Jan Černý-Nigranus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
přepracování a rozšíření textu
Řádek 1:
'''Jan Černý-Nigranus''' (* [[1500]] činebo [[1510]]{{Nejisté datum|narození}}, [[Kunvald]]; [[5. únor]]a [[1565]] v, [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]]), byl [[Česko|český]] historik, kazatel, správcekněz a [[biskup]] [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]], správce mladoboleslavské bratrské diecéze, literát a historik.
 
''Stejné jméno nesl v Jednotě bratrské lékař [[Jan Černý-Niger|Jan Černý]] (ca. 1456–1530), který je pro odlišení obou osob označován jako '''Niger'''.''
 
== Život ==
[[Soubor:Kostel Obrácení sv. Pavla (Brandýs nad Labem), F. X. Procházky 162, Brandýs nad Labem - kostel.JPG|thumb|right|Bývalý bratrský sbor v Brandýse nad Labem, místo působení Jana Černého mezi lety 1537–1547]]Pocházel z bratrského prostředí, první určitější informace o jeho životní dráze se vztahují až k době, kdy se ujal duchovního úřadu. V roce [[1537]] byl na synodu v [[Prostějov|Prostějově]] ordinován na [[kněz]]e a působil jako správce sboru v [[Brandýs nad Labem|Brandýse nad Labem]], který se v této době dočkal velkého rozkvětu. Brandýsské panství náleželo Kunrátovi [[Krajířové z Krajku|Krajířovi z Krajku]] a na [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]], který zdejší bratrské aktivity vydatně podporoval a mezi lety 1541–1542 nechal ve městě bratřím postavit podle projektu [[Matteo Borgorelli|Matteo Borgerelliho]] nový chrám, nyní [[Římskokatolická církev|římskokatolický]] kostel Obrácení sv. Pavla. Z Brandýsa nad Labem vykonával Jan Černý velkorysou kazatelskou činnost, pečoval o přívržence Jednoty bratrské v [[Praha|Praze]] a na dalších místech ve středních Čechách. V [[1543]] byl na synodu v Mladé Boleslavi zvolen do úzké rady, avšak po nezdařeném pokusu o sblížení Jednoty se [[Utrakvismus|stranou podobojí]] v témže roce, v němž se Jan Černý silně angažoval a po vypovězení Václava Mitmánka, vlivného člena [[Dolní konzistoř|dolní konzistoře]], z [[Čechy|Čech]], se musel také on skrývat před hrozícím zatčením. Slibné výsledky aktivit brandýského duchovního správce byly však z velké části zmařeny až následkem dalšího vývoje na domácí politicko-náboženské scéně.
V roce [[1537]] byl vysvěcen na [[kněz]]e a působil pak ve sboru Jednoty bratrské v [[Brandýs nad Labem|Brandýse nad Labem]]. V roce [[1543]] při [[perzekuce|perzekucích]] proti [[Jednota bratrská|českým bratřím]] uprchl do [[Praha|Prahy]], kde znovu organizoval přívržence Jednoty bratrské.
 
Po porážce [[Stavovský odboj roku 1547|prvního stavovského povstání]] se Jan Černý jako jeden z předních bratrských duchovních dostal do ohrožení života a musel se skrývat. Sbor v Brandýse nad Labem byl po konfiskaci panství rozprášen, bratrský majetek [[Konfiskace|zabaven]] a část stoupenců Jednoty odtud odešla pod vedením Jana Černého do [[Polské království|polského]] a [[Východní Prusko|východopruského]] [[Exil|exilu]]. Černý byl v této době pověřen správou sboru v Mladé Boleslavi, střídavě pobýval v Čechách a Prusku, v Boleslavi se trvale usadil až v roce 1552. O rok později byl na synodu v [[Prostějov|Prostějově]] zvolen biskupem-sudím, tedy prvním mezi bratrskými biskupy (na místě uvězněného [[Jan Augusta|Jana Augusty]]) a byla mu svěřena správa mladoboleslavské bratrské diecéze. Do dalšího ohrožení se dostal opět v roce [[1555]], kdy se vyostřil vztah mezi králem [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandem I.]] a mladoboleslavskou vrchností, Arnoštem Krajířem z Krajku a Černý byl opět donucen se v okolí Boleslavi skrývat. V tomtéž roce vykonal [[Vizitace|vizitační]] cestu do Polska a Prus a aktivně se účastnil jednání o unii protestantů v Kožmínku. V srpnu [[1556]] mu bylo společně s [[Matěj Červenka|Matějem Červenkou]] svěřeno vysílání bratrských mládenců na zahraniční studia. V roce [[1558]] byl na synodu v Mladé Boleslavi potvrzen v úřadu biskupa-sudího a stal se též rektorem místní bratrské školy.
 
Podle zprávy bratrského Nekrologia, kterou zaznamenal zřejmě jeho současník [[Jan Blahoslav]], byl Jan Černý ''muž pobožný, příkladný, výmluvný, pracovitý, pilný, bedlivý, horlivý, a summou věčné památky hodný''. Můžeme jej označit za prvního velkého historiografa Jednoty bratrské, neboť inicioval vznik významných pramenných sbírek k jejím dějinám, které jsou důležité i pro poznání celého náboženského vývoje Čech v době 16. století.
 
