Prvosenka jarní: Porovnání verzí

Přidáno 20 bajtů ,  před 6 lety
m
WPCleaner v1.29 - Opraveno pomocí WP:WCW - Opravy pravopisu a typografie - Popis odkazu před i za jeho koncem / Zbývající odkazy - Klíčení, Salát, Stráň
m (WPCleaner v1.29 - Opraveno pomocí WP:WCW - Opravy pravopisu a typografie - Popis odkazu před i za jeho koncem / Zbývající odkazy - Klíčení, Salát, Stráň)
{{ Taxobox
| barva = lightgreen
| jméno = Prvosenka jarní
| druhotné dělení = Poddruhy
| podřazené taxony =
* [[PrimulaPrvosenka verisjarní subsp. canescensšedavá|''Primula veris ''subsp.'' canescens'']]
* [[PrimulaPrvosenka verisjarní subsp. columnaelibovonná|''Primula veris ''subsp.'' columnae'']]
* [[PrimulaPrvosenka verisjarní subsp. macrocalyxvelkokališná|''Primula veris ''subsp.'' macrocalyx'']]
* [[PrimulaPrvosenka verisjarní subsp. verispravá|''Primula veris ''subsp.'' veris'']]
}}
'''Prvosenka jarní''' (''Primula veris'', lidově též petrklíč, bukvice bílá, bylina sv. Petra atd<ref name="sobotka"/>) je drobnější [[trvalka|vytrvalá]] [[bylina]] z&nbsp;čeledi [[prvosenkovité]] (''Primulaceae''). Rostlina dosahuje i s květem výšky 20–25&nbsp;cm. Z&nbsp;podzemního [[Oddenek|oddenku]] vyrůstají měkké a svraskalé [[list]]y uspořádané v&nbsp;[[Listová růžice|přízemní růžici]]. Vonné žluté [[květ]]y vyrůstají na jednostranném [[okolík]]u. Může se rozmnožovat [[vegetativní rozmnožování|vegetativně]] rozdělením oddenku, ale většinou se rozmnožuje [[pohlavní rozmnožování|pohlavně]], tvorbou [[semeno|semen]]. Plodem je [[Tobolka (plod)|tobolka]]. Prvosenka jarní se může dožít více než padesáti<ref name="journal" /> let.
 
Vyskytuje se zvláště v&nbsp;[[Evropa|Evropě]] a [[Asie|Asii]], především v&nbsp;teplejších polohách [[nížina|nížin]] a [[Pahorkatina|pahorkatin]], zejména ve světlých [[listnatý les|listnatých lesích]], [[háj]]ích, prosluněných [[stráň|stráních]] a v&nbsp;[[Křovina|křovinách]], většinou na [[vápenec|vápencových]] podkladech. Dokáže však přežít i chladné podnebí, například v&nbsp;severním [[Skotsko|Skotsku]].<ref group="L">Preston, Pearman & Dines (2002) ''New Atlas of the British Flora''. Oxford University Press.</ref> Český [[Červený seznam IUCN|Červený seznam]] ji zařazuje do kategorie C3 (vzácnější až ohrožený druh).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hroneš
| jméno = Michal
== Popis ==
[[Soubor:Illustration Primula veris0 clean.jpg|thumb|Barevná ilustrace anatomie prvosenky jarní (''P.&nbsp;veris'')]]
Prvosenka jarní dosahuje velikosti 20&nbsp;cm (někdy až 25&nbsp;cm). Z&nbsp;uzlovitého 1–5&nbsp;cm dlouhého [[Oddenek|oddenku]] vyrůstají měkké a svraskalé 5–15&nbsp;cm dlouhé [[list]]y uspořádané v&nbsp;[[Listová růžice|přízemní růžici]]. Vonné žluté [[květ]]y vyrůstají uskupeny do jednostranného [[okolík]]u. Prvosenka jarní je [[Entomogamie|hmyzosnubná]]. Někdy se rozmnožuje [[vegetativní rozmnožování|vegetativně]], ale většinou se rozmnožuje [[pohlavní rozmnožování|generativně]], semenem. [[Plod (botanika)|PlodPlodem]]em je [[Tobolka (plod)|tobolka]] se [[semeno|semeny]]. V&nbsp;zimě prvosenka jarní prochází stádiem [[dormance]], kdy listy usychají. Semena musí být chladem narušena ([[Stratifikace (botanika)|stratifikována]]), jinak by nedošlo ke [[klíčení]]. Proto většina semen klíčí až na jaře, v&nbsp;dubnu až květnu. Délka života je závislá na podmínkách prostředí, ve kterém prvosenka žije, ale je schopna se průměrně dožít více než padesáti let. Jako všichni zástupci sekce ''Primula'' je prvosenka jarní [[Ploidie|diploidní]] (2n) s&nbsp;počtem [[Karyotyp|somatických chromozómů]] 22.<ref name="journal" />
 
