Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová): Porovnání verzí

m
WPCleaner v1.30 - Opraven odkaz na rozcestník - Filiálka / Opraveno pomocí WP:WCW - Opravy pravopisu a typografie
m (sjednocení infoboxů)
m (WPCleaner v1.30 - Opraven odkaz na rozcestník - Filiálka / Opraveno pomocí WP:WCW - Opravy pravopisu a typografie)
}}
 
[[Soubor:Pudorys kostela svateho Prokopa.jpg|right|thumb|Půdorys kostela - arch. František Brázda]]
[[Soubor:Celni pohled kostel svateho Prokopa.jpg|right|thumb|Původní architektonický návrh kostela]]
[[Soubor:Kostel Dlouha Trebova Interier.JPG|right|thumb|Současná podoba interiéru kostela]]
 
'''Kostel sv. Prokopa v Dlouhé Třebové''' je [[Římskokatolická církev v Česku|římskokatolický]] kostel postavený v pseudogotickém ([[Novogotika|novogotickém]]) slohu. Tato sakrální stavba zasvěcená patronu obce [[Svatý Prokop|sv. Prokopu]] byla postavena v letech [[1905]] [[1906]]. Přestože se jedná pouze o [[Filiálka|filiální kostel]], je výraznou dominantou Dlouhé Třebové a patří k nejvýznamnějším stavbám obce.
 
== Historie výstavby kostela ==
Myšlenka - postavit si v obci svůj vlastní kostelík, se začala objevovat již na počátku 19. století. Objevovali se horlivci, kteří započali lámat základový kámen a dopravovali ho ke zdejší staré zvonici, která zde stávala od roku [[1753]]. Tehdy však ke stavbě nedošlo, protože chyběly finanční prostředky a připravený kámen byl použit na jiné účely.<ref name="Dušek">{{Citace monografie
 
Myšlenka - postavit si v obci svůj vlastní kostelík, se začala objevovat již na počátku 19. století. Objevovali se horlivci, kteří započali lámat základový kámen a dopravovali ho ke zdejší staré zvonici, která zde stávala od roku [[1753]]. Tehdy však ke stavbě nedošlo, protože chyběly finanční prostředky a připravený kámen byl použit na jiné účely.<ref name="Dušek">{{Citace monografie
| příjmení = Slavíková
| jméno = Věra
'''Založení fondu pro výstavbu kostela'''
 
První větší peněžní dar na stavbu kostela věnoval v roce [[1855]] Antonín Kaplan, místní rodák, a to 30 zlatých ze svého otcovského podílu. Zmíněný dar dal podnět k založení fondu, do kterého přicházeli finance z různých stran. Finance se získávaly především ze sbírek, z darů, z výtěžků divadel, plesů, odvodem pokut, z odkazů při dědictví a dalších poplatků.<ref name="Dobroucký" /> Farní kronika však zaznamenává i velké částky: „Jeho Veličenstvo císař [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinand Dobrotivý]] daroval 500 zl.“ Nastřádané peníze byly také lidem půjčovány na stavbu jejich usedlostí. Větších úroků bylo však získáno při vložení našetřeného obnosu do spořitelen.
 
'''Kostel postavený grunty vzhůru'''
'''Zadání projektu'''
 
Na přelomu století získal spolek takový obnos peněz, že začali pomýšlet na vlastní stavbu chrámu. V roce [[1901]] došlo k zadání projektu a na základě konkursu byly vybrány plány kostela od architekta Františka Brázdy ze [[Zábřeh na Moravě|Zábřeha na Moravě]]. Jedním z důvodů výběru bylo také provedení plánů zdarma, které byly až na malé připomínky schváleny v Praze. V roce [[1903]] jmění spolku narostlo na 63 tisíc korun, z čehož 60 tisíc bylo použito na vlastní stavbu kostela. Na jaře roku [[1905]] se začalo se stavbou a ještě ten rok stála hrubá stavba. O rok později již byla budova dokončena a také zevnitř se kostel postupně zaplňoval.<ref name="Dušek" />
 
'''Vysvěcení a kolaudace'''
 
== Architektonický popis kostela ==
 
Dlouhotřebovský kostel je jednolodní, orientovaný, v [[Novogotika|pseudogotickém]] stylu s osmibokou věží nad vchodem. Čelní vchod zajišťují troje dubová vrata na způsob [[Bazilika|baziliky]]. Nad hlavním vchodem je světlík a v 1. patře je osm gotických oken. Hlavní čelní okno je barevně proskleno a přestavuje sedmilistou růžici. Postranní věžičky jsou dvě a zastřešují boční schodiště. Pod věží, která je osmiboká s osmi okny vyplněnými dřevěnými žaluziemi, je ochoz. Voda z hlavní věže je rovněž odváděna osmi chrliči. Věž je krytá plechem, zakončená osmi sloupky a završená [[Fiála|fiálou]].
Boční velká a zadní okna jsou mozaikovitě prosklená barevnými skly zasazenými do olova. Základy pro klenbu jsou tvořeny deseti ven vyčnívajícími opěrnými [[Pilíř|pilíři]]. Kromě nich jsou ještě pilíře vnitřní. Střešní krytina byla vyměněna v roce [[1971]], kdy byla také uskutečněna velká venkovní oprava celého kostela.
 
