Jindřich VI. (3. část): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
OndraVozar (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
OndraVozar (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
Řádek 2:
'''''Jindřich VI. (3. část)''''' je historická hra [[William Shakespeare|Williama Shakespeara]] napsaná zřejmě v roce [[1591]]. Hra se odehrává v době vlády anglického krále [[Jindřich VI. Anglický|Jindřicha VI.]]
 
Zatímco [[Jindřich VI. (1. část)|první část]] ''Jindřicha VI.'' se zabývá ztrátou anglických území ve Francii a politickými machinacemi vedoucími k [[Válka růží|Válce růží]] a [[Jindřich VI. (2. část)|druhá část]] se zabývá královou neschopností potlačit hašteření šlechty, třetí část popisuje ponoření kdysi spořádaného národa do chaosu a barbarismubarbarství, kdy se rody rozpadají a morální zásady se přizpůsobují touze po pomstě a moci.
 
Ačkoliv Shakespeare nemusel nutně napsal trilogii ''Jindřich VI.'' v chronologickém pořadí, divadelní společnosti často spolují tyto tři hry s [[Richard III. (Shakespeare)|Richardem III.]] Vzniká tak [[tetralogie]] pokrývající celé období období Války růží od smrti [[Jindřich V. Anglický|Jindřicha V.]] v roce [[1422]] po vzestup [[Jindřich VII. Tudor|Jindřicha VII.]] v roce [[1485]].
Řádek 27:
[[Bitva u Towtonu]] skončí vítězství Yorkistů a Clifford je zabit. Po bitvě je Eduard prohlášen králem, Jiří vévodou z Clarence a Richard vévodou z Gloucesteru. Král Eduard a Jiří opouští dvůr a Richard divákům odhaluje své mocenské ambice a že chce získat bratrův trůn, i když si ještě není jistý, jak to udělá.
 
Hrabě Warwick přijíždí do Francie, aby pro Eduarda získal ruku švagrové Ludvíka XI. Bony a zajistil tak mír mezi oběma národy. U francouzského dvora však nachází Markétu, jejího syna Eduarda a hraběte z Oxfordu, kteří se také snaží získat královu pomoc. Warwickovi se však podaří Ludvíkovo rozhodnutí podpořit Markétu změnit. V Anglii po králi Eduardovi ovdovělá lady Greyová (Alžběta Woodvillová) žádá pozemky svého zesnulého manžela. Eduard je unešen její krásou a ožení se s ní navzdory radám Jiřího i Richarda. Hrabě Warwick je tímto Eduardovým rozhodnutím rozhořčen a cítí, že ze sebe sloužením Yorkům udělal hlupáka. Změní strany a přísahá věrnost Lancesterům. Jako projev loajality dává ruku své dcery Anny princi Eduardovi. Strany změní i Jiří Plantagenet a Montague. Warwick provede invazi do Anglie a na trůn vrátí krále Jindřicha.
 
Brzy poté ale krále Eduarda osvobodí Richard a jeho pomocníci. V [[Bitva u Barnetu|bitvě u Barnetu]] Jiří Plantagenet zradí Warwicka, který je společně s Mantaquem zabit. Král Jindřich lamentuje nad svými potížemi a je svědkem hrůz občanské války. Nakonec je uvězněn. V [[Bitva u Tewkesbury|bitvě u Tewkesbury]] opět vítězí Yorkisté a zajmou královnu Markétu, prince Eduarda a hrabata z Oxfordu a Somersetu. Somerset je odsouzen k smrti a Oxford na doživotí. Markéta je vykázána ze země a prince Eduarda ubodají k smrti plantagenetští bratři, když odmítne uznat rod Yorků jako královský. V londýnském Toweru nakonec Richard zabíjí i krále Jindřicha. Eduard nažije, aby začaly oslavy a věří, že občanská válka je u konce a blíží se mír. Neví ovšem nic o Richardově touze po moci.