== Dílo ==
* kázání při pohřbu Kunráta Krajíře z Krajku v Mladé Boleslavi (1542, rkp.). Dílo, které je typickou ukázkou bratrského pohřebního kazatelství, se dochovalo v zápisech sbírky bratrských pramenů Historia Fratrum.
* Acta Unitatis Fratrum / Akta Jednoty bratrské. Jan Černý stál spolu s Janem Blahoslavem (1523-1571) u vzniku této významné sbírky pramenů k dějinám Jednoty bratrské.
* redakce sbírky ''Poznamenání a spolu shromáždění některých věcí paměti hodných'' (název podle jiného rukopisu: ''Poznamenání některých skutků Božích obzvláštních''; 1543–1546, rkp.). Soubor pramenů ze 30. a 40. let 16. století zahrnuje zejména korespondenci, ale i další texty, které mají vztah k mladoboleslavskému bratrskému centru a zachycují vzájemné vztahy mezi Jednotou bratrskou, [[Luteránství|luterány]] a [[Utrakvismus|utrakvisty]].
* Poznamenání některých skutků Božích obzvláštních
* redakce sbírky ''Acta Unitatis Fratrum'' / (Akta Jednoty bratrské, od r. [[1551]], rkp.). Jan Černý stál spolu s [[Jan Blahoslav|Janem Blahoslavem (1523-1571)]] u vzniku tétotohoto významné sbírkysouboru pramenů k dějinám Jednoty bratrské, který dnes čítá 14 svazků.
* spolu s Janem Blahoslavem a Adamem Šturmem byl Černý v roce [[1555]] pověřen redakcí nového bratrského [[Kancionál|kancionálu]], který vyšel v roce [[1561]] pod názvem [[Šamotulský kancionál]].
* redakce díla ''Registra řečí Božích'' (nedatovaný tisk), liturgické pomůcky určené pro bratrské bohoslužby na neděle a svátky církevního roku.
* Jan Černý je autorem korespondence, která dokumentuje jeho vztah ke sboru v Mladé Boleslavi a která zachycuje vztahy mezi Jednotou bratrskou a zástupci polské reformace.
 
== Odkazy ==
=== Edice ===
{{ID autority|nkp=jk01021541}}
* FIEDLER, Joseph (ed.). ''Todtenbuch der Geistlichkeit der Böhmischen Brüder''. Fontes rerum Austriacarum. Oesterreichische Geschichts-Quellen. Abt. 1. Scriptores. Bd. 5. Wien 1863, 248–249 (Černého životopis v bratrském Nekrologiu)
* SKALSKÝ, Gustav Adolf (ed.). ''Zpráva potřebná o bratřích soudcích, pomocnících při zbořích Páně v Jednotě bratrské. List Br. Jana Černého bratřím soudcům zboru Boleslavského v Kristu Pánu milým z r. 1555''. Pardubice 1906
 
=== Literatura ===
* BAŤOVÁ, Eliška. ''Augustovo Registrum aneb Zpráva, co se kdy a o čem čísti má a jeho kontext: nové pohledy''. In: O Felix Bohemia! Studie k dějinám české reformace. Vyd. Petr Hlaváček. Praha 2013, 195–213
* {{Citace monografie | příjmení = Kutnar | jméno = František | odkaz na autora = František Kutnar | příjmení2 = Marek | jméno2 = Jaroslav | odkaz na autora2 = Jaroslav Marek | titul = Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 1997 | vydání = 2 | počet stran = 1065 | isbn = 80-7106-252-9}}
* HALAMA, Ota – MAREK, Jindřich. ''Smrt a pohřby bratrské šlechty v polovině 16. století''. In: Unitas Fratrum 1457–2007. Jednota bratrská jako kulturní a duchovní fenomén. Vyd. Martin Wernisch. Praha o. J. [2009], 122–171
*''Ottův slovník naučný'', heslo "Černý Jan, starší Jednoty bratrské v Kunvaldě". Díl 6, strana 635
* JIREČEK, Josef. ''Rukověť k dějinám literatury české do konce 18. věku ve spůsobě slovníka životopisného a knihoslovného''. Sv. 1. Praha 1875, 142–146
* {{Citace monografie | příjmení = Vošahlíková | jméno = Pavla| spoluautoři = a kol. | titul = Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 104 | isbn = 978-80-7277-368-8 | strany = 30–31}}
* KAŇÁK, Miloslav et al. ''Význačné postavy Jednoty bratrské a jejich dílo''. Praha 1957, 119–143
* KROFTA, Kamil. ''O bratrském dějepisectví''. Praha 1946, 42–58
* {{Citace monografie | příjmení = Kutnar | jméno = František | odkaz na autora = František Kutnar | příjmení2 = Marek | jméno2 = Jaroslav | odkaz na autora2 = Jaroslav Marek | titul = Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 1997 | vydání = 2 | počet stran = 1065 | isbn = 80-7106-252-9 | strany = 81–82}}
* ''Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce''. Sv. 1. Praha 1985, 456–457
* ''Ottův slovník naučný''. Sv. 6. Praha 1893, 635
* MOLNÁR, Amedeo. ''Boleslavští bratří''. Praha 1952
* SOUČEK, Bohuslav. ''Rukopis pražské univerzitní knihovny XVII. C. 3''. In: Reformační sborník 1 (1921), 45–80 (zevrubná studie o díle ''Poznamenání a spolu shromáždění některých věcí paměti hodných'')
* {{Citace monografie | příjmení = Vošahlíková | jméno = Pavla| spoluautoři = a kol. | titul = Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 104 | isbn = 978-80-7277-368-8 | strany = 30–31}}
 
=== Externí odkazy ===
* [http://www.libri.cz/databaze/kdo18/list.php?od=c2&start=9&count=1 Jan Černý-Nigranus v Lexikonu Kdo byl kdo]
* [http://www.temere.com/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2005021501 Česká příjmení]
* [http://www.libri.cz/databaze/kdo18/list.php?od=c2&start=9&count=1 Kdo byl kdo]
 
{{Pahýl}}
 
{{DEFAULTSORT:Černý, Jan Nigranus}}