Prvosenka jarní ztrácí přes zimu staré listy. Nové listy vyrůstají na konci zimy (únor až březen). Zvětšují se ve [[růst|vegetačním období]] a dosáhnou vrcholné velikosti v&nbsp;létě. Ve zvláště suchých a horkých podmínkách stárne značné množství listů již na konci vegetačního období (srpen až říjen), ale zbytek listů zůstává, dokud se nevyvinou nové listy na konci zimy.<ref name="journal"/>
 
=== Vegetativní orgány ===
 
[[Vegetativní orgány|Vegetativními orgány]] prvosenky jarní jsou oddenek pokrytý [[kořenové vlášení|kořenovým vlášením]] a listy, které z něj v klimaticky příznivé době vyrůstají v podobě listové růžice.
 
Oddenky jsou nepravidelně pokroucené, dlouhé 1–5&nbsp; cm, široké 2–5&nbsp;mm, sivě hnědé. Kořeny jsou maximálně 1&nbsp;mm tlusté a několik centimetrů dlouhé, světle žluté až běložluté. Na povrchu oddenků se nachází obnovovací [[pupen]]y, které jsou schovány těsně pod povrchem [[půda (pedologie)|půdy]]. Kořenový krček je v&nbsp;podzemní části pokryt více či méně masitými [[Šupina (botanika)|šupinami]], což jsou pozůstatky uschlých listů. Mikroskopicky na příčném řezu oddenku je vidět pod charakteristickým [[endodermis|endodermem]] v&nbsp;kruzích uspořádané [[cévní svazek|cévní svazky]]. Kořeny obsahují zrna [[škrob]]u, jejichž velikost kolísá okolo 4–10&nbsp;μm.<ref name="farma" group="L"/> Na&nbsp;kořenech prvosenky jarní byla nalezena [[arbuskulární mykorhiza]].<ref name="journal" />
[[Soubor:Primula-elatior(Blaetter).jpg|thumb|left|Detail listu]]
Listy jsou tvořeny křídlatým [[řapíkList|řapíkem]]em rozšiřujícím se v [[listová pochva|pochvu]] a vejčitou podvinutou [[čepel listová|čepelí]] s [[trichom|chloupky]]. Listy jsou měkké, svraskalé 5–15&nbsp;cm dlouhé (i&nbsp;s&nbsp;řapíky) a 2–6&nbsp;cm široké v&nbsp;době [[květ|kvetení]], nejširší bývají v&nbsp;době [[plod (botanika)|plození]]. Listy jsou uspořádané v&nbsp;přízemní růžici. Čepel je vejčitá až vejčitě podlouhlá, k&nbsp;bázi pozvolna nebo náhle zúžená (zřídka slabě srdčitá), nepravidelně zoubkovaná, až téměř celokrajná. Čepel je na vrchní straně pýřitá až olysalá s&nbsp; výraznou vystouplou [[Žilnatina (botanika)|žilnatinou]]. Řapík je kratší než čepel, je křídlatý. Na konci se řapík rozšiřuje v&nbsp;pochvu.<ref name="journal" /><ref name="květena" group="L">{{Citace sborníku
| příjmení = Kovanda
| jméno = Miroslav
| jazyk = česky
}}</ref>
 
=== Generativní orgány ===
[[Soubor:Primula-veris-blomst.JPG|thumb|Detail květu]]
| vydání = 2.
| id = 8004243568
}}</ref> Průměrné množství semen v&nbsp;plodech je 30 (někdy jich však může být až 61). Počet semen v&nbsp;plodech a poměr hmoty semen je negativně souvztažný. Díky tomu, že váží pouze 0,69–1,24&nbsp;mg, se mohou rozptýlit do okolí mechanismem [[Semena#.C5.A0.C3.AD.C5.99en.C3.AD semenSemeno|kadidelnice]].<ref group="pozn.">Mechanismus kadidelnice znamená, že semena jsou uložena na dně poháru, který je seshora otevřený a semena jsou za větrného počasí, větrem vyvívána a rozptylována po okolí. To zabezpečuje, že se semena rozptýlí do větší vzdálenosti.</ref><ref name="journal"/>
[[Soubor:Primula flowerdiagram.png|thumb|Květní diagram]]
 
== Variabilita ==
[[Soubor:Primula veris subsp macrocalyx.jpg|thumb|Prvosenka jarní velkokališná (''Primula veris ''subsp.'' macrocalyx'')]]
 
Prvosenka jarní vykazuje vysokou variabilitu ve tvaru a chlupatosti [[list]]ů i ve velikosti a tvaru [[Kalich (botanika)|kalichu]]. V&nbsp;[[Geografie Česka#Fytogeografické členění|termofytiku]] výrazně převládají prvosenky jarní s&nbsp;větší délkou kalichů (16–25&nbsp;mm). Mimo termofytikum přesahují i do teplejších poloh [[Geografie Česka#Fytogeografické členění|mezofytika]]. Listy jsou (zvláště v&nbsp;Panonském termofytiku) často hustěji chlupaté a někdy až plstnaté (var. ''hardeggensis'' <small>Beck</small>), tendence k&nbsp;olysávání je u&nbsp;této dlouhokališné variety po­měrně slabá. Ale i&nbsp;v&nbsp;nejteplejších územích (například na jižní [[Morava|Moravě]] či v [[České středohoří|Českém středohoří]]) se vyskytují prvosenky jarní skoro úplně lysé dohromady s&nbsp;plstnatými.<ref name="květena" group="L"/>
 
Prvosenky jarní s krátkými kalichy (12–17&nbsp;mm) s&nbsp;listy naspodu chlupatými až olysalými se častěji vyskytují v&nbsp;mezofytiku, kde někdy tvoří čisté [[populace]]. Dlouhokališný i krátkokališný typ je spojen plynulý­mi přechody. Díky silnému prolínání je u&nbsp;mnoha rostlin možné jen určení do druhu. Na několika lokalitách v&nbsp;[[Polabí]] jsou v&nbsp;populacích [[Prvosenka jarní#Poddruhy|prvosenky jarní šedavé]] poměrně hojně zastoupeny rostliny s&nbsp;baňkovitým, 16–19&nbsp;mm dlouhým kalichem a korunní trubkou nápadně vyniklou (var.&nbsp;''velenovskyi'' <small>Domin</small>), které se jinde vyskytují jen vzácně.<ref name="květena" group="L"/>
 
Vzhledem k&nbsp; široké [[ekologická amplituda|ekologické amplitudě]]<ref group="pozn.">Ekologická amplituda je rozsah [[tolerance]] organismu vůči stresovým faktorům prostředí.</ref> je pravděpodobné, že v&nbsp;rámci druhu dochází k&nbsp;[[ekotyp]]ickému rozrůzňování druhu, zatím však chybí experimentální důkaz.<ref name="květena" group="L"/>
 
Prvosenka jarní je druh variabilní, proto se rozděluje do více [[poddruh]]ů. Nominátní poddruh [[prvosenka jarní pravá]] (''Primula veris'' subsp. ''veris'') se vyskytuje ve většině areálu druhu, na jihu po [[Alpy]].<ref name="květena" group="L"/>, v ČR od nížin do podhůří. V teplejších oblastech střední Evropy i ČR je častější [[prvosenka jarní šedavá]] (''Primula veris'' subsp. ''canescens''), na západ se vyskytuje až po jih Francie a sever Španělska.<ref name="květena" group="L"/>. [[Prvosenka jarní libovonná]] (''Primula veris'' subsp.'' columnae'') roste hlavně v jižní Evropě<ref name="alpínky" group="L">{{Citace monografie
| vydání = 1.
| id = 43392103373
}}</ref> [[Prvosenka jarní velkokališná]] (''Primula veris'' subsp. ''macrocalyx'') roste ve východní části areálu druhu, v [[Rusko|Rusku]], v [[Turecko|Turecku]] a v severním [[Írán]]u.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Primula veris ssp. macrocalyx
| url = http://www.rareplants.de/shop/product.asp?P_ID=6356
 
