Jernej Kopitar: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 21 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q84444) |
m doplněno jméno Bartoloměj, uváděné v českém prostředí |
||
Řádek 1:
'''Jernej''' (v českém prostředí též '''Bartoloměj'''<ref>{{Citace monografie
'''Jernej Kopitar''' ([[21._srpen|21. srpna]] [[1780]], [[Repnje]], [[Rakousko]] - [[11. srpen|11. srpna]] [[1844]], [[Vídeň]], [[Rakousko]]) byl [[Slovinci|slovinský]] jazykovědec a buditel. Spolu s [[Josef Dobrovský|Josefem Dobrovským]] patřil k předním [[Slavistika|slavistům]], kteří působili na území tehdejší [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]]. Politicky byl zastáncem loajality slovanských národů k Vídni, tedy [[austroslavismus|austroslavismu]].▼
| autor = Kolektiv autorů
| rok = 1999
| titul = Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích
| vydavatel = Diderot
| místo = Praha
| vydání = 1
| počet svazků = 8
| svazek =
| strany = 180
| isbn = 80-902555-2-3
▲}}</ref>) '''
Kopitar pracoval ve Vídni při dvorní knihovně. Původně byl [[cenzor]]em [[slovinština|slovinsky]] psaných knih.
Řádek 11 ⟶ 22:
Obraz Kopitara nedlouho po jeho smrti ([[1844]]) byl značně negativní. Následující generace slovinských vzdělanců odmítla mnohé jeho myšlenky. [[France Prešeren]] a [[Matija Čop]] se zasazovali o [[slovinská literatura|slovinskou literaturu]] jako literaturu držící se evropských trendů, vysokého stylu a sofistikovaných [[estetika|estetických]] pravidel. Myšlenka tvorby celonárodní, která do centra pozornosti staví prostého sedláka, byla v rozporu s jejich ideály.
==Reference==
<references/>
{{Portály|Slovinsko|Literatura}}
| |||