→Polská kněžna: jméno ruského knížete se nepíše v polském přepisu; navíc, dceru chtěla Salomena provdat za Vsevolodova syna, ne za něj samého (†1146); faktické doplnění (závěť B. III. a její osudy)
Z manželství s Boleslavem III. se Salomeně narodilo šest synů: Lešek (1115- – před 1131), Kazimír (starší), [[BolesławBoleslav IV. Kadeřavý|Boleslav]], [[Měšek III. Starý|Měšek]], [[Jindřich Sandoměřský|Jindřich]] a [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimír]]); azřejmě zřejmětaké i šest dcer (Richsa, dcera neznámého jména, Gertruda, Dobroněga Ludgarda, Judita a Anežka).
[[28. říjen|28. října]] [[1138]] Boleslav Křivoústý zemřel,. přičemž nějaký časKrátce před smrtismrtí vyhlásil [[Testament Boleslava Křivoústého|svou závěť]], čímžkterou zemido polského nástupnictví zavedl princip [[seniorát]]u. Polsko rozdělil mezina své[[Údělné knížectví|úděly]] pro jednotlivé syny., Částpřičemž získalnejstaršímu z nich náležel seniorský úděl v [[Malopolsko|Malopolsku]] s metropolí [[Krakov]]em. Boleslavův syn z prvního manželství [[Vladislav II. Vyhnanec|Vladislav]] (jakozískal jakožto senior dynastie získal [[Malopolsko]], část [[Velkopolsko|Velkopolska]] a další území), a také; potomci Salomeny získali ostatní úděly: [[Boleslav IV. Kadeřavý|Boleslav IV.]] (obdržel [[Mazovsko]]) a [[Měšek III. Starý|Měšek III.]] (zbylou část [[Velkopolsko|Velkopolska]]). Boleslav se sice snažil zajistit jednotu státu do budoucna a zároveň ji sladit s odstředivými snahami a ambicemi jednotlivých členů rodu, byl to však jen kompromis odsouzený k brzkému zániku. Vrchní vláda v Polsku rychle slábla, až roku [[1146]] zanikla zcela.
Mladší synové z manželství se Salomenou [[Jindřich Sandoměřský]] a [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimír]] jako neplnoletí zůstali na dvoře své matky Salomeny v [[Łęczyca|Łęczyci]]. Jindřich měl po dosažení plnoletosti obdržet z rukou seniora [[Sandoměř]], akdežto Kazimír jakojakožto pohrobek nebyl v závěti vůbec uveden v(později se stal knížetem sandoměřským a nakonec polským testamentuseniorem).
V roce [[1141]] Salomena svolala bez vědomí seniora Vladislava II. sjezd mladších knížat do [[Łęczyca|Łęczyce]]. Zde se mělo dohodnout zasnoubení Anežky, dcery Boleslava a Salomeny, Anežkys a[[Kyjevská kyjevskéhoRus|kyjevským]] knížeteprincem-následníkem Wsiewołoda[[Svjatoslav III. Kyjevský|Svjatoslavem III. Vsevolodovičem]]. Bylo jasné, že Salomena tím bránila zájmy svých synů před Vladislavem.
Salomena z Bergu zemřela 27. července [[1144]] v Łęczyci. PochovanáPochována byla po boku svého manžela v [[Płock]]u. Po její smrtí jejíostatní synovéknížata odmítaliodmítla Vladislavovi II. poslušnost.; Vladislavten se navíc dostal do konfliktu s mocným slezským šlechticem [[PiotrPetr WłostowicWlast|PiotremPetrem WłostowicemWlastem]] (Włostowicem), jehož nechal oslepit. KnížeNásledně sebyl nakonecpolským dostalduchovenstvem idán do klatby musela svými nevlastními bratry – Salomeninými syny – donucen odejít do vyhnanství (odtud dokoncejeho opustitpřízvisko zemi''Vyhnanec'').
