Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 75 bajtů, před 5 lety
m
WPCleaner v1.29 - Opraveno pomocí WP:WCW - Opravy pravopisu a typografie / Zbývající odkazy - Expanze, Izolace
|popisek obrázku=Apollo-Saturn 202
|Země původu=[[Spojené státy americké|USA]]
|Rodina raket=[[SaturnRakety (raketa)Saturn|Saturn]]
|Výrobce=[[Chrysler]] (S-I)<br />[[McDonnell Douglas|Douglas]] (S-IV)
|Výška=68 metrů
=== Původ ===
[[Soubor:SaturnI cs.svg|thumb|left|Porovnání původních koncepcí Saturnu&nbsp;C-1 a skutečných raket Saturn&nbsp;I a&nbsp;IB tak, jak byly postaveny]]
Během vývoje [[Saturn I|Saturnu&nbsp;I]] docházelo k mnoha změnám jeho konfigurace a nové koncepty se objevovaly téměř každý měsíc. Původní [[Wernher von Braun|von Braunova]] koncepce Saturnu s raketou [[SM-68 Titan|Titan]] jako druhým [[Vícestupňová raketa|stupněm]] byla rozšířena o mnoho dalších možných řešení a jedním z nich bylo využití tehdy nové technologie motorů na kapalný [[vodík]]. Souběžně s přechodem [[Army Ballistic Missile Agency|ABMA]] a Saturnu pod [[NASA|Národní úřad pro letectví a kosmonautiku]] byla ustavena takzvaná ''Silversteinova komise'', která měla za úkol zhodnotit všechny navrhované koncepty a vybrat nejlepší řešení.<ref name="bilstein_45">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bilstein
| kapitola = THE SILVERSTEIN COMMITTEE
=== Vývoj druhého stupně ===
[[Soubor:SIVB comp cs.png|thumb|left|Porovnání jednotlivých verzí stupně S-IV, vlevo původní S-IV [[Saturn I|Saturnu&nbsp;I]], uprostřed S-IVB Saturnu&nbsp;IB, vpravo S-IV [[Saturn V|Saturnu&nbsp;V]] ]]
Druhý stupeň S-IVB vycházel ze druhého stupně Saturnu&nbsp;I. Označení IV nese proto, že byl plánován jako čtvrtý stupeň dříve zavrženého konceptu C-4. Kontrakt na vývoj původního S-IV Saturnu&nbsp;I byl udělen v dubnu 1960 firmě [[Douglas Aircraft|Douglas Aircraft Company]].<ref name="bilstein_158">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bilstein
| kapitola = CONTRACTORS FOR THE S-IV
| kapitola = PUTTING TOGETHER THE PIECES
| strany = 167-168
}}</ref> Přestup tepla mezi oběma prostory by mohl způsobit přechod kyslíku do pevného skupenství. Přepážka proto musela být dimenzována na velké teplotní rozdíly a z toho vyplývající [[NapětíMechanické (mechanika)napětí|pnutí]] způsobené [[TepelnáTeplotní roztažnost|teplotní roztažností]]. Zároveň byla dimenzována pro udržení velkého přetlaku z kterékoli strany nádrže, přepážka tak dokázala udržet tuhost konstrukce stupně i při značné ztrátě tlaku v kterémkoli z oddělených prostorů.<ref name="bilstein_167"/> Kapacita nádrží byla 72&nbsp;700&nbsp;litrů kapalného kyslíku a 229&nbsp;000&nbsp;litrů kapalného vodíku.<ref name="bilstein_177">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bilstein
| kapitola = OPERATION: THE S-IVB PROPULSION SYSTEM
}}</ref>
 
Výrobcem druhého stupně byla firma [[Douglas Aircraft|Douglas Aircraft Company]], která se zabývala výrobou letadel a součástí pro letecký průmysl. Při výrobě S-IB byly ve velké míře použity [[Číslicově řízený stroj|numericky řízené stroje]] (NC&nbsp;– ''Numerical control'') pro [[nýt]]ování hliníkových [[plech]]ů vnějšího pláště. NC stroje byly použity i při [[svařování]] součástí nádrží a [[Obrábění kovů|obrábění]] nosníků pro zavěšení motorů.<ref name="bilstein_170">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bilstein
| kapitola = DOMES AND BULKHEADS
| kapitola = Qualifying Missions
| url = http://www.hq.nasa.gov/office/pao/History/SP-4205/ch8-2.html
}}</ref> Předchozí mise programu Apollo používaly pouze maketu velitelského modulu. Než se však přikročilo k testům s raketou Saturn&nbsp;IB, bylo nutné dokončit sérii testů [[únikový systém|únikového systému]]. Testy probíhaly ve [[White Sands Missile Range]] v [[Nové Mexiko|Novém Mexiku]] pomocí rakety [[Little Joe II]]. Po dokončení těchto testů se pozornost přesunula zpět na [[Cape Canaveral Air Force Station|mys Canaveral]], kde již pracovníci [[Marshall Space Flight Center|Marshallova střediska vesmírných letů]] a firem [[Douglas Aircraft|Douglas Aircraft Company]], [[Chrysler]], [[Rocketdyne]] a dalších připravovali raketu Saturn&nbsp;IB ke startu ze [[Startovací komplex 34 na Cape Canaveral Air Force Station|startovacího komplexu 34]].<ref name="Chariots_8_2"/>
 
