Verze z 3. 7. 2013, 15:59 editovat 213.226.237.14 (diskuse) →‎Film ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 10. 2013, 23:06 editovat zrušit editaci Rottweiler (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 25 412 editací detaily Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Yugoslavia location map.svg\|náhled\|right\|Všeobecná mapa Jugoslávie, změna italských hranic po 2. světové válce]] [[Soubor:Former Yugoslavia Map.png\|right\|thumb\|Jugoslávie v podobě socialistické federativní republiky ([[1963]]-[[1991]])]] '''Jugoslávie''' (''Jugoslavija'', [[Srbština\|srbsky]] ''Југославија'') byl stát existující v letech [[1918]]–[[2003]] na břehu [[Jaderské moře\|Jaderského moře]], s hlavním městem [[Bělehrad]]em. Jednalo se o mnohonárodnostní stát ~~jižních~~ [[Jižní Slované\|jižních Slovanů]]. Za dobu své existence vystřídal několik forem uspořádání, často se měnila jeho rozloha, stejně jako obyvatelstvo. Jugoslávie vznikla jako jedno z dětí systému po [[první světová válka\|první světové válce]], těžkou zkouškou pro ni byl [[druhá světová válka\|konflikt o dvacet let později]]. Po osvobození se země přidala k socialistickému táboru, avšak uchovala si větší míru samostatnosti a vydala se na vlastní cestu k [[socialismus\|socialismu]]. Po válkách z přelomu 80. a 90. let se původní socialistický svazek rozpadl a jméno Jugoslávie si uchovalo jen společenství [[Srbsko\|Srbska]] a [[Černá Hora\|Černé Hory]]. To se ho vzdalo v roce [[2003]]. == Formy uspořádání == ~~{\| align="right" style="margin-left:8px; padding:10px;"~~ ~~\|+'''Jugoslávské vlajky'''~~ \|- \| align="center"\| [[Soubor:Flag of the State of Slovenes, Croats and Serbs.svg\|80px\|border]]<br />1918-1920▼ \|- \| align="center"\| [[Soubor:Flag of the Kingdom of Yugoslavia.svg\|80px\|border]]<br />1918-1941 ▼ \|- \| align="center"\| [[Soubor:Flag of SFR Yugoslavia.svg\|80px\|border]]<br />1945-1991▼ \|- \|align="center"\| [[Soubor:Flag of Serbia and Montenegro.svg\|80px\|border]]<br />1992-2003▼ \|} Uspořádání Jugoslávie se v průběhu let velmi často měnilo. Samotný společný stát doznal celé řady změn. [[Seznam představitelů Jugoslávie\|V jeho čele]] se vystřídali jak králové, tak i prezidenti, předsedové, či vůdci. Řádek 27 ⟶ 16: * '''Třetí Jugoslávie'''<ref name="sabrina495">{{Citace monografie \| příjmení = Ramet \| jméno = Sabrina \| titul = The three Yugoslavias: state-building and legitimation, 1918-2005 \| url = http://books.google.cz/books?id=FTw3lEqi2-oC&lpg=PP1&pg=PP1#v=onepage&q=&f=false \| vydání = 1 \| vydavatel = Indiana University Press, Woodrow Wilson Center \| místo = Bloomington; Washington, D.C. \| rok copyrightu = 2006 \| