Prvosenka jarní: Porovnání verzí

{{ Taxobox

* [[PrimulaPrvosenka verisjarní subsp. canescensšedavá|''Primula veris ''subsp.'' canescens'']]

* [[PrimulaPrvosenka verisjarní subsp. columnaelibovonná|''Primula veris ''subsp.'' columnae'']]

* [[PrimulaPrvosenka verisjarní subsp. macrocalyxvelkokališná|''Primula veris ''subsp.'' macrocalyx'']]

* [[PrimulaPrvosenka verisjarní subsp. verispravá|''Primula veris ''subsp.'' veris'']]

Vyskytuje se zvláště v&nbsp;[[Evropa|Evropě]] a [[Asie|Asii]], především v&nbsp;teplejších polohách [[nížina|nížin]] a [[Pahorkatina|pahorkatin]], zejména ve světlých [[listnatý les|listnatých lesích]], [[háj]]ích, prosluněných [[stráň|stráních]] a v&nbsp;[[Křovina|křovinách]], většinou na [[vápenec|vápencových]] podkladech. Dokáže však přežít i chladné podnebí, například v&nbsp;severním [[Skotsko|Skotsku]].<ref group="L">Preston, Pearman & Dines (2002) ''New Atlas of the British Flora''. Oxford University Press.</ref> Český [[Červený seznam IUCN|Červený seznam]] ji zařazuje do kategorie C3 (vzácnější až ohrožený druh).<ref>{{Citace elektronické monografie

Prvosenka jarní dosahuje velikosti 20&nbsp;cm (někdy až 25&nbsp;cm). Z&nbsp;uzlovitého 1–5&nbsp;cm dlouhého [[Oddenek|oddenku]] vyrůstají měkké a svraskalé 5–15&nbsp;cm dlouhé [[list]]y uspořádané v&nbsp;[[Listová růžice|přízemní růžici]]. Vonné žluté [[květ]]y vyrůstají uskupeny do jednostranného [[okolík]]u. Prvosenka jarní je [[Entomogamie|hmyzosnubná]]. Někdy se rozmnožuje [[vegetativní rozmnožování|vegetativně]], ale většinou se rozmnožuje [[pohlavní rozmnožování|generativně]], semenem. [[Plod (botanika)|PlodPlodem]]em je [[Tobolka (plod)|tobolka]] se [[semeno|semeny]]. V&nbsp;zimě prvosenka jarní prochází stádiem [[dormance]], kdy listy usychají. Semena musí být chladem narušena ([[Stratifikace (botanika)|stratifikována]]), jinak by nedošlo ke [[klíčení]]. Proto většina semen klíčí až na jaře, v&nbsp;dubnu až květnu. Délka života je závislá na podmínkách prostředí, ve kterém prvosenka žije, ale je schopna se průměrně dožít více než padesáti let. Jako všichni zástupci sekce ''Primula'' je prvosenka jarní [[Ploidie|diploidní]] (2n) s&nbsp;počtem [[Karyotyp|somatických chromozómů]] 22.<ref name="journal" />

Oddenky jsou nepravidelně pokroucené, dlouhé 1–5&nbsp; cm, široké 2–5&nbsp;mm, sivě hnědé. Kořeny jsou maximálně 1&nbsp;mm tlusté a několik centimetrů dlouhé, světle žluté až běložluté. Na povrchu oddenků se nachází obnovovací [[pupen]]y, které jsou schovány těsně pod povrchem [[půda (pedologie)|půdy]]. Kořenový krček je v&nbsp;podzemní části pokryt více či méně masitými [[Šupina (botanika)|šupinami]], což jsou pozůstatky uschlých listů. Mikroskopicky na příčném řezu oddenku je vidět pod charakteristickým [[endodermis|endodermem]] v&nbsp;kruzích uspořádané [[cévní svazek|cévní svazky]]. Kořeny obsahují zrna [[škrob]]u, jejichž velikost kolísá okolo 4–10&nbsp;μm.<ref name="farma" group="L"/> Na&nbsp;kořenech prvosenky jarní byla nalezena [[arbuskulární mykorhiza]].<ref name="journal" />

Listy jsou tvořeny křídlatým [[řapíkList|řapíkem]]em rozšiřujícím se v [[listová pochva|pochvu]] a vejčitou podvinutou [[čepel listová|čepelí]] s [[trichom|chloupky]]. Listy jsou měkké, svraskalé 5–15&nbsp;cm dlouhé (i&nbsp;s&nbsp;řapíky) a 2–6&nbsp;cm široké v&nbsp;době [[květ|kvetení]], nejširší bývají v&nbsp;době [[plod (botanika)|plození]]. Listy jsou uspořádané v&nbsp;přízemní růžici. Čepel je vejčitá až vejčitě podlouhlá, k&nbsp;bázi pozvolna nebo náhle zúžená (zřídka slabě srdčitá), nepravidelně zoubkovaná, až téměř celokrajná. Čepel je na vrchní straně pýřitá až olysalá s&nbsp; výraznou vystouplou [[Žilnatina (botanika)|žilnatinou]]. Řapík je kratší než čepel, je křídlatý. Na konci se řapík rozšiřuje v&nbsp;pochvu.<ref name="journal" /><ref name="květena" group="L">{{Citace sborníku

}}</ref> Průměrné množství semen v&nbsp;plodech je 30 (někdy jich však může být až 61). Počet semen v&nbsp;plodech a poměr hmoty semen je negativně souvztažný. Díky tomu, že váží pouze 0,69–1,24&nbsp;mg, se mohou rozptýlit do okolí mechanismem [[Semena#.C5.A0.C3.AD.C5.99en.C3.AD semenSemeno|kadidelnice]].<ref group="pozn.">Mechanismus kadidelnice znamená, že semena jsou uložena na dně poháru, který je seshora otevřený a semena jsou za větrného počasí, větrem vyvívána a rozptylována po okolí. To zabezpečuje, že se semena rozptýlí do větší vzdálenosti.</ref><ref name="journal"/>

Vzhledem k&nbsp; široké [[ekologická amplituda|ekologické amplitudě]]<ref group="pozn.">Ekologická amplituda je rozsah [[tolerance]] organismu vůči stresovým faktorům prostředí.</ref> je pravděpodobné, že v&nbsp;rámci druhu dochází k&nbsp;[[ekotyp]]ickému rozrůzňování druhu, zatím však chybí experimentální důkaz.<ref name="květena" group="L"/>

}}</ref> [[Prvosenka jarní velkokališná]] (''Primula veris'' subsp. ''macrocalyx'') roste ve východní části areálu druhu, v [[Rusko|Rusku]], v [[Turecko|Turecku]] a v severním [[Írán]]u.<ref>{{Citace elektronické monografie

V přírodě jsou známy i kříženci prvosenky jarní s jinými druhy. Je to [[prvosenka prostřední]] (''Primula × media'', p. jarní × [[prvosenka vyšší|p. vyšší]]), ''[[Primula ×x polyantha]]'' (p. jarní × [[prvosenka bezlodyžná|p. bezlodyžná]]) a ''[[Primula ×x murbeckii]]'' (p. jarní × p. vyšší × p. bezlodyžná).<ref name="journal" />

Ušlechtilé [[kultivar]]y prvosenky jarní (''Primula veris'') jsou v&nbsp;oběhu pod jménem ''[[Primula anglica]]'', jsou to rostliny s&nbsp;květy většinou červe­ných barev a často smíšené s&nbsp;červenými hybridy [[prvosenka vyšší|prvosenky vyšší]] (''Primula elatior''). Exem­pláře s&nbsp;obrovskými květy, které se i&nbsp;u&nbsp;nás někdy ve školkách pěstují, patří také do skupiny ''Primula anglica''. Snad se tu projevuje [[Křížení (biologie)|heteróznheterózní]]í efekt, protože velikost květů se nedá v&nbsp;dalších [[generace|generacích]] udržet.<ref name="naše" group="L">{{Citace monografie

Ve střední Evropě je asi nejpodobnějším druhem, se kterým se prvosenka jarní někdy zaměňuje, [[prvosenka vyšší]] (''Primula elatior''). Stejně jako pro prvosenku jarní se pro níni často užívá lidový název petrklíč.<ref name="Botany elatior">{{Citace elektronické monografie

Nalézt prvosenku jarní je možné i&nbsp;v&nbsp;[[Xerofyty|semixerotermních]] travinobylinných společenstvech (sušší druhově bohaté [[louka|louky]] a [[pastvina|pastviny]]). Na [[Britské ostrovy|Britských ostrovech]] někdy roste i&nbsp;na stabilizovaných (nepřesýpavých) [[písečnáDuna duna(přesyp)|dunách]].<ref name="journal">{{Citace elektronické monografie

Prvosenka jarní často roste v&nbsp;tzv. panonských dubohabřinách [[asociace (fytocenologie)|asociace]] ''Primulo veris-Carpinetum'', což jsou teplomilnější typy dubohabřin, které v&nbsp;ČR najdeme na jižní Moravě.<ref name="katalog"/> Ale může růst i&nbsp;v&nbsp;teplomilnějších typech hercynských dubohabřin, někdy označovaných jako subasociace ''Melampyro nemorosi-Carpinetum primuletosum veris'', které jsou časté i&nbsp;v&nbsp; teplejších částech Čech a analogicky ji najdeme i&nbsp;v&nbsp;teplomilnějších variantách karpatských dubohabřin as. ''Carici pilosae-Carpinetum''.<ref name="Moravec" group="L">{{Citace monografie

Prvosenka jarní je typická i&nbsp;pro suťové lesy subasociace ''Aceri-Carpinetum aconitetosum vulpariae'', které se vyskytují převážně na karbonátových horni­nách (vápenec, [[mramor]] aj.), v&nbsp;ČR hlavně v [[Moravský kras|Moravském]] a [[Chráněná krajinná oblast Český kras|Českém krasu]].<ref name="Moravec" group="L"/> Roste také v&nbsp;borech svazu ''Cytiso ruthenici-Pinion sylvestris''. Jsou to lesostepní bory (někdy i&nbsp;s&nbsp;příměsí dubu nebo břízy) rostoucí na opukách a vápenitých pískovcích, v&nbsp; ČR hlavně v&nbsp;okolí tzv.&nbsp;bílých strání ve středních až severních Čechách.<ref name="katalog">{{Citace elektronické monografie

Prvosenka jarní většinou chybí na [[pastvina|pastvinách]] s&nbsp;vysokou hladinou [[podzemní voda|spodní vody]]. Testy ukázaly, že přírůstek sušiny u&nbsp; prvosenky jarní se významně snižuje při experimentálně zvýšené hladině spodní vody už po třech měsících růstu rostliny. [[Kořen]]y rostlin nejsou schopné pronikat do [[kyslík|anoxických]] vrstev. Kořeny prvosenky jarní v lokalitách se zvýšenou hladinou spodní vody jsou díky tomu kratší a prorůstají jen horními půdními vrstvami s&nbsp;dostatkem [[kyslík]]u, což je charakteristické pro druhy nesnášenlivé k&nbsp;dlouhodobému zamokření. <br />

}}</ref> a prvosenka jarní pravá, která je podle českého Červeného seznamu zařazena mezi vzácnější taxony vyžadující pozornost, ale méně ohrožené (''C4a'', což odpovídá v&nbsp; mezinárodním Červeném seznamu IUCN kategorii ''NT'').<ref>{{Citace elektronické monografie