První mise nesla název [[AS-201]] (Apollo–Saturn&nbsp;201) a jednalo se o první testovací let rakety a zároveň první test sériové [[Kosmická loď|kosmické lodi]] [[Apollo (kosmická loď)|Apollo]]. Let byl [[Suborbitální kosmický let|suborbitální]] a uskutečnil se 26.&nbsp;února 1966. Raketa vynesla loď Apollo do výšky 425&nbsp;kilometrů. Apollo poté setrvačností vystoupalo do 488&nbsp;km. Raketa fungovala podle plánu a jediná selhání byla na straně lodi.<ref name="nssdc_AS-201">{{Citace elektronické monografie
! Poznámky
|-
| AS-201 <ref name="nssdc_AS-201"/>
| [[AS-201]]
| [[26. únor]]a [[1966]]
| První testovací let. [[Suborbitální kosmický let|Suborbitální test]] [[Kosmická loď|kosmické lodi]] [[Apollo (kosmická loď)|Apollo]].
|-
| AS-203 <ref name="nssdc_AS-203"/>
| [[AS-203]]
| [[5. červenec|5. července]] [[1966]]
| Druhý testovací let. Test druhého stupně, celkem čtyři oběhy kolem [[Země]].
|-
| AS-202 <ref name="nssdc_AS-202"/>
| [[AS-202]]
| [[25. srpen|25. srpna]] [[1966]]
| Třetí testovací let. [[Suborbitální kosmický let|Suborbitální test]] [[Kosmická loď|kosmické lodi]] [[Apollo (kosmická loď)|Apollo]].
|-
| AS-204 <ref name="nssdc_AS-204"/>
| [[Apollo 5]]
| [[22. leden|22. ledna]] [[1968]]
|}
</center>
 
=== Pilotované lety ===
[[Soubor:Saturn IB SA-206 Launch.jpg|thumb|Start mise [[Skylab&nbsp;2]]]]
! Poznámky
|-
| AS-205 <ref name="nssdc_Apollo_7"/>
| [[Apollo 7]]
| [[11. říjen|11. října]] [[1968]]
| První let s posádkou programu Apollo. Posádka: [[Wally Schirra]], [[Donn Eisele]] a [[Walter Cunningham]]. 163 oběhů. Poslední start ze [[Startovací komplex 34 na Cape Canaveral Air Force Station|startovacího komplexu 34]].
|-
| AS-206 <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| První let ke stanici Skylab. Posádka: [[Charles Conrad]], [[Paul Weitz]] a [[Joseph Kerwin]].
|-
| AS-207 <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| Druhý let ke Skylabu. Posádka: [[Alan Bean]], [[Owen Garriott]] a [[Jack Lousma]].
|-
| AS-208 <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| Třetí a poslední let ke Skylabu. Posádka: [[Gerald Carr]], [[William Pogue]] a [[Edward Gibson]].
|-
| AS-209 <ref name="astronautix_sr"/>
| [[Skylab Rescue]]
| [[1973]] - [[1974]]
| style="text-align:center;" |-
| Plánovaný záchranný let, neuskutečněn. Posádka: [[Vance Brand]] a [[Don Lind]].
|-
| AS-210 <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
</gallery>
</center>
 
== Odkazy ==
{{Commonscat|Saturn (rocket)|Saturn (raketa)}}
=== Reference ===
<references />
 
=== Externí odkazy ===
* {{cs}}[http://mek.kosmo.cz/nosice/usa/saturn/index.htm Raketa Saturn na stránkách Malé encyklopedie kosmonautiky]
* {{en}}[http://www.astronautix.com/lvs/saturni.htm Encyclopedia Astronautica - Saturn I]
* {{en}}[http://space.skyrocket.de/index_frame.htm?http://space.skyrocket.de/doc_lau/saturn-1.htm Gunter's Space Page: Saturn-1 & Saturn-1B]
* {{en}}[http://www.apollosaturn.com/ The Apollo Saturn Reference Page]
 
=== Literatura ===
| url = http://history.nasa.gov/SP-4404/contents.htm
}}
 
=== Externí odkazy ===
* {{cs}}[http://mek.kosmo.cz/nosice/usa/saturn/index.htm Raketa Saturn na stránkách Malé encyklopedie kosmonautiky]
* {{en}}[http://www.astronautix.com/lvs/saturni.htm Encyclopedia Astronautica - Saturn I]
* {{en}}[http://space.skyrocket.de/index_frame.htm?http://space.skyrocket.de/doc_lau/saturn-1.htm Gunter's Space Page: Saturn-1 & Saturn-1B]
* {{en}}[http://www.apollosaturn.com/ The Apollo Saturn Reference Page]
 
{{Dobrý článek}}