Zákonné opatření Senátu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění
první opatření
Řádek 1:
'''Zákonné opatření Senátu''' je v [[Česko|České republice]] zvláštní forma právního předpisu podobného [[zákon (právo)|zákonu]], které přijímá [[Senát Parlamentu České republiky|Senát]] na základě článku 33 [[ústava České republiky|Ústavy České republiky]] v době rozpuštění [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]], pokud věc nesnese odkladu. Podobná zákonná opatření s podobnými účinky a nutností následného schválení mohlo vydávat i předsednictvo [[Česká národní rada|České národní rady]] a předsednictvo [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]].
 
První zákonná opatření přijal Senát v roce 2013, týkala se daní, veřejných zakázek a zdravotního pojištění.<ref>[http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=6527 Zákonná opatření Senátu č. 340/2013, 341/2013 a 342/2013 Sb.]</ref>
Podobná zákonná opatření s podobnými účinky a nutností následného schválení mohlo vydávat i předsednictvo [[Česká národní rada|České národní rady]] a předsednictvo [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]].
 
== Přijetí zákonného opatření ==
Senát v případě rozpuštění [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] nabývá pravomoc přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a které by jinak vyžadovaly přijetí ve formě zákona. Cílem je zajistit bezproblémovou právní regulaci na zákonné úrovni v situaci, kdy by to jinak právě z důvodu nekompletnosti [[Parlament České republiky|Parlamentu]] nebylo možné. Nesmí však jít o Ústavu, [[volební zákon]], [[státní rozpočet]], [[státní závěrečný účet]] nebo o mezinárodní smlouvu, která má být součástí [[právní řád České republiky|českého právního řádu]].
 
Senát v případě rozpuštění [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] nabývá pravomoc přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a které by jinak vyžadovaly přijetí ve formě zákona. Cílem je zajistit bezproblémovou právní regulaci na zákonné úrovni v situaci, kdy by to jinak právě z důvodu nekompletnosti [[Parlament České republiky|Parlamentu]] nebylo možné. Nesmí však jít o Ústavu, [[volební zákon]], [[státní rozpočet]], [[státní závěrečný účet]] nebo o mezinárodní smlouvu, která má být součástí [[právní řád České republiky|českého právního řádu]].
 
Obecně k tomu, aby Senát nějaký návrh schválil, je potřeba nadpoloviční většiny přítomných senátorů, přičemž musí být přítomna alespoň jedna třetina senátorů.<ref>Čl. 39 Ústavy České republiky</ref> Z toho plyne, že zákonné opatření Senátu lze přijmout i jen čtrnácti souhlasnými hlasy.