== Vnitřní výzdoba kostela ==
Hlavní [[oltář]] a oba postranní oltáře jsou dřevěné s bohatou výzdobou gotických prvků. Na hlavním oltáři dominuje postava patrona a ochránce obce [[Sv.Svatý Prokop|sv. Prokopa]], [[Opat|opataopat]]a sázavského, níže jsou sochy [[Sv.Svatý Václav|sv. Václava]] a [[Svatá Ludmila|sv. Ludmily]]. Postranní oltář (na evangelijní straně) nese sochu apoštola [[Svatý Bartoloměj (apoštol)|sv. Bartoloměje]], na druhé straně je umístěn oltář, který je mariánský a je doplněn soškami [[Nejsvětější Srdce Ježíšovo|Nejsvětějšího srdce Páně]] a sv. Terezie. [[Kazatelna]] je rovněž dřevěná polygonální, plasticky zdobená, se stříškou a po bocích jsou portréty čtyř [[evangelista|evangelistů]]. Dřevěné oltáře, kazatelna a lavice jsou mistrovským dílem Josefa Bednáře, truhláře a řezbáře z [[Ústí nad Orlicí]], zhotovené v r. [[1906]]. Na těchto zařízeních spolupracovali také Josef Novák a Karel Divíšek, oba z Ústí nad Orlicí. Novější obětní stůl je rovněž dřevěný, pořízený v r. [[1976]].
 
Hlavní [[oltář]] a oba postranní oltáře jsou dřevěné s bohatou výzdobou gotických prvků. Na hlavním oltáři dominuje postava patrona a ochránce obce [[Sv. Prokop|sv. Prokopa]], [[Opat|opata]] sázavského, níže jsou sochy [[Sv. Václav|sv. Václava]] a [[Svatá Ludmila|sv. Ludmily]]. Postranní oltář (na evangelijní straně) nese sochu apoštola [[Svatý Bartoloměj|sv. Bartoloměje]], na druhé straně je umístěn oltář, který je mariánský a je doplněn soškami [[Nejsvětější Srdce Ježíšovo|Nejsvětějšího srdce Páně]] a sv. Terezie. [[Kazatelna]] je rovněž dřevěná polygonální, plasticky zdobená, se stříškou a po bocích jsou portréty čtyř [[evangelista|evangelistů]]. Dřevěné oltáře, kazatelna a lavice jsou mistrovským dílem Josefa Bednáře, truhláře a řezbáře z [[Ústí nad Orlicí]], zhotovené v r. [[1906]]. Na těchto zařízeních spolupracovali také Josef Novák a Karel Divíšek, oba z Ústí nad Orlicí. Novější obětní stůl je rovněž dřevěný, pořízený v r. [[1976]].
Po obvodu bočních stěn je umístěna [[křížová cesta]] znázorněná čtrnácti dřevěnými plastickými vyobrazeními. Lustr nad obětním stolem je od Ignáce Neškudly.
Betlém představující narození Ježíška vytvořil lidový řezbář, malíř a dlouholetý [[kostelník]] František Stránský z [[Dlouhá Třebová|Dlouhé Třebové]]. Varhany na kůru se skládají z hracího stolu, vzduchových trubic, měchů a píšťalového korpusu. Jsou [[Klaviatura|dvoumanuálové]] a mají 14 registrů. Výrobcem byl v r. [[1906]] Antonín Mölzer z [[Kutná Hora|Kutné Hory]]. Byly několikrát laděny, opravovány a přemístěny směrem k zadní zdi k uvolnění místa pro zpěváky.<ref name="Dobroucký" />
 
=== Zvony ===
Nejstarším [[Zvon|zvonemzvon]]em v [[Dlouhá Třebová|Dlouhé Třebové]] je zvon Prokop, který je dokladem dávné svatoprokopské úcty v obci. Na jeho plášti je letopočet [[1753]]. Původně měl stanoviště na dřevěné zvonici, která stávala na kopci nad vesnicí do roku [[1908]]. Zvon Prokop je 45 cm vysoký a průměr spodní části je 60 cm. Zvon byl pořízen za rychtáře Karla Pirkla. O pořízení zvonu se zachovala následující pověst:
 
Nejstarším [[Zvon|zvonem]] v [[Dlouhá Třebová|Dlouhé Třebové]] je zvon Prokop, který je dokladem dávné svatoprokopské úcty v obci. Na jeho plášti je letopočet [[1753]]. Původně měl stanoviště na dřevěné zvonici, která stávala na kopci nad vesnicí do roku [[1908]]. Zvon Prokop je 45 cm vysoký a průměr spodní části je 60 cm. Zvon byl pořízen za rychtáře Karla Pirkla. O pořízení zvonu se zachovala následující pověst:
 
''„Když obec kupovala první zvon, scházel jí do celého obnosu stříbrný dvacetník. Nikde v celé obci ho nemohli sehnat, až došli k jednomu statku, kde bydlela zámožnější selka. Tu také poprosili o scházející peníz, který však neměla. Ale nabídla jim kvočnu s kuřaty, kterou od ní vděčně přijali a ve městě prodali. Teprve potom zvon zaplatili a přivezli.“''
 
== Současnost ==
V současnosti je kostel pravidelně využíván k nedělním [[Bohoslužba|bohoslužbám]], ke kterým se scházejí věřící nejen z Dlouhé Třebové ale i z okolních obcí. Každoročně se zde koná také [[Advent|adventníadvent]] koncert a jednou za pár let i výstava betlémů, která je dokladem rozvinuté betlemářské tradice v tomto regionu.
 
V současnosti je kostel pravidelně využíván k nedělním [[Bohoslužba|bohoslužbám]], ke kterým se scházejí věřící nejen z Dlouhé Třebové ale i z okolních obcí. Každoročně se zde koná také [[Advent|adventní]] koncert a jednou za pár let i výstava betlémů, která je dokladem rozvinuté betlemářské tradice v tomto regionu.
 
== Odkazy ==