[[Soubor:Primula eliator Crescendo rouge dsc00934.jpg|thumb|left|Hybrid ''Crescendo rouge'']]
V přírodě jsou známy i kříženci prvosenky jarní s jinými druhy. Je to [[prvosenka prostřední]] (''Primula × media'', p. jarní × [[prvosenka vyšší|p. vyšší]]), ''[[Primula ×x polyantha]]'' (p. jarní × [[prvosenka bezlodyžná|p. bezlodyžná]]) a ''[[Primula ×x murbeckii]]'' (p. jarní × p. vyšší × p. bezlodyžná).<ref name="journal" />
 
Ušlechtilé [[kultivar]]y prvosenky jarní (''Primula veris'') jsou v&nbsp;oběhu pod jménem ''[[Primula anglica]]'', jsou to rostliny s&nbsp;květy většinou červe­ných barev a často smíšené s&nbsp;červenými hybridy [[prvosenka vyšší|prvosenky vyšší]] (''Primula elatior''). Exem­pláře s&nbsp;obrovskými květy, které se i&nbsp;u&nbsp;nás někdy ve školkách pěstují, patří také do skupiny ''Primula anglica''. Snad se tu projevuje [[Křížení (biologie)|heteróznheterózní]]í efekt, protože velikost květů se nedá v&nbsp;dalších [[generace|generacích]] udržet.<ref name="naše" group="L">{{Citace monografie
| rok = 1964
| titul = Naše trvalky
}}</ref>
 
Ve střední Evropě je asi nejpodobnějším druhem, se kterým se prvosenka jarní někdy zaměňuje, [[prvosenka vyšší]] (''Primula elatior''). Stejně jako pro prvosenku jarní se pro ni často užívá lidový název petrklíč.<ref name="Botany elatior">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hoskovec
| jméno = ladislav
 
Prvosenka jarní ve střední Evropě nejčastěji roste v&nbsp;některých typech [[dubohabřina|dubohabřin]] a [[teplomilná doubrava|teplomilných doubrav]] a na jejich okrajích. Zřídka roste i&nbsp;v&nbsp;[[květnatá bučina|květnatých bučinách]], [[vápnomilná bučina|vápnomilných bučinách]] a v&nbsp;některých typech [[suťový les|suťových lesů]].<ref name="květena" group="L"/> <br />
Nalézt prvosenku jarní je možné i&nbsp;v&nbsp;[[Xerofyty|semixerotermních]] travinobylinných společenstvech (sušší druhově bohaté [[louka|louky]] a [[pastvina|pastviny]]). Na [[Britské ostrovy|Britských ostrovech]] někdy roste i&nbsp;na stabilizovaných (nepřesýpavých) [[písečnáDuna duna(přesyp)|dunách]].<ref name="journal">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Brys1
| jméno = Rein
 
=== Fytocenologie ===
Prvosenka jarní často roste v&nbsp;tzv. panonských dubohabřinách [[asociace (fytocenologie)|asociace]] ''Primulo veris-Carpinetum'', což jsou teplomilnější typy dubohabřin, které v&nbsp;ČR najdeme na jižní Moravě.<ref name="katalog"/> Ale může růst i&nbsp;v&nbsp;teplomilnějších typech hercynských dubohabřin, někdy označovaných jako subasociace ''Melampyro nemorosi-Carpinetum primuletosum veris'', které jsou časté i&nbsp;v&nbsp; teplejších částech Čech a analogicky ji najdeme i&nbsp;v&nbsp;teplomilnějších variantách karpatských dubohabřin as. ''Carici pilosae-Carpinetum''.<ref name="Moravec" group="L">{{Citace monografie
| příjmení = Moravec
| jméno = Jaroslav
}}</ref> Může růst i&nbsp;v&nbsp;jiných typech teplomilných doubrav, například tzv.&nbsp;mochnových doubravách as. ''Melico pictae-Quercetum roboris'' (syn. ''Potentillo albae-Quercetum'').<ref name="Roleček"/>
 
