Konzervatismus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m XML fiz zaviraciho </ref>
Řádek 36:
== Tradice konzervativního myšlení ==
=== Britská ===
Tento směr se projevuje [[skepticismus|skepticismem]]. Původním teoretikem směru byl Edmund Burke, jehož následovali [[Robert Southey]] a [[Samuel Taylor Coleridge]]. Později se tento směr rozštěpil na křídla zastávající [[intervencionismus]] a naopak "[[Laissez faire]]".<ref name="Úvod Cabada">< /ref> V 19. století se vytvořilo křídlo [[Paternalismus|paternalistických]] konzervativců, jejichž hlavním představitelem byl [[Benjamin Disraeli]].<ref name="Úvod Cabada">< /ref>
 
Britský konzervatismus, původně chápaný jako "[[Toryové|toryismus]]", vznikl v sedmnáctém století během [[restaurace Stuartovců]]. Vyvinul se z [[Roajalismus|roajalismu]], kdy zastánci stále věřili ve vládu králů [[z milosti Boží]]. Po [[Slavná revoluce|Slavné revoluci]] svůj postoj však pozměnili, kdy nově za původce moci chápali lid. Nově dělili společnost na tři stavy, a to královský, panský a poddanský. Základy konzervativní ideologie položili kněz a [[Teologie|teolog]] [[Richard Hooker]], [[Pragmatismus|pragmatik]] [[George Savile, markýz z Halifaxu]], [[Filosofie|filosof]] [[David Hume]] a teoretik Edmund Burke, a to i přesto, že žádný z nich nebyl členem strany Toryů. V 30. letech [[19. století]] se strana přejmenovala na [[Konzervativní strana (Spojené království)|Konzervativní stranu]] a sdružila [[Paternalismus|paternalistické]] [[Aristokracie|aristokraty]] s [[Kapitalismus|kapitalisty]] chtějícími [[volný trh]]. Postupně se strana stala zastupitelem obchodníků a podnikatelů.
 
=== Francouzská ===
Velmi náboženský směr obhajující [[Křesťanství|křesťanský]] řád a morálku v době [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]], ale i později. Hlavními zastánci byli [[Joseph de Maistre]] a [[Louis de Bonald]]. Ve 20. století [[Charles Maurras]] vycházel z této tradice při sestavení svého hnutí "Francouzská akce", které se projevovalo [[roajalismus|roajalismem]], [[nacionalismus|nacionalismem]] a [[antisemitismus|antisemitismem]].<ref name="Úvod Cabada">< /ref>
 
Kontinentální konzervatismus vznikal souběžně s britským, kdy se objevoval především v dílech odpůrců [[osvícenství]]. Na rozdíl od britského nepodporoval [[Sekularizace|sekularizaci]] ve státní správě. Francouzská tradice kladla důraz na nové ideje, jako [[patriotismus]] nebo [[nacionalismus]].
 
=== Německá ===
Směr původně zaměřený na kulturní jednotnost a silný byrokratický stát. Hlavním ideologem byl [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel]].<ref>http://www.imagining-other.net/pp19conservatismburkeandhegel.htm</ref><ref>http://www.jstor.org/discover/10.2307/3228340?uid=3737856&uid=2129&uid=2&uid=70&uid=4&sid=21102559862653</ref> Ideologicky vyzdvihuje silná práva církve, aristokracie a tradiční rodiny. Člověk má v prvé řadě jednat ve prospěch státu.<ref name="Úvod Cabada">< /ref> Představiteli další generace, která se soustředila na národní pospolitost a zachování kulturních hodnot, byli [[Justus Möser]] a [[Adam Müller]].
 
== Moderní směry konzervatismu ==
Řádek 56:
Ekonomicky je [[libertarianismus]] [[volný trh|tržně]] orientovaný konzervatismus. Konzervativní je tento směr jednak v náledu na [[evoluce|evoluci]] jako nejstaršího a tedy již prověřeného principu pro oprávněnost obhajoby [[konkurence]] a tedy [[Hospodářská soutěž|hospodářské soutěže]], dále je konzervativní v náhledu na [[intervencionismus]] Státu, kdy raději volí umírněnost při zasahování do ekonomiky, až od zasahování úplně upouští.
 
Politicky se s původními konzervativci v jistých otázkách rozcházejí, jsou zastánci [[liberalismus|liberalismu]]. Političtí libertariáni odmítali [[Válka ve Vietnamu|válku ve Vietnamu]] či zdanění, naopak zastávali myšlenky [[privatizace]].<ref name="Úvod Cabada">< /ref>
 
=== Morálně-náboženské a společenské ===
==== Neokonzervatismus ====
[[Neokonzervatismus]] se zrodil v [[Spojené státy americké|USA]] v 60. letech jako reakce na [[Nová levice|Novou levici]]. Vedoucími představiteli byli [[Irving Kristol]] a [[Daniel Bell]], kteří se sdružili okolo časopisu ''[[The Public Interest]]''. Jde jim hlavně o obranu tradičních hodnot. Kritizují úpadek mravů a vlivu autority. Vycházejí z Burkeho. Mezi další zastánce patří [[Seymour Martin Lipset]], [[Samuel Huntington]] či [[James Q. Wilson]].<ref name="Úvod Cabada">< /ref>
 
==== Nový konzervatismus ====
Řádek 77:
== Další zastánci konzervatismu ==
;Francie
:[[François René de Chateaubriand]] a [[Alexis de Tocqueville]]<ref>[http://www.cevro.cz/cs/cevrorevue/aktualni-cislo-on-line/2005/12/66012-alexis-tocqueville.html Alexis de Tocqueville]</ref> (Tocqueville je často řazen i k liberalistům)<ref name="Úvod Cabada">< /ref>
 
;Anglie
Řádek 107:
* národní hrdost
 
Klasickému (evropskému) konzervatismu se v [[Spojené státy americké|USA]] říká tradicionalismus. V USA se částečně objevují směry jako "růstový konzervatismus" a "nefalšovaný konzervatismus". Minimální vliv již má tzv. [[Paleokonzervatismus]], který toužil po návratu jižanských agrárních tradic.<ref name="Úvod Cabada">< /ref>
 
== Formy konzervatismu ==