V&nbsp;mnoha oblastech původního výskytu v&nbsp;Evropě populace prvosenky jarní klesají hlavně následkem změněného využití půdy, pokračujícím zvýšením obsahu živin v&nbsp;půdě (hlavně [[dusík]]u) pronikajících z&nbsp;okolní [[krajina|krajiny]]. Například ve Velké Británii utrpěla populace prvosenky jarní dramatický pokles v&nbsp;letech 1930 a 1980.<ref name="preston" group="L">PRESTON, C. D. , PEARMAN, D. A. & DINES, T. D. ''The New Atlas of the British and Irish Flora'', (2002) Oxford University Press, Oxford.</ref> Pokles výskytu prvosenky jarní v&nbsp;Evropě byl způsoben zejména nárůstem [[zemědělství|zemědělské výroby]], používáním herbicidů, eutrofizací stálých [[Louka|luk]], a orbou travních porostů.<ref name="marbey" group="L">MARBEY, R. , ''Flora Britannica'', Sinclair-Stevenson, (1996), London.</ref>

}}</ref> Skvrny na listech způsobují např. houby [[větevnatka|větevnatky]] ''[[Ramularia primulae]]'' a ''[[Ramularia interstitialis]]'', listy napadá i ''[[Cercosporella primulae]]''. Celou rostlinu napadá [[oomycetyŘasovky|oomyceta]] ''[[Peronospora oerteliana]]'', [[semeník]]y pak [[sněti|sněť]] ''[[Urocystis primulae]]''.<ref name="paraziti">{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Prvosenka jarní je živnou rostlinou housenek ohroženého [[motýlMotýli|motýla]]a [[pestrobarvec petrklíčový|pestrobarvce petrklíčového]] (''Hamearis lucina'').<ref name="botany">{{Citace elektronické monografie

[[Soubor:Primverin.jpg|thumb|Chemická struktura [[glykosidGlykosidy|glykosidu]]u [[primverin]]u]]

}}</ref> Udává se obsah až 29,5&nbsp;mg [[triterpenTriterpeny|triterpenických]]ických saponinů na gram sušiny (vysušené hmoty) kořene, hlavně [[kyselina primulová|kyselinu primulové]] A&nbsp;a B. Dále jsou v kořenech [[glykosidy]] ([[primverin]] a [[primulaverin]]), [[silice]] (0,25 %), [[Třísloviny|pyrokatechinové taniny]], [[škrob]], [[cukr]] a [[volemit]].<ref name="lečivé" group="L"/><ref name="květena" group="L"/> Podle výsledků měření, provedených na 90 jedincích ze tří různých stanovišť, existuje mezi jedinci a stanovišti značná kolísavost účinku drogy, z&nbsp;čehož vyplývá požadavek biologické [[titrace]] terapeuticky používané drogy. Z&nbsp;variability účinku se usuzuje, že průměrná účinnost [[kořen]]ů u&nbsp;tohoto druhu je mezi 110 až 210 h.&nbsp;j. ([[hemolytická jednotka|hemolytickými jednotkami]]).<ref name="lečivé" group="L"/> Čerstvá kořenová droga je bez zápachu, místo silice obsahuje glykosidy primverin a primulaverin. Sušením a skladováním drogy se [[enzym]]em [[primverosidáza|primverosidázou]] glykosid primverin a primulaverin štěpí.<ref name="lečivé" group="L"/><ref name="květena" group="L"/>

Hemolytické zkoušky ukazují, že kořen prvosenky jarní obsahuje více saponinů než [[prvosenka vyšší]], přičemž samotné kořeny jsou na saponiny bohatší než oddenek. Podle Brody je prvosenka jarní (''Primula veris'') z&nbsp;farmaceutického hlediska cennější než prvosenka vyšší (''Primula elatior''). O&nbsp; tom, zda je cennější i&nbsp;terapeuticky, však mohou rozhodnout pouze srovnávací klinické zkoušky.<ref group="L">{{Citace monografie

}}</ref> pěstovala pro květy a listy, které byly pojídány v&nbsp;salátech. Z&nbsp;květů se vyrábělo prvosenkové [[víno]], [[medovina]] a [[ocet]]. Květy se jedly také samotné, pocukrované. Čaj z&nbsp;prvosenky jarní je mírné [[sedativum]] a byl využíván proti [[Bolest hlavy|bolestem hlavy]], [[Insomnie|nespavosti]] a [[sedativum|neurotickým problémům]]. Lidé věřili, že dokáže vyléčit [[Dětská obrna|obrnu]]. [[Výtažek]] z&nbsp;prvosenky jarní byl používán v&nbsp; kosmetických přípravcích, jako prostředek, který měl odstraňovat [[vrásky]].<ref>{{Citace elektronické monografie