Prvosenka jarní je typická i&nbsp;pro suťové lesy subasociace ''Aceri-Carpinetum aconitetosum vulpariae'', které se vyskytují převážně na karbonátových horni­nách (vápenec, [[mramor]] aj.), v&nbsp;ČR hlavně v [[Moravský kras|Moravském]] a [[Chráněná krajinná oblast Český kras|Českém krasu]].<ref name="Moravec" group="L"/> Roste také v&nbsp;borech svazu ''Cytiso ruthenici-Pinion sylvestris''. Jsou to lesostepní bory (někdy i&nbsp;s&nbsp;příměsí dubu nebo břízy) rostoucí na opukách a vápenitých pískovcích, v&nbsp; ČR hlavně v&nbsp;okolí tzv.&nbsp;bílých strání ve středních až severních Čechách.<ref name="katalog">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Chytrý
| jméno = Milan
 
=== Optimální podmínky ===
 
Prvosenka jarní je typický druh dobře [[světlo|prosvětlených]] míst, ale může také přežít pod částečným [[stín]]em i&nbsp;když vykazuje sníženou životaschopnost. Výsledky experimentálních měření produkce, nebo absorpce [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] se měnily u&nbsp;prvosenky jarní, [[prvosenka bezlodyžná|prvosenky bezlodyžné]] a [[prvosenka vyšší|prvosenky vyšší]] v&nbsp;průběhu postupně se zvyšujícího zastínění. Testy ukázaly, že prvosenka jarní byla nejméně, a prvosenka bezlodyžná nejvíce snášenlivá vůči zastínění.<ref name="journal"/>
 
[[Soubor:Primula veris kz1.jpg|thumb|left|Prvosenka jarní v&nbsp;[[listnatý les|listnatém lese]]]]
Prvosenka jarní většinou chybí na [[pastvina|pastvinách]] s&nbsp;vysokou hladinou [[podzemní voda|spodní vody]]. Testy ukázaly, že přírůstek sušiny u&nbsp; prvosenky jarní se významně snižuje při experimentálně zvýšené hladině spodní vody už po třech měsících růstu rostliny. [[Kořen]]y rostlin nejsou schopné pronikat do [[kyslík|anoxických]] vrstev. Kořeny prvosenky jarní v lokalitách se zvýšenou hladinou spodní vody jsou díky tomu kratší a prorůstají jen horními půdními vrstvami s&nbsp;dostatkem [[kyslík]]u, což je charakteristické pro druhy nesnášenlivé k&nbsp;dlouhodobému zamokření. <br />
Ve srovnání s&nbsp;prvosenkou vyšší a prvosenkou bezlodyžnou je prvosenka jarní většinou více tolerantní k&nbsp;suchu. Ačkoli O. Inghe a C. O. Tamm (1988) často pozorovali dočasné chřadnutí listů prvosenky jarní během suchého léta v&nbsp;jižním [[Švédsko|Švédsku]], nezjistili významný dopad na pravděpodobnost přežití takových jedinců. Při výjimečně suchých a horkých podmínkách během kvetení, dochází k&nbsp;významnému zmenšení množství a velikosti [[semeno|semen]].<ref name="journal"/>
 
