Světlík (přírodní rezervace): Porovnání verzí

Rybník o rozloze 11,6 ha patří do [[povodí]] potoka [[Lužnička|Lužničky]], který se na německém území vlévá do [[Mandava|Mandavy]]. Je umístěn v nadmořské výšce 493 metrů, jeho objem při provozní hladině je 121&nbsp;000 m³. Průměrná hloubka rybníka je 1,04 metru, dlouhodobý roční [[Průtok (hydrologie)vodního toku|průtok]] je 21 l/s. V letech 1996–1997 proběhlo [[Odbahňování rybníků|odbahnění rybníka]] společně s rekonstrukcí [[Rybniční hráz|hráze]]e. Vodní dílo je využíváno k [[rybolov]]u Místní organizací [[Český rybářský svaz|Českého rybářského svazu]] Horní Podluží.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.mrk.cz/rybarske-reviry.php?id=1994

}}</ref> na migrační cestě tažných ptáků. Na vodní plochu navazují vlhké, podmáčené zrašeliněné louky se vzácnou vegetací a výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů. Vyskytuje se zde mj. [[suchopýr pochvatý]] (''Eriophorum vaginatum''), [[suchopýr úzkolistý]] (''E. angustifolium''), [[prha arnika]] (''Arnica montana''), [[prstnatec májový]] (''Dactylorhiza majalis''), [[Mochna bahenní|zábělník bahenní]] (''Comarum palustre''), [[smldník bahenní]] (''Peucedanum palustre''), [[ostřice latnatá]] (''Carex paniculata'') a [[starček potoční]] (''Tephroseris crispa'').<ref>{{Citace monografie

Geologický podklad tvoří [[Lužický pluton|lužický žulový masiv]], pravděpodobně [[kadomské vrásnění|assyntského]] stáří, a je zastoupen středně zrnitým [[biotit]]ickým [[granodiorit]]em.<ref name="plan"/> Vytvořily se zde horské [[pseudoglej]]ové hnědé půdy, [[humus]]ové pseudogleje, rašeliništní půdy a rašeliny, lze zde najít i [[spraš]]ové hlíny.<ref name="ust">{{Citace elektronické monografie | url=http://www2.kr-ustecky.cz/vismo5/dokumenty2.asp?u=450018&id_org=450018&id=1398495&p2=0,%200&p3=0

Na území rezervace se nachází [[rybník]] o rozloze 11,6 ha a s plochou [[povodí]] 1,8&nbsp;km². V povodí rybníka je dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek 900&nbsp;mm a dlouhodobý průměrný roční průtok 21 l×s⁻¹.<ref name="plan"/> Maximální výška rybniční hráze ze vzdušní strany je 3,8 metru, minimální šířka [[koruna hráze|koruny hráze]] je 4,2 metru. [[vrstevnice|Kóta]] normální hladiny je 492,92 metrů nad mořem, délka hráze je 275 metrů, průměrná šířka koruny [[Rybniční hráz|hráze]]e je 4,5 metru a objem rybníka při provozní hladině je 121 000 m³.<ref name="plan"/> Rybník má průměrnou hloubku 1,04 metru.<ref name="prik4">Přikryl, str. 4.</ref> Teoretické zdržení vody a doba potřebná na naplnění rybníka je přibližně 67 dnů.<ref name="prik4">Přikryl, str. 4.</ref> V letech 1996 a 1997 byla rekonstruována hráz a bylo provedeno poměrně necitlivé [[Odbahňování rybníků|odbahnění rybníka]] bez pozvolných přechodů do okolního terénu.<ref name="prik21">Přikryl, str. 21.</ref> Rybník je ve vlastnictví obce [[Horní Podluží]]<ref name="prik4">Přikryl, str. 4.</ref> a je využíván ke sportovnímu rybolovu. Okres Děčín, kde se rybník nalézá, má nízký podíl vodních ploch a jelikož rybník patří mezi největší vodní plochy v okrese, je vyvíjen silný tlak na jeho rekreační využití. Souvislé [[litorál]]ní porosty, velké zvodnění břehů a přítomnost [[rybář]]ů na hrázi však nejsou příznivé k rekreačnímu využívání rybníka.<ref name="plan"/>

