Verze z 16. 8. 2013, 18:49 editovat 62.168.13.98 (diskuse) →‎Související články ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 11. 2013, 20:54 editovat zrušit editaci 62.168.13.98 (diskuse) Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 3: Její zařazení mezi samostatné vědecké disciplíny je přinejmenším sporné. V anglosaském světě je prognostika (= '''forecasting''') považována za postup použitelný v mnoha oborech vědy a podnikání. Pouze v zemích komunistického bloku získala prognostika přechodně (v 80. letech 20. století) význam, který ji stavěl na úroveň ostatních společenských věd. Doménou československé prognostiky byl '''[[Prognostický ústav]], ČSAV''', v němž působili mj. někteří pozdější polistopadoví politici, a to především ekonomové ([[Valtr Komárek]] (od roku 1984 ředitel), [[Tomáš Ježek]] (1986–1989), [[Václav Klaus]] (od roku 1987), [[Miloš Zeman]] (1990–1993) aj.), ale např. i historik a filosof [[Miloslav Ransdorf]] (1984–1992). Pokračovatelem PÚ ČSAV je na Slovensku Prognostický ústav [[Slovenská akademie věd\|Slovenské akademie věd]] (PÚ SAV)<ref>[http://www.prog.sav.sk/ Prognostický ústav SAV.]</ref> založený 1. ledna [[1989]]<ref>[http://www.prog.sav.sk/index.php?id=30 PÚ SAV, História a zameranie ústavu.]</ref>,<ref>[http://www.prog.sav.sk/fileadmin/pusav/download_files/dokumenty/Zriad_listina.pdf PÚ SAV, Zriaďovacia listina .]</ref>, v Česku se prognózováním zabývá např. [[Centrum pro sociální a ekonomické strategie]] FSV UK (CESES). Společným znakem prognostiky v různých oborech je používání metod [[matematická statistika\|matematické statistiky]]. Řádek 9 ⟶ 11: == Definice Miloše Zemana z rozhovoru v časopise TÝDEN == „Tato otázka signalizuje absolutní neznalost prognostiky, protože prognostika není o tom, co se stane, ale o tom, co by se mohlo stát.“<ref>Odpověď Miloše Zemana na otázku ''„Troufnete si na prognózu, jak se bude vyvíjet ekonomická situace a co mají lidé v následujících pěti letech očekávat?“.'' Čaopis ''TÝDEN'' 26–27/2013, 24. června 2013, s. 29.</ref> == Prognostik == Prognostik je osoba vykonávající prognostiku. Většinou jde o osobu s ekonomickým, sociologickým, politologickým, geografickým či podobným vzděláním a/nebo s praxí v těchto oborech. Je to často absolvent odpovídající vysoké školy. Prognostik formuluje [[prognóza\|prognózy]]. Předmětem [[prognóza\|prognózy]] bývá zejména: vývoj rozhodujících veličin ekonomického systému ([[podnik\|podniku]] či národního hospodářství), vývoj sociologických či politických systémů. == Reference ==

Prognostika: Porovnání verzí