Václav Bednář: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
G3robot (diskuse | příspěvky)
m čfn → kinobox
Aristarch (diskuse | příspěvky)
+Život;dopl.textu;+ bibliogr. údaje;+worldcatid;+portály;+eo;+kat.
Řádek 3:
'''Václav Bednář''' ([[20. prosinec|20. prosince]] [[1905]] [[Ostrava]] – [[12. listopad|12. listopadu]] [[1987]] [[Praha]]) byl [[Češi|český]] [[opera|operní]] [[zpěvák|pěvec]]-[[baryton]]ista.
 
== Život ==
Původně se vyučil [[kominík]]em, zpěv studoval soukromě u K. Küglera v Ostravě (1922–1925), později ve Vídni u K. Grünwalda a M. Ullanovského (1934–1942). V letech 1928–1936 byl sólistou ostravské opery. V roce 1936 se stal sólistou brněnské opery, kde působil do svého zatčení gestapem roku 1941, které ho věznilo šest týdnů. Poté mu byla z nařízení okupačních úřadů zakázána umělecká činnost. V letech 1943–1944 působil v Českém lidovém divadle, po zavření divadel byl až do roku 1945 mimo divadlo. Dne 1. 8. 1945 se stal sólistou opery [[Národní divadlo|Národního divadla]] v Praze a setrval zde až do roku 1972, kdy odešel do důchodu. v letech 1961–1975 učil zpěv na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]]. VByl držitelem čestných titulů [[Státní ceny Klementa Gottwalda|laureát státní ceny]] ([[1949]], [[1955]]), [[zasloužilý umělec]] ([[1955]]), v roce [[1963]] byl jmenován [[národní umělec|národním umělcem]].
 
Do ND přišel již jako zcela vyzrálá umělecká osobnost a velmi záhy se stal přední silou ve svém oboru. Základ svého repertoáru nastudoval již v Ostravě a v Brně. Těžištěm jeho repertoáru byla tvorba slovanské provenience, pro nějž ho předurčovala vroucnost, krása a oduševnělost jeho pěveckého projevu. Svůj ušlechtilý baryton uplatnil především v dílech B. Smetany, kde na dlouhou dobu vytvořil vzor smetanovských barytonových postav. Byl vynikajícím Kalinou (Tajemství), Vokem (Čertova stěna), Tausendmarkem (Braniboři v Čechách), Tomšem (Hubička) a především králem Vladislavem (Dalibor, jeho výkon je zaznamenán ve filmové verzi této opery z roku 1952) a Přemyslem (Libuše). Za všechny ostatní je třeba vyzdvihnout Bednářovo ztvárnění ušlechtilého Bohuše z Harasova (Dvořák-Jakobín), Samka (Foerster-Eva, Revírníka (Janáček-Příhody Lišky Bystroušky) a Petra Voka (Pauer-Zuzana Vojířová). Ze světového repertoáru Bednář nastudoval např. Knížete Igora (Borodin-Kníže Igor), Eugena Oněgina (Čajkovskij-Eugen Oněgin) a Valentina (Gounod-Faust).
 
== Externí odkazyOdkazy ==
=== Literatura ===
* ''Biografický slovník Slezska a severní Moravy''. 1. sešit. Ostrava : Ostravská univerzita ; Opava : Optys, 1993. 112 s. ISBN 80-85819-05-8. S. 19–20.
* {{Citace monografie | příjmení = Tomeš | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Tomeš | spoluautoři = a kol. | titul = Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J | vydavatel = Paseka ; Petr Meissner | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1999 | počet stran = 634 | isbn = 80-7185-245-7 | strany = 66}}
 
=== Externí odkazy ===
{{NK ČR|jn99240000063}}
* {{ND osoba|1098}}
Řádek 17 ⟶ 23:
 
{{Pahýl}}
{{Autoritní data|WORLDCATID=lccn-n85-184943}}
 
{{Portály|Film|Hudba|Televize}}
{{DEFAULTSORT:Bednář, Václav}}
 
Řádek 24 ⟶ 30:
[[Kategorie:Barytonisté]]
[[Kategorie:Čeští hudební pedagogové]]
[[Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci]]
[[Kategorie:Českoslovenští národní umělci]]
[[Kategorie:Laureát Státní ceny Klementa Gottwalda]]
[[Kategorie:Pohřbení na Slavíně]]
[[Kategorie:Osobnosti z Ostravy]]
[[Kategorie:Osobnosti z Prahy]]
[[Kategorie:Narození v Ostravě]]
[[Kategorie:Narození 20. prosince]]
[[Kategorie:Narození 1905]]
[[Kategorie:Úmrtí 12. listopadu]]
[[Kategorie:Úmrtí 1987]]
[[Kategorie:Muži]]