|
== Život ==
Narodil se ve Vikhvatinetsu (dnešní Transnistria, [[Moldávie]]). Hudba ho přitahovala už od dětství, a hru na [[klavír]] studoval již od raného věku. JehoPoprvé prvníveřejně veřejné vystoupení podstoupilvystoupil v devíti letech, au získalobecenstva mezisi obecenstvemzískal úspěch. Později byl přijat do [[Paříž]]e, později do [[Berlín]]a, kde spolu se svým bratrem Nikolajem studoval složenískladbu a hudební teorii u Siegfrieda Dehna. Tady se setkal se svými idoly [[Felix Mendelssohn|Felixem Mendelssohnem]] a [[Giacomo Meyerbeer|Giacomem Meyerbeerem]], kteří Rubinsteina podporovali a povzbuzovali k dalšímu a vyššímu zájmu o hudbu. Po studiích se přestěhoval do [[Vídeň|Vídně]], kde se stručně věnoval dalšímu studiu hudby, předtím, než se v roce [[1848]] vrátil do svého rodného a milovaného [[Rusko|Ruska]], kde pracoval jako hudebník.
V roce [[1850]] začal znovu cestovat jako klavírista, až se nakonec usadil v [[Petrohrad]]ě, kde v roce [[1862]] založil světoznámou Petrohradskou konzervatoř, první školu hudby v Rusku. Při jeho pozdějším cestování se na krátký čas usadil také v [[Drážďany|Drážďanech]], kde ke konci jeho života vyučoval hudbu.
Nové zvyky v hudbě neměl rád, často se vyjadřoval, že je proti ruskému nacionalismu, což často vedlo k hádkám s jeho ruskými kolegy, např. s Milijem Balakirevem a s jinými, které považoval za nebezpečí ruské hudební tradice v Petrohradě. I jeho bratr Nikolaj, s kterým úzce spolupracoval, podporoval jeho názor a často se ho zastával. Mimo jiné byl i učitelem hudby jednoho z nejvýraznějších hudebních skladatelů vůbec – [[Petr Iljič Čajkovskij|Petra Iljiče Čajkovského]] – který se o něm často zmiňoval.
Po jeho smrti začala jeho díla upadat do zapomnění, začalapostupně sebyla vyřazovatvyřazována zez seznamůkoncertních představeníprogramů, jen jeho koncerty pro harmoniku si udržely slušné místo. Velký úpadek také přišel s [[první světová válka|První světovou válkou]], kdy byla Němci naprosto zavržena a na jevištích se začala objevovat spíše díla zahraničních skladatelů. a pozdějiPozději si přední místa upevnilyupevnili spíše [[Igor Fjodorovič Stravinskij|Stravinský]] a [[Sergej Sergejevič Prokofjev|Prokofjev]]. I za svého života se právem považoval za předního hudebního skladatele a často se to nebál dát najevo. Po celý svůj život obdivoval [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]], ale hlavně miloval a ctil Mendelssohna, který značně ovlivnil jeho hudební styl; v jeho hudbě se však objevuje i vliv [[Frédéric Chopin|Frédérica Chopina]] a [[Robert Schumann|Roberta Schumanna]].
Teprve v nedávných letech začalo znovuobjeveníznovuobjevování jeho díla jak v Rusku, tak i v zahraničí, kde se velmi často setkával s pozitivní kritikou. Začal si přivlastňovat místa v encyklopediích, ale i ve světě hudby. Inspiroval a stále do určité míry inspiruje několik pozdějších ruských, ale i zahraničních skladatelů a mezi jeho reprezentativní díla patří převážně jeho opera ''Démon'', jeho ''klavírní koncert č. 4'', a jeho ''symfonie č. 2'', známá také jako ''Oceán''.
== Reference ==
|
