]].▼
 
▲Hlavní [[oltář]] a oba postranní oltáře jsou dřevěné s bohatou výzdobou gotických prvků. Na hlavním oltáři dominuje postava patrona a ochránce obce [[Sv. Prokop|sv. Prokopa]], [[Opat|opata]] sázavského, níže jsou sochy [[Sv. Václav|sv. Václava]] a [[Svatá Ludmila|sv. Ludmily]]. Postranní oltář (na evangelijní straně) nese sochu apoštola [[Svatý Bartoloměj|sv. Bartoloměje]], na druhé straně je umístěn oltář, který je mariánský a je doplněn soškami [[Nejsvětější Srdce Ježíšovo|Nejsvětějšího srdce Páně]] a sv. Terezie. [[Kazatelna]] je rovněž dřevěná polygonální, plasticky zdobená, se stříškou a po bocích jsou portréty čtyř [[evangelista|evangelistů]]. Dřevěné oltáře, kazatelna a lavice jsou mistrovským dílem Josefa Bednáře, truhláře a řezbáře z [[Ústí nad Orlicí]], zhotovené v r. [[1906]]. Na těchto zařízeních spolupracovali také Josef Novák a Karel Divíšek, oba z Ústí nad Orlicí. Novější obětní stůl je rovněž dřevěný, pořízený v r. [[1976]].
Po obvodu bočních stěn je umístěna [[křížová cesta]] znázorněná čtrnácti dřevěnými plastickými vyobrazeními. Lustr nad obětním stolem je od Ignáce Neškudly.
Betlém představující narození Ježíška vytvořil lidový řezbář, malíř a dlouholetý [[kostelník]] František Stránský z [[Dlouhá Třebová|Dlouhé Třebové]]. Varhany na kůru se skládají z hracího stolu, vzduchových trubic, měchů a píšťalového korpusu. Jsou [[Klaviatura|dvoumanuálové]] a mají 14 registrů. Výrobcem byl v r. [[1906]] Antonín Mölzer z [[Kutná Hora|Kutné Hory]]. Byly několikrát laděny, opravovány a přemístěny směrem k zadní zdi k uvolnění místa pro zpěváky.<ref name="Dobroucký" />
 
=== Zvony ===
Nejstarším [[Zvon|zvonemzvon]]em v [[Dlouhá Třebová|Dlouhé Třebové]] je zvon Prokop, který je dokladem dávné svatoprokopské úcty v obci. Na jeho plášti je letopočet [[1753]]. Původně měl stanoviště na dřevěné zvonici, která stávala na kopci nad vesnicí do roku [[1908]]. Zvon Prokop je 45 cm vysoký a průměr spodní části je 60 cm. Zvon byl pořízen za rychtáře Karla Pirkla. O pořízení zvonu se zachovala následující pověst:▼
 
▲Nejstarším [[Zvon|zvonem]] v [[Dlouhá Třebová|Dlouhé Třebové]] je zvon Prokop, který je dokladem dávné svatoprokopské úcty v obci. Na jeho plášti je letopočet [[1753]]. Původně měl stanoviště na dřevěné zvonici, která stávala na kopci nad vesnicí do roku [[1908]]. Zvon Prokop je 45 cm vysoký a průměr spodní části je 60 cm. Zvon byl pořízen za rychtáře Karla Pirkla. O pořízení zvonu se zachovala následující pověst:
 
''„Když obec kupovala první zvon, scházel jí do celého obnosu stříbrný dvacetník. Nikde v celé obci ho nemohli sehnat, až došli k jednomu statku, kde bydlela zámožnější selka. Tu také poprosili o scházející peníz, který však neměla. Ale nabídla jim kvočnu s kuřaty, kterou od ní vděčně přijali a ve městě prodali. Teprve potom zvon zaplatili a přivezli.“''
Řádek 114 ⟶ 110:
 
== Současnost ==
V současnosti je kostel pravidelně využíván k nedělním [[Bohoslužba|bohoslužbám]], ke kterým se scházejí věřící nejen z Dlouhé Třebové ale i z okolních obcí. Každoročně se zde koná také [[Advent|adventníadvent]]ní koncert a jednou za pár let i výstava betlémů, která je dokladem rozvinuté betlemářské tradice v tomto regionu.▼
 
▲V současnosti je kostel pravidelně využíván k nedělním [[Bohoslužba|bohoslužbám]], ke kterým se scházejí věřící nejen z Dlouhé Třebové ale i z okolních obcí. Každoročně se zde koná také [[Advent|adventní]] koncert a jednou za pár let i výstava betlémů, která je dokladem rozvinuté betlemářské tradice v tomto regionu.
 
== Odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svatého_Prokopa_(Dlouhá_Třebová)“