| vydavatel = botany.cz
| jazyk = cz
}}</ref> a prvosenka jarní pravá, která je podle českého Červeného seznamu zařazena mezi vzácnější taxony vyžadující pozornost, ale méně ohrožené (''C4a'', což odpovídá v&nbsp; mezinárodním Červeném seznamu IUCN kategorii ''NT'').<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hoskovec
| jméno = Ladislav
}}</ref>
[[Soubor:Cowslips near Heyshott - geograph.org.uk - 33696.jpg|thumb|Porost prvosenek jarních na [[louka|louce]] u Heyshottu ([[Anglie]])]]
V&nbsp;mnoha oblastech původního výskytu v&nbsp;Evropě populace prvosenky jarní klesají hlavně následkem změněného využití půdy, pokračujícím zvýšením obsahu živin v&nbsp;půdě (hlavně [[dusík]]u) pronikajících z&nbsp;okolní [[krajina|krajiny]]. Například ve Velké Británii utrpěla populace prvosenky jarní dramatický pokles v&nbsp;letech 1930 a 1980.<ref name="preston" group="L">PRESTON, C. D. , PEARMAN, D. A. & DINES, T. D. ''The New Atlas of the British and Irish Flora'', (2002) Oxford University Press, Oxford.</ref> Pokles výskytu prvosenky jarní v&nbsp;Evropě byl způsoben zejména nárůstem [[zemědělství|zemědělské výroby]], používáním herbicidů, eutrofizací stálých [[Louka|luk]], a orbou travních porostů.<ref name="marbey" group="L">MARBEY, R. , ''Flora Britannica'', Sinclair-Stevenson, (1996), London.</ref>
 
Velmi důležitým důvodem úbytku prvosenek jarních je způsob [[Lesnictví|lesního hospodaření]]. Dubohabřiny jsou káceny, na jejich místě jsou vysazovány kultury jehličnanů. Tam, kde jsou dubohabřiny ponechány, jsou prosvětlovány probírkou, což přirozeně vede k&nbsp;posílení rozvoje [[keřové patro|keřového patra]] a díky tomu je [[bylinné patro]], kde prvosenka roste, zarostlé [[keř|křovinami]]. Vzhledem k&nbsp;tomu, že je prvosenka jarní světlomilná, tedy ubývá i&nbsp;v&nbsp;takto udržovaných přirozených [[biotop|stanovištích]] s&nbsp;vlivem člověka.<ref name="journal" />
== Choroby a škůdci ==
{{Podrobně|Choroby a škůdci prvosenky jarní}}
 
Na prvosence jarní se občas vyskytují různé choroby způsobené houbami či jim podobnými organizmy. Příkladem je [[plíseň šedá]] (''Botrytis cinerea''), způsobující botrytidu. Napadá různé části rostlin zejména při převlhčení a hustém zápoji.<ref name="primulky" group="L">{{Citace monografie
| příjmení = Hieke
| vydání = 1.
| id = 5402700445
}}</ref> Skvrny na listech způsobují např. houby [[větevnatka|větevnatky]] ''[[Ramularia primulae]]'' a ''[[Ramularia interstitialis]]'', listy napadá i ''[[Cercosporella primulae]]''. Celou rostlinu napadá [[oomycetyŘasovky|oomyceta]] ''[[Peronospora oerteliana]]'', [[semeník]]y pak [[sněti|sněť]] ''[[Urocystis primulae]]''.<ref name="paraziti">{{Citace elektronické monografie
| titul = Primula veris L. (Cowslip)
| url = http://www.bioimages.org.uk/html/t1115.htm
| vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství
| vydání = 1.
}}</ref> Prvosenka jarní je živnou rostlinou housenek ohroženého [[motýlMotýli|motýla]]a [[pestrobarvec petrklíčový|pestrobarvce petrklíčového]] (''Hamearis lucina'').<ref name="botany">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hoskovec
| jméno = Ladislav
 
== Obsažené látky ==
[[Soubor:Primverin.jpg|thumb|Chemická struktura [[glykosidGlykosidy|glykosidu]]u [[primverin]]u]]
Léčivý efekt a další využití rostliny je podmíněno přítomností [[Sekundární metabolit|rostlinných metabolitů]], jejichž obsah v&nbsp;kořenech, listech či květu může být rozdílný. Zastoupení látek rovněž závisí na ročním období nebo varietě.
 
