Otevřít hlavní menu

Změny

Přidány 3 bajty ,  před 6 lety
m
Překlepy, drobnosti
| místo_úmrtí = [[Varšava]] {{Vlajka a název|Polsko}}
| manžel/ka =
| strana = [[Stowarzyszenie PAX]] (1949–55) <br /> [[Znak (hnutí)|Hnutí Znak]] (1961–72) <br /> [[Solidarita (Polsko)|Solidarita]] (1980–91) <br /> [[Unia Demokratyczna|DemokratickéDemokratická unie]] (1991–94) <br /> [[Unia Wolności|Unie svobody]] (1994–95) <br /> [[Partia Demokratyczna – demokraci.pl|Demokratická strana – demokraci.pl]] (2005–06)
| děti =
| alma_mater = [[Varšavská univerzita]]
 
== Život ==
Práva vystudoval na [[Varšavská univerzita|Varšavské univerzitě]] a už od roku 1945 byl členem hnutí PAX, z něhož byl roku 1955 pro své názory vyloučen. V letech 1953–1955 byl šéfredaktorem Katolického týdeníku ve Vratislavi[[Vratislav]]i a v roce [[1957]] se stal jedním ze zakladatelů hnutí „Klubů katolické inteligence“ (KIK). Roku [[1958]] založil kulturní měsíčník ''[[Więź]]'', který vedl až do roku [[1981]]. V letech 1961–1972 byl poslancem polského parlamentu za [[hnutí Znak]] a od roku 1976 pracoval v opozici. Roku [[1980]] vedl odbornou skupinu, která pomáhala organizovat hnutí Solidarita a stal se šéfredaktorem jeho týdeníku. Po vyhlášení výjimečného stavu v prosinci 1981 byl rok uvězněn, ale roku [[1987]] mohl strávit rok v zahraničí, kde jednal hlavně s odborovými ústřednami.
 
Na jaře [[1989]] byl jedním z hlavních vyjednavačů při jednání u kulatého stolu a tvůrcem dohody, která vedla k polosvobodným volbám a triumfálnímu vítězství Solidarity. 17. srpna 1989 mu [[Lech Wałęsa]] nabídl funkci předsedy vlády, z níž odstoupil v prosinci [[1990]] a koncem téhož roku pak neúspěšně kandidoval proti Wałęsovi na funkci presidenta republiky. Jeho vláda uskutečnila v Polsku hlavní ústavní a politické reformy a zahájila i hospodářskou reformu L. Balcerowicze. V letech 1991–2001 byl poslancem [[Sejm|polského parlamentu]], nejprve za Demokratickou unii, později za Unii svobody. Od roku 1992 působil jako zvláštní vyslanec [[Organizace spojených národů|OSN]] v [[Bosna a Hercegovina|Bosně]] a z funkce odstoupil [[1995]] na protest proti liknavému stíhání válečných zločinů ze [[Srebrenica|Srebrenice]].
 
Získal mnohařadu vyznamenání, čestnéčestných doktorátydoktorátů a cenycen, mimo jiné francouzský [[Řád čestné legie|Řádu čestné legie]]. Roku 2004 byl prvním laureátem Ceny Listů.<ref>http://www.listy.cz/archiv.php?cislo=046&clanek=060402</ref>
 
== Odkazy ==