Peněžní zásoba: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Goues (diskuse | příspěvky)
m Návrh na sloučení
Doplňky. Nezávislé měnové banky jako je ČNB nebo ECB nelze rovnou označit za státní orgány. ECB ve Frankfurtu n.M. už vůbec ne.
Řádek 1:
{{Sloučit|Měnové agregáty|z}}
 
'''Peněžní zásoba''' (nabídka peněz) je celkové množství [[peníze|peněz]] dostupných v [[ekonomika|ekonomice]] v daném okamžiku. Existuje několik typů peněžní zásoby, tzv. [[Měnové agregáty|měnových agregátů]], peněžní zásoby lišících se šíří pojmového vymezení peněz. Obvykle se má peněžní zásobou na mysli souhrn [[Aktivum (účetnictví)|aktiv]] s nejvyšší mírou [[Likvidita|likvidity]], tedy [[oběživo]] kolující v národním hospodářství jednoho státu nebo v&nbsp;měnové unii států ([[bankovky]] a [[mince]]), které není v bankách, a [[vklad na požádání|vklady na požádání]] ([[vklad]]y u [[finanční instituce|finančních institucí]]).<ref name="Mankiw">{{Citace monografie
| příjmení = Mankiw
| jméno = Gregory
Řádek 19:
}}</ref>
 
Změny peněžní zásoby souvisí s [[cenová hladina|cenovou hladinou]], [[inflace|inflací]], [[měnový kurz|měnovým kurzem]] a [[hospodářský cyklus|hospodářským cyklem]]. Proto jak státní tak (většinou nezávislé) měnové orgány států či měnových unií údaje o peněžní zásobě zaznamenávají a publikují a&nbsp;finanční analytici tyto údaje sledují.
 
== Měnové agregáty ==