Mrtvé moře: Porovnání verzí

'''Mrtvé moře''' ([[hebrejština|hebrejsky]]: {{Cizojazyčně|he|יָם הַ‏‏מֶ‏ּ‏לַ‏ח}}, {{Audio|He-Dead Sea.ogg|''jam ha-Melach,''}} doslova „moře Soli;“ {{Vjazyce|ar}} {{Cizojazyčně|ar|البحر الميت}}; {{Audio|ArDeadSea.ogg|''al-bahr al-Majit,''}} doslova „Mrtvé moře“) je bezodtoké slané [[jezero]], které se rozkládá mezi [[Izrael]]em a [[Západní břeh Jordánu|Západním břehem Jordánu]] na západě a [[Jordánsko|Jordánskem]] na východě. Nachází se 420&nbsp;[[Nadmořská výška|metrů pod hladinou světového oceánu]] a je nejníže položeným odkrytým místem na zemském povrchu, nejníže položeným slaným jezerem na světě. Dosahuje maximální hloubky 380&nbsp;metrů a je tak nejhlubším [[salinita|hypersalinitním]] jezerem na světě. Jeho salinita dosahuje 33,7 %, čímž se řadí mezi nejslanější jezera na světě. Větší salinitu mají pouze jezera [[Assal]], [[Kara-bogaz-gol|Garabogazköl]] a některá hypersalinitní jezera v&nbsp;[[Dry Valleys]] v&nbsp;[[Zátoka McMurdo|zátoce McMurdo]] na [[Antarktida|Antarktidě]]. Jeho salinita je 8,6×&nbsp;větší než oceánská a téměř 10×&nbsp;větší než salinita [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Tato charakteristická vlastnost Mrtvého moře z&nbsp;něj činí drsné prostředí, které není vhodné pro živočichy. Má rozlohu 1050&nbsp;[[Kilometr čtvereční|km²]] (severní část –&nbsp;810&nbsp;km²). Je 67&nbsp;[[Metr#Kilometr|km]] dlouhé a maximálně 18&nbsp;km široké. Tyto údaje se v&nbsp;průběhu času mění,<ref>{{Citace elektronické monografie

''Mrtvé moře'' přitahuje zájem návštěvníků z okolí [[Středomoří|Středozemí]] už po tisíce let. Na tomto místě se ukrýval [[David (biblická postava)|Král David]], bylo to jedno ze světově prvních léčebných míst a zdroj mnoha produktů používaných v různých oblastech od [[Mumie|mumifikace]] v [[Egypt]]ě až po [[hnojivo|hnojiva]].

Horké a suché [[Podnebí|klima]] způsobuje nízké [[srážky]] (50 - 10050–100&nbsp;[[Metr#Milimetr|mm]]/rok) a vysoké [[vypařování]] z hladiny. V historické době značně kolísala hladina v rozmezí 12&nbsp;m, avšak v poslední době dochází k trvalému poklesu hladiny jezera především v důsledku umělého zadržování vody řeky [[Jordán]] v [[Galilejské jezero|Galilejském jezeře]]. Podle studie zveřejněné v roce 2009 za posledních 30 let ubylo v Mrtvém moři asi 14 km³ vody a jeho hladina klesá ročně asi o 70 cm.<ref name="rfr1" /> Pokud by proces pokračoval stejným tempem mohlo by Mrtvé moře do roku [[2050]] zcela vyschnout, a proto se připravuje plán na vybudování 180 kilometrů dlouhého [[kanál (přivaděč)Přivaděč|kanálu]], který by z [[Rudé moře|Rudého moře]] přes [[vádí al-Araba]] přiváděl do jezera mořskou vodu.<ref>{{Citace elektronické monografie

Záměr ale kritizuje řada vědců, např. z Institutu pro studia životního prostředí Arava, nebo ekologické organizace [[Přátelé Země]], které varují před devastujícím dopadem projektu na údolí [[Vádí al-Araba|vádí Arava]] a na ekosystém [[Akabský záliv|Akabského zálivu]].<ref>{{Citace elektronické monografie

V&nbsp;období přívalu vody poklesne hladina soli v&nbsp;Mrtvém moři ze svých obvyklých 35 % na 30 % nebo ještě méně. Mrtvé moře se následně probudí k&nbsp;životu v&nbsp;důsledku deštivých zim. V&nbsp;roce 1980 se po jedné mimořádně deštivé zimě proměnilo normálně tmavomodré Mrtvé moře v červené. Výzkumníci z&nbsp;[[Hebrejská univerzita v Jeruzalémě|Hebrejské univerzity]] zjistili, že bylo Mrtvé moře plné [[řasy]] zvané Dunaliella. Dunaliella se živila [[Karoteny|karotenkarotenem]]em obsahujícími [[halobacteria|halobacteriemi]], což mělo za následek změnu barvy. Od roku 1980 však dochází k&nbsp;úbytku vody a tato řasa se již v&nbsp;tak hojném počtu neobjevila.

V&nbsp;horách obklopujících Mrtvé moře si našlo domov mnoho živočišných druhů. Žijí zde [[velbloud]]i, [[KozorožecKoza|kozorožci]], [[zajíc]]i, [[damani]], [[šakal]]ové, [[liška (říše živočichů)|lišky]] a dokonce i&nbsp;[[leopardlevhart]]i. Žijí zde rovněž stovky druhů ptáků. Izrael i&nbsp;Jordánsko vyhlásily na obou stranách jezera přírodní rezervace.

Delta řeky Jordán byla původně džunglí [[papyrus]]u a [[Arekovité|palem]]. [[Flavius Iosephus|Iosephus Flavius]] popsal [[Jericho]] jako "nejúrodnější místo v&nbsp;[[Judea|Judsku]]". Díky pěstování [[cukrová třtina|cukrové třtiny]], [[hennaHenna bílá|henny]] a [[fík]]ů bylo dolní údolí Jordánu v&nbsp;[[Starověký Řím|římských]] a [[byzantská říše|byzantských dobách]] bohatou oblastí. Jedním z&nbsp;nejcennějších produktů v&nbsp;Jerichu byla míza z&nbsp;[[myrhovník]]u, ze které se vyráběly [[parfém]]y.

* {{en}} [http://www.american.edu/TED/deadsea.htm American University -– Dead Sea Kanal]

* {{cs}} [http://archiv.eretz.cz/?p=4029 Eretz.cz -– Mrtvé moře ve finále soutěže o 7 přírodních divů světa] (7/2009)