Pražský hrad: Porovnání verzí

Odebráno 3 083 bajtů ,  před 6 lety
(→‎Studny a kašny: +Kohlova; -nabytečné odkazy)
Značky: možný vandalismus vyprázdněna sekce
 
V příkopu se kromě [[Dřevo|dřev]], která mohla indikovat přítomnost dřevěné [[Palisáda|palisády]], našla i [[keramika]] a např. esovitá [[náušnice]]. Ve spojitosti s osídlením areálu Pražského hradu před vznikem přemyslovského sídla se uvádí i archeologicky prozkoumané [[pohřebiště]] na [[Třetí nádvoří Pražského hradu|III. nádvoří]], které se jako jediné neváže na kostelní stavbu a je tedy datováno už do 2. poloviny [[9. století]]. Zde byl v roce [[1928]] [[Ivan Borkovský|Ivanem Borkovským]] objeven [[hrob]] bojovníka s bohatou výbavou (železný [[meč]], [[sekera]], [[dýka]], [[nůž]], křesací souprava, železná [[břitva]], dřevěné [[vědro]]). Tento nález dokládá přítomnost [[Elita|elity]] na ostrožně již před příchodem [[Bořivoj]]e.
 
=== Pražský hrad v raném středověku ===
Stavbu vlastního [[hrad]]u zahájil nejspíš Bořivojův syn [[Spytihněv I.]] [[Přemyslovci|Přemyslovské]] [[hradiště]] nebylo o nic větší než dnešní rozloha hradu. Kromě západní strany byl obklopen strmými [[svah]]y a na severu, v místě [[Jelení příkop|Jeleního příkopu]], dokonce tekl [[potok]] Brusnice. Na západní straně, mezi nynějším [[Hradčanské náměstí|Hradčanským náměstím]] a [[První nádvoří Pražského hradu|prvním hradním nádvořím]], byl z obranných důvodů vykopán příkop 30 metrů hluboký a 24 metrů široký, přes který vedl [[most]] do hlavní brány. Přesto kolem hradu byly dřevěné [[Hradba|hradby]] na hliněných valech a několik strážních [[věž]]í, z nichž tři sloužily také jako [[Brána|brány]]. Mezi západní a východní vedla dlážděná cesta.
[[Soubor:Maqueta del castell de praga.JPG|thumb|left|upright|Model Pražského hradu odpovídající stavu kolem roku [[1000]]]]
Za vlády [[Vratislav I.|Vratislava I.]] byl na hradě postaven druhý [[kostel]] a zasvěcen sv. Jiří. Ten plnil až do roku [[973]] funkci hlavního kostela [[kníže]]cího [[palác]]e i celých Čech. [[Svatý Václav|Kníže Václav]] zde nechal vystavět další církevní objekt, [[rotunda svatého Víta|rotundu sv. Víta]], do níž uložil ostatky světce, které získal darem od východofranského krále [[Jindřich I. Ptáčník|Jindřicha I. Ptáčníka]]. Po založení pražského biskupství roku [[973]] se [[rotunda]] stala metropolitním biskupským kostelem a nejdůležitějším chrámem v Česku.
 
Církevní stavby byly v této době budovány z [[stavební kámen|kamene]], zatímco knížecí palác a [[srub]]y pro [[služebnictvo]] byly ještě dřevěné.
 
Kolem roku [[970]] byl u [[kostel]]a sv. Jiří založen [[Klášter svatého Jiří (Praha)|ženský benediktinský klášter]]. Poté zahájil [[Boleslav II.]] velkolepou přestavbu kostela, na jehož místně vznikla monumentální předrománská [[bazilika]] o třech lodích. Sloužila také jako [[pohřebiště]] pro členy panovnické [[dynastie]].
 
Za vlády [[kníže]]te a prvního českého krále [[Vratislav II.|Vratislava II.]] se jako rezidence panovníka uplatnil na krátkou dobu [[Vyšehrad]], přesto se na Pražském hradě prováděly stavební úpravy. Dřevěné opevnění vystřídalo kamenné s třemi branami: na východě Černá věž, na západě Bílá a jako postranní vchod sloužila věž Jižní.
 
Už kolem roku [[1060]] byla z příkazu [[Spytihněv II.|Spytihněva II.]] zbourána [[Rotunda svatého Víta|rotunda sv. Víta]] a na její místo postavena [[bazilika]], předchůdkyně gotické [[katedrála|katedrály]] , zasvěcená Sv. Vítu, Václavu a Vojtěchu. Trojlodní románský chrám z bílé [[Opuka|opuky]] byl 70 metrů dlouhý a na tehdejší dobu v našich zemích zcela nevídaný. [[Bazilika svatého Jiří|Kostelu sv. Jiří]] přibyly dvě románské [[věž]]e a dřevěný palác byl nahrazen zděným.
 
=== Pražský hrad v období vrcholného a pozdního středověku ===
Anonymní uživatel