Části rostlin lze využít jako [[Expektorans|expektorancia]] (k&nbsp;přípravě prsních čajů i&nbsp;k&nbsp;průmyslové výrobě léčiv) a [[Léčiva ovlivňující kašel|sekretolytika]] v&nbsp;odvaru (10&nbsp;g květů nebo 1 polévková lžíce řezaných kořenů na 2 šálky vody, jednou denně) při onemocnění a zánětech [[horní cesty dýchací|horních cest dýchacích]], [[Emfyzém|rozedmě plicní]] a při akutní a chronické [[bronchitida|bronchitidě]]. Někdy je extrakt z&nbsp;prvosenky používán i&nbsp; jako [[Nesteroidní antiflogistikum|antirevmatikum]].<ref name="lečitelství" group="L"/> Drogy z&nbsp; prvosenky jsou používány také při bolestech kloubů a hlavy, k&nbsp;posílení srdeční činnosti a při onemocnění močového měchýře, močových kamenech.<ref name="farma" group="L">{{Citace monografie

}}</ref><ref group="pozn.">Je vhodné zkonzultovat úžívání byliny s [[lékař]]em nebo [[lékárníkFarmaceut|lékárníkem]]em. Byliny by se neměly používat dlouhodobě. Při [[laik|laickém]] užívání není žádná záruka jejich účinnosti nebo bezpečnosti.</ref>

K&nbsp;pěstování se dobře hodí [[louka|louky]], protože se [[květ]]y sbírají ještě před [[Seno#P.C5.99.C3.ADprava sena|senosečí]]. Vyžaduje [[polostín|polostinné]] až stinné polohy. Semena se vysévají na podzim. Výhodnější než výsev přímo na pozemek je předpěstování rostlin v&nbsp;[[pařeniště|pařeništi]]. Při poruše klíčivosti se doporučuje máčet semena, ve vodě po 2−5 dnů. HTS je 1g ( 1&nbsp;g semen = 1000−1320 kusů). Vegetativně lze množit prvosenku jarní dělením [[oddenek|oddenků]].<ref name="lečivé" group="L"/>

Výsev je doporučován v&nbsp;dubnu až červnu ve skleníku při teplotě 18&nbsp;°C. Výsadba je nejvhodnější v&nbsp;srpnu až září. Rostliny mají být sázeny ve vzdálenosti 20&nbsp;cm od sebe .<ref>{{Citace elektronické monografie

Prvosenka jarní se tradičně používá v&nbsp;[[džem]]ech, [[čaj]]ových směsích, [[sirup]]ech, [[salát]]ech, [[víno|víně]] a v&nbsp;nálevech pro kyselé okurky. Někdy se používá i&nbsp;do jarních vlasových koupelí (viz&nbsp;[[b:Recepty z prvosenky jarní|zde]]). Oddenky prvosenky jarní se dříve využívaly pro [[kýchací prášek]]. Ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]] a [[Rakousko|Rakousku]] se vývarem barvila také velikonoční vajíčka. Jako řezaná rostlina se prvosenka využívá pro [[Aranžování květin|aranžování]] <ref group="L">{{Citace monografie

* {{en}} [http://www.botanical.com/botanical/mgmh/c/cowsl112.html botanical. com – popis a použití v&nbsp; medicíně]

* {{en}} [http://www.bioimages.org.uk/html/t1115.htm bioimages. org. uk – mezidruhové vztahy s&nbsp; prvosenkou jarní]

* {{de}} [http://www.heilpflanzen-welt.de/buecher/_Madaus-Lehrbuch/22172224-c.htm heilpflanzen-welt. de – látky obsažené v&nbsp; prvosence jarní]