Dne 29. srpna 2009 byl proveden průzkum sedimentů na dně rybníka. Dno je celoplošně pokryto 10–30 centimetrů silnou vrstvou černého vodnatého a [[anaerobní]]ho sedimentu, který do vody snadno uvolňuje [[fosfor]]. V přítokové částí rybníka je dno tvořeno rašelinou. V místech, kde je přísun organického materiálu, dochází k rozkladu rašeliny a ke tvorbě bahenních plynů. Ke tvorbě těchto plynů přispívá i rycí činnost velkých kaprů.<ref name="prik15">Přikryl, str. 15.</ref> Rozklad rašeliny odstartovalo odbahnění rybníka v 90. letech 20. století. V delším časovém úseku tak není potřeba rybník odbahňovat.<ref name="prik15">Přikryl, str. 15.</ref>

Z bylin byly zaznamenány [[řebříček bertrám]] (''Achillea ptarmica''), [[puškvorec obecný]] (''Acorus calamus''), [[žabník jitrocelový]] (''Alisma plantago-aquatica''), [[děhel lesní]] (''Angelica sylvestris''), [[papratka samičí]] (''Athyrium filix-femina''), [[dvouzubec nicí]] (''Bidens cernua''), [[dvouzubec paprsčitý]] (''B. radiata''), [[vřes obecný]] (''Calluna vulgaris''), [[blatouch bahenní]] (''Caltha palustris''), [[ostřice šáchorovitá]] (''Carex bohemica''), [[ostřice třeslicovitá]] (''C. brizoides''), [[ostřice štíhlá]] (''C. gracilis''), [[ostřice řídkoklasá]] (''C. remota''), [[ostřice zobánkatá]] (''C. rostrata''), [[pcháč bahenní]] (''Cirsium palustre''), [[metlice trsnatá]] (''Deschampsia cespitosa''), [[bahnička vejčitá]] (''Eleocharis ovata''), [[vrbovka úzkolistá]] (''Epilobium angustifolium''), [[vrbovka žláznatá]] (''E. ciliatum''), [[vrbovka chlupatá]] (''Ep. hirsutum''), [[tužebník jilmový]] (''Filipendula ulmaria''), [[konopice pýřitá]] (''Galeopsis pubescens''), [[svízel bahenní]] (''Galium palustre''), [[zblochan vzplývavý]] (''Glyceria fluitans''), [[zblochan vodní]] (''G. maxima''), [[kosatec žlutý]] (''Iris pseudacorus''), [[sítina smáčknutá]] (''Juncus compressus''), [[sítina rozkladitá]] (''J. effusus''), [[hrachor luční]] (''Lathyrus pratensis''), [[okřehek menší]] (''Lemna minor''), [[štírovník růžkatý]] (''Lotus corniculatus''), [[karbinec evropský]] (''Lycopus europaeus''), [[vrbina obecná]] (''Lysimachia vulgaris''), [[bezkolenec modrý]] (''Molinia caerulea''), [[halucha vodní]] (''Oenanthe aquatica''), [[rdesno obojživelné]] (''Persicaria amphibia''), [[rdesno blešník]] (''P. lapathifolia''), [[chrastice rákosovitá]] (''Phalaris arundinacea''), [[rákos obecný]] (''Phragmites australis''), [[mochna nátržník]] (''Potentilla erecta''), [[pryskyřník litý]] (''Ranunculus sceleratus''), [[pryskyřník velký]] (''R. lingua''), [[šťovík přímořský]] (''Rumex maritimus''), [[skřípina kořenující]] (''Scirpus radicans''), [[starček Fuchsův]] (''Senecio ovatus''), [[čistec bahenní]] (''Stachys palustris''), [[orobinec širokolistý]] (''Typha latifolia''), [[kopřiva dvoudomá]] (''Urtica dioica'') a [[bublinatka jižní]] (''Utricularia australis'') a různé druhy [[rašeliníky|rašeliníků]] (''Sphagnum'' spec. div.).<ref name="prik14">Přikryl, str. 14.</ref>