| vydavatel = PubMed.gov
| jazyk = en
}}</ref> Udává se obsah až 29,5&nbsp;mg [[triterpenTriterpeny|triterpenických]]ických saponinů na gram sušiny (vysušené hmoty) kořene, hlavně [[kyselina primulová|kyselinu primulové]] A&nbsp;a B. Dále jsou v kořenech [[glykosidy]] ([[primverin]] a [[primulaverin]]), [[silice]] (0,25 %), [[Třísloviny|pyrokatechinové taniny]], [[škrob]], [[cukr]] a [[volemit]].<ref name="lečivé" group="L"/><ref name="květena" group="L"/> Podle výsledků měření, provedených na 90 jedincích ze tří různých stanovišť, existuje mezi jedinci a stanovišti značná kolísavost účinku drogy, z&nbsp;čehož vyplývá požadavek biologické [[titrace]] terapeuticky používané drogy. Z&nbsp;variability účinku se usuzuje, že průměrná účinnost [[kořen]]ů u&nbsp;tohoto druhu je mezi 110 až 210 h.&nbsp;j. ([[hemolytická jednotka|hemolytickými jednotkami]]).<ref name="lečivé" group="L"/> Čerstvá kořenová droga je bez zápachu, místo silice obsahuje glykosidy primverin a primulaverin. Sušením a skladováním drogy se [[enzym]]em [[primverosidáza|primverosidázou]] glykosid primverin a primulaverin štěpí.<ref name="lečivé" group="L"/><ref name="květena" group="L"/>
[[Soubor:Quercetin.svg|thumb|left|Chemická struktura flavonoidu [[quercetin]]u]]
Hemolytické zkoušky ukazují, že kořen prvosenky jarní obsahuje více saponinů než [[prvosenka vyšší]], přičemž samotné kořeny jsou na saponiny bohatší než oddenek. Podle Brody je prvosenka jarní (''Primula veris'') z&nbsp;farmaceutického hlediska cennější než prvosenka vyšší (''Primula elatior''). O&nbsp; tom, zda je cennější i&nbsp;terapeuticky, však mohou rozhodnout pouze srovnávací klinické zkoušky.<ref group="L">{{Citace monografie
| příjmení = Broda
| jméno = B.
| datum aktualizace =27. červenec 2009
| jazyk = en
}}</ref> pěstovala pro květy a listy, které byly pojídány v&nbsp;salátech. Z&nbsp;květů se vyrábělo prvosenkové [[víno]], [[medovina]] a [[ocet]]. Květy se jedly také samotné, pocukrované. Čaj z&nbsp;prvosenky jarní je mírné [[sedativum]] a byl využíván proti [[Bolest hlavy|bolestem hlavy]], [[Insomnie|nespavosti]] a [[sedativum|neurotickým problémům]]. Lidé věřili, že dokáže vyléčit [[Dětská obrna|obrnu]]. [[Výtažek]] z&nbsp;prvosenky jarní byl používán v&nbsp; kosmetických přípravcích, jako prostředek, který měl odstraňovat [[vrásky]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Harris
| jméno = Mark S.
Podle Endrise Korbeláře obsah [[saponin]]ů dosahuje v&nbsp;rostlině, respektive v&nbsp;kořenech, maxima dvakrát: jednou v&nbsp;době květu a podruhé na [[podzim]]. Při dlouhodobém skladování procento saponinů klesá.<ref name="lečitelství" group="L"/>
 
Části rostlin lze využít jako [[Expektorans|expektorancia]] (k&nbsp;přípravě prsních čajů i&nbsp;k&nbsp;průmyslové výrobě léčiv) a [[Léčiva ovlivňující kašel|sekretolytika]] v&nbsp;odvaru (10&nbsp;g květů nebo 1 polévková lžíce řezaných kořenů na 2 šálky vody, jednou denně) při onemocnění a zánětech [[horní cesty dýchací|horních cest dýchacích]], [[Emfyzém|rozedmě plicní]] a při akutní a chronické [[bronchitida|bronchitidě]]. Někdy je extrakt z&nbsp;prvosenky používán i&nbsp; jako [[Nesteroidní antiflogistikum|antirevmatikum]].<ref name="lečitelství" group="L"/> Drogy z&nbsp; prvosenky jsou používány také při bolestech kloubů a hlavy, k&nbsp;posílení srdeční činnosti a při onemocnění močového měchýře, močových kamenech.<ref name="farma" group="L">{{Citace monografie
| rok = 1989
| titul = Farmakognózia
| vydavatel = Unifi.it
| jazyk = en
}}</ref><ref group="pozn.">Je vhodné zkonzultovat úžívání byliny s [[lékař]]em nebo [[lékárníkFarmaceut|lékárníkem]]em. Byliny by se neměly používat dlouhodobě. Při [[laik|laickém]] užívání není žádná záruka jejich účinnosti nebo bezpečnosti.</ref>
 
