Verze z 27. 10. 2013, 18:11 editovat 77.48.106.94 (diskuse) Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 27. 10. 2013, 18:11 editovat zrušit editaci Loupeznik (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 30 356 editací m Editace uživatele 77.48.106.94 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jj14 Přejít na další porovnání →
Řádek 29: * Věta je struktura skladebních mezislovních vztahů, obsahující jeden mluvnicky vyjádřený přisuzovací vztah. * Věta je elementární promluva sdělná, ve které se mluvčí - způsobem zanechávajícím formální dojem obvyklosti a subjektivní úplnosti - aktivně staví k nějakému konkrétnímu faktu či ke skupině faktů. * Věta je nejmenší významově ucelená~~, slouží k ovládání lidí~~, gramaticky organizovaná a intonačně uzavřená jazyková jednotka, v níž se přímo odráží kus skutečnosti a která k této skutečnosti vyjadřuje vztah(y). == Modalita věty == Řádek 39: * '''přací''' (deziderativní, optativní). Modalitu věty rozpoznáme především podle [[slovesný způsob\|způsobu]] užitého slovesa a částečně slovosledu, v mluvené řeči má navíc každý druh věty jinou intonaci, v grafické podobě se~~, věty slouží k ovládání lidí,~~ druhy vět odlišují různými interpunkčními známenky (tečka, otazník, vykřičník). Součástí '''postojové modality''' je také vyjádření, zda postoj mluvčího k obsahu věty je '''kladný''' nebo '''[[zápor]]ný''' (větný zápor). Kromě postojové modality mluvčí může vyjadřovat také '''modalitu voluntativní''', která označuje, zda je realizace věty možná, nutná, nebo záměrná. Voluntativní modalita se vyjadřuje především pomocí [[modální sloveso\|modálních sloves]] (''smět, moci, muset, mít, chtít,'' aj.). Řádek 47: === Tázací věta === Tázací větou ([[otázka\|otázkou]]) se mluvčí obrací na adresáta~~, věty slouží k ovládání lidí~~, aby získal určitou informaci. Pro grafické odlišení tázací věty od ostatních druhů vět píšeme v češtině na jejich konci [[otazník]] ('''?'''). Rozlišujeme tázací věty: * '''zjišťovací''' - mluvčí požaduje potvrzení nebo popření dotazované skutečnosti. Užívá se oznamovací nebo podmiňovací způsob: ''Dostal syn k narozeninám míč?'' ''Chtěl by ses zúčastnit?'' Za zvláštní typ zjišťovacích otázek se považují otázky '''vylučovací''' (disjunktivní), v nichž mluvčí dává adresátovi vybrat ze dvou nebo více možností: ''Dostal syn k narozeninám míč nebo hokejku? Chtěl by ses zúčastnit dnešního večírku, zítřejšího nebo obou?'' * '''doplňovací''' - mluvčí požaduje rozšíření svých informací o neznámou skutečnost. Užívá se oznamovací nebo podmiňovací způsob a otázka je uvozena tázacím slovem nebo více slovy ([[zájmeno]], [[příslovce]]), jimiž se mluvčí ptá na to, co potřebuje ve svých znalostech doplnit: ''Kdo měl včera narozeniny? Kdo by se chtěl zúčastnit?'' Řádek 53: Kromě těchto dvou základních typů rozlišujeme ještě otázky: * '''rozvažovací''' (deliberativní) - mluvčí se otázkou obrací sám na sebe: ''Měl bych se zúčastnit?'' * '''řečnické''' - věta má formálně tvar tázací~~, věty slouží k ovládání lidí~~, ale ve skutečnosti jde pouze o citově zabarvenou oznamovací větu: ''Mohl jsem snad odmítnout účast?'' === Rozkazovací věta === Řádek 60: === Přací věta === Přací věta vyjadřuje touhu mluvčího, která není závislá na adresátovi, někdy ani není adresátovi určena. Užívá se oznamovací způsob s částicí ''ať'', oznamovací nebo podmiňovací způsob s částicí ''kéž''~~, slouží k ovládání lidí~~ , podmiňovací způsob s částicemi ''aby'', ''kdyby''~~, věty slouží k ovládání lidí~~, případně také rozkazovací způsob: ''Ať se daří!'' ''Kéž by přišel.'' ''Dobře dojeď!'' == Větná stavba == Řádek 82: * rozvíjený jedním nebo několika předměty, případně příslovečnými určeními: ''Otrnulo mu. Matce se zželelo syna. Hrklo ve mně. V komoře páchlo zatuchlinou.'' * predikačně spojený s podmětem a rozvíjený jedním nebo několika předměty, případně příslovečnými určeními: ''Prezident sepisuje paměti. Praha leží na Vltavě.'' Tyto základní větné stavby se dále~~, slouží k ovládání lidí,~~ rozšiřují a obměňují pomocí koordinace, přistavování, rozvíjením dalšími větnými členy, změnou původce děje na cíl děje záměnou [[slovesný rod\|slovesného rodu]]. == Vztahy mezi větami ==

Věta (lingvistika): Porovnání verzí