Měšín: Porovnání verzí

Nachází se na náhorní plošině na toku [[Měšínský potok|Měšínského potoka]]. Na území obce se rozkládá jedenáct rybníků, z nichž je největší Prostřední rybník. Měšínem prochází silnice druhé třídy [[Silnice II/352|č. 352]]. Do jižní části katastru zasahuje [[dálnice D1]]. V obci sídlí veřejná knihovna, hostinec a několik soukromých firem. V centru stojí [[Kaple svatého Cyrila a Metoděje (Měšín)|kaple svatého Cyrila a Metoděje]]. Kulturními památkami byly prohlášeny výklenková kaplička, která stojí u plotu zahrady na soukromém pozemku u silnice na [[Ždírec (okres Jihlava)|Ždírec]], a kříž u výjezdu z obce směrem na Jihlavu.

}}</ref> Sídlo pravděpodobně založili [[Německo|němečtí]] [[horníkhavíř|horníci]] a obec v&nbsp;té době spadala pod [[Lichtenburkové|lichtenburské]] panství. Podle rozložení [[Plužina|plužin]] a seskupení stavení pravděpodobně Měšín vznikl jako tzv.&nbsp;lesní návesní ves, což je pro tuto část [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]] typické. Vlastnictví Měšína převzali od Václava Krušiny z&nbsp;Lichtenburka [[Sezimové z Rochova]] 14.&nbsp;září [[1385]].<ref name="vilimek">{{Citace elektronické monografie

}}</ref> která Měšín spravovala až do roku [[1848]].

V&nbsp;roce 1425 tu stálo patnáct usedlostí.<ref name="vilimek"/> Spolu s&nbsp;[[Hruškové Dvory|Hruškovými Dvory]] a [[Henčov]]em patřila obec do [[Čechy|Čech]], od [[13. září]] [[1509]] podle nařízení [[Vladislav II.|Vladislava II.]] odváděla dávky [[Morava|Moravě]]<ref name="Polensko"/> a po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] náležela k&nbsp;Moravě trvale. Oficiálně byl tento stav potvrzen po úpravě hranic v&nbsp;roce [[1750]].<ref name="Prchal"/> Roku 1616 tu stálo 15&nbsp;usedlostí, podle [[Lánový rejstřík|lánových rejstříků]] z&nbsp;22.&nbsp;října 1678 zde žilo 14&nbsp;starousedlíků, z&nbsp;nichž bylo 13&nbsp;láníků a jeden půlláník<ref group="pozn.">Název láník označoval držitele zemědělské půdy o ploše jednoho [[lán (jednotka)|lánu]]u (cca 18 ha). Podle velikosti polí se sedláci dělili na celoláníky, půlláníky a čtvrtláníky.</ref>.<ref name="vilimek"/> V&nbsp;roce [[1772]] zde místní založili německou<ref name="rfr1">{{Citace monografie | příjmení = Prchal | jméno = Jan | odkaz na autora = | titul = Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.) | vydavatel = Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou | místo = Polná | rok = 2010 | isbn = | kapitola = Měšín| strany = 37| jazyk =}}</ref> školu. Zpočátku se vyučovalo po domech, od roku [[1793]] sloužil k&nbsp;výuce obecní dům čp.&nbsp;20. Podle gruntovní knihy z&nbsp;roku 1779 se tu nacházelo 20&nbsp;domů a 3&nbsp;rybníky.<ref name="vilimek"/> V&nbsp;roce [[1823]] vybudovali novou budovu pro německou školu. V&nbsp;letech 1850–1870 pod správu Měšína spadaly [[Hruškové Dvory]].

}}</ref> V&nbsp;obci se nachází pohostinství a do dubna 2013 tu fungoval obchod se smíšeným zbožím, který nahradila pojízdná prodejna. Během let 1945–1989 zde sídlila provozovna jihlavského semenářského statku Oseva.<ref>{{Citace monografie | titul = Kamenná historie. Čtyřicet let socialistického zemědělství na Jihlavsku | vydavatel = Okresní výbor KSČ | rok = 1989 | počet stran = 89 | kapitola = Oseva, koncernový ověřovací semenářský statek Jihlava | strany = 71}}</ref> Po roce 1989 byla půda navrácena původním vlastníkům. Působí zde firma zabývající se chovem [[Hospodářské zvíře|hospodářských zvířat]] PROFIT, s. r. o. a [[továrna]] na výrobu [[obal]]ůobalů JN-PACK s.r.o.<ref>{{Citace elektronické monografie