Drogu, přípravky z&nbsp;drog a izolované látky z&nbsp;prvosenky obsahují léčiva Solutan, Tussilen a Species pectorales Planta.
}}
</ref> Hodí se ale&nbsp;k&nbsp;pěstování na [[hřbitov]]ech, v&nbsp;[[záhon]]ech ale i&nbsp;v&nbsp;nádobách. <br />
K&nbsp;pěstování se dobře hodí [[louka|louky]], protože se [[květ]]y sbírají ještě před [[Seno#P.C5.99.C3.ADprava sena|senosečí]]. Vyžaduje [[polostín|polostinné]] až stinné polohy. Semena se vysévají na podzim. Výhodnější než výsev přímo na pozemek je předpěstování rostlin v&nbsp;[[pařeniště|pařeništi]]. Při poruše klíčivosti se doporučuje máčet semena, ve vodě po 2−5 dnů. HTS je 1g ( 1&nbsp;g semen = 1000−1320 kusů). Vegetativně lze množit prvosenku jarní dělením [[oddenek|oddenků]].<ref name="lečivé" group="L"/>
 
Výsev je doporučován v&nbsp;dubnu až červnu ve skleníku při teplotě 18&nbsp;°C. Výsadba je nejvhodnější v&nbsp;srpnu až září. Rostliny mají být sázeny ve vzdálenosti 20&nbsp;cm od sebe .<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Prvosenka jarní
| url = http://www.semo.cz/homegardencz/index.php?s=kvetiny-trvalky&druhid=172
}}</ref>
 
Prvosenka jarní se tradičně používá v&nbsp;[[džem]]ech, [[čaj]]ových směsích, [[sirup]]ech, [[salát]]ech, [[víno|víně]] a v&nbsp;nálevech pro kyselé okurky. Někdy se používá i&nbsp;do jarních vlasových koupelí (viz&nbsp;[[b:Recepty z prvosenky jarní|zde]]). Oddenky prvosenky jarní se dříve využívaly pro [[kýchací prášek]]. Ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]] a [[Rakousko|Rakousku]] se vývarem barvila také velikonoční vajíčka. Jako řezaná rostlina se prvosenka využívá pro [[Aranžování květin|aranžování]] <ref group="L">{{Citace monografie
| příjmení = Hillier
| jméno = Malcom
}}</ref>
 
== Poznámky ==
<references group="pozn." />
== Odkazy ==
{{Sisterlinks
| wikt = prvosenka jarní
| b = Recepty z Prvosenky jarní}}
=== Poznámky ===
<references group="pozn." />
 
=== Reference ===
<references />
* {{Cs}} [http://www.avicenna.cz/item/primula-veris-prvosenka-jarni avicenna. cz – obecné informace]
* {{Cs}} [http://www.vitamina.cz/Prvosenka-%28petrklic%29-kvet-50g-LUCIVITA,2780.html vitamina. cz – možnost nákupu sušeného čaje]
* {{en}} [http://www.botanical.com/botanical/mgmh/c/cowsl112.html botanical. com – popis a použití v&nbsp; medicíně]
* {{en}} [http://www.bioimages.org.uk/html/t1115.htm bioimages. org. uk – mezidruhové vztahy s&nbsp; prvosenkou jarní]
* {{en}} [http://www.georgeglazer.com/prints/nathist/botanical/primulapair.html akvarelová malba kultivaru prvosenky jarní (1931) ]
* {{de}} [http://www.heilpflanzen-welt.de/buecher/_Madaus-Lehrbuch/22172224-c.htm heilpflanzen-welt. de – látky obsažené v&nbsp; prvosence jarní]
 
{{Dobrý článek}}