Jan Černý-Nigranus: Porovnání verzí

[[Soubor:Kostel Obrácení sv. Pavla (Brandýs nad Labem), F. X. Procházky 162, Brandýs nad Labem - kostel.JPG|thumb|right|Bývalý bratrský sbor v Brandýse nad Labem, místo působení Jana Černého mezi lety 1537–1547]]Pocházel z bratrského prostředí, první určitější informace o jeho životní dráze se vztahují až k době, kdy se ujal duchovního úřadu. V roce [[1537]] byl na synodu v [[Prostějov|Prostějově]] ordinován na [[kněz]]e a působil jako správce sboru v [[Brandýs nad Labem|Brandýse nad Labem]], který se v této době dočkal velkého rozkvětu. Brandýsské panství náleželo Kunrátovi [[Krajířové z Krajku|Krajířovi z Krajku]] a na [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]], který zdejší bratrské aktivity vydatně podporoval a mezi lety 1541–1542 nechal ve městě bratřím postavit podle projektu [[Matteo Borgorelli|Matteo BorgerellihoBorgorelliho]] nový chrám, nyní [[Římskokatolická církev|římskokatolický]] kostel Obrácení sv. Pavla. Z Brandýsa nad Labem vykonával Jan Černý velkorysou kazatelskou činnost, pečoval o přívržence Jednoty bratrské v [[Praha|Praze]] a na dalších místech ve středních Čechách. V [[1543]] byl na synodu v Mladé Boleslavi zvolen do úzké rady, avšak po nezdařeném pokusu o sblížení Jednoty se [[Utrakvismus|stranou podobojí]] v témže roce, v němž se Jan Černý silně angažoval a po vypovězení Václava Mitmánka, vlivného člena [[Dolní konzistoř|dolní konzistoře]], z [[Čechy|Čech]], se musel také on skrývat před hrozícím zatčením. Slibné výsledky aktivit brandýského duchovního správce byly však z velké části zmařeny až následkem dalšího vývoje na domácí politicko-náboženské scéně.