V roce 1995, rok před vypuštěním rybníka, bylo složení zooplanktonu jiné. Byly více zastoupeny [[fytofilní]] a [[bentos|bentické]] rody bezobratlých (''[[Colurella]]'', ''[[Euchlanis]],'' ''[[Lophocharis]]'', ''[[Mytilina]]'', ''[[Rotaria]]'', ''[[Testudinella]]'', ''[[Acroperus]]'', ''[[Alona]]'', ''[[Ilyocryptus]]'') a druhy charakteristické spíše pro mezotrofní oblasti (''[[Conochiloides dossuarius]]'', ''[[Keratella ticinensis]]'', ''[[Polyarthra remata]]'', ''[[Trichocerca]]'' sp. div.). Místo zmíněných „jezerních druhů“ byly zastoupeny i obvyklejší druhy jako [[nosatička obecná]] (''Bosmina longirostris'') a ''[[Daphnia galeata]]''. V uvedeném mezidobí došlo k významné změně ve složení zooplanktonu, které bylo způsobeno růstem [[trofie]] vody, vymizením ponořené vegetace a vícedruhovou [[obsádka|obsádkou]] ryb se zastoupením různých věkových kategorií ryb v nevypouštěném rybníku.<ref name="prik10">Přikryl, str. 10.</ref>

Rybník má nízký přírůstek mezi vysazeným a vyloveným množstvím ryb: v roce 2006 to bylo 67&nbsp;kg/ha, v roce 2007 6&nbsp;kg/ha a roku 2008 17&nbsp;kg/ha.<ref name="prik18">Přikryl, str. 18.</ref>

V rybníce se rozmnožují i ryby, které nejsou vysazovány, především cejni a okouni.<ref name="prik18">Přikryl, str. 18.</ref> Rekreační [[rybolov]] je omezen na hráz a úseky západního a východního břehu k hrázi přiléhající. V roce 2008 bylo na rybolov vydáno 483 povolenek.<ref name="prik4">Přikryl, str. 4.</ref>

Při pozorování v roce 2009 bylibyly zaznamenány tyto ptačí druhy: [[potápka roháč]] (''Podiceps cristatus''), [[kachna divoká]] (''Anas platyrhynchos''), [[kukačka obecná]] (''Cuculus canorus''), [[linduška lesní]] (''Anthus trivialis''), [[konipas bílý]] (''Motacilla alba''), [[kos černý]] (''Turdus merula''), [[drozd kvíčala]] (''T. pilaris''),

Důvodem ochrany je vodní plocha s navazující [[litorál]]ní vegetací v regionu s malým počtem vodních ploch, vlhké, zrašeliněné a podmáčené louky s ohroženými a vzácnými druhy rostlin a živočichů, keřovité porosty vrb, migrační cesta a hnízdiště vodních a [[mokřad]]ních ptáků.<ref name="plan"/> Hlavní důvod pro vyhlášení rezervace byl její [[ornitologie|ornitologický]] význam zejména coby zastávky tažných ptáků. V tomto Světlík doplňuje nedalekou [[Velký rybník (přírodní rezervace)|rezervaci Velký rybník]]. Účelem přírodní rezervace je dále zachování současného stavu a vytvoření podmínek pro dlouhodobé přežití a rozvoj populací ohrožených druhů zvířat a rostlin.<ref name="plan"/> Podle Zbyňka Hýzlera je nutné zmírnit následky starých [[meliorace|melioračních úprav]], zlepšit vodní režim a druhovou skladbu lesa.<ref name="plan"/> Oba rybníky jsou na českém území výjimečné tím, že leží na severní straně pohraničních pohoří a nejsou k severu uzavřeny hradbou pohoří a jsou otevřené [[boreální druh|boreálním druhům]] a středoevropským druhům ptáků hnízdícím severně od [[Česko|České republiky]], kteří neradi překonávají zalesněná pohoří.<ref name="prik13">Přikryl, str. 13.</ref> Ivo Přikryl doporučuje zredukovat mimolesní zeleň u rybníka, například v březovém háji u hráze rybníka nenahrazovat odumřelé břízy a v budoucnu v něm provozovat pastvu, která by zabránila samovolnému zmlazování háje. Mimolesní zeleně je v krajině většinou dostatek a otevřené [[biotop]]y mají mnohem vyšší cenu pro tažné ptáky.<ref name="prik13">Přikryl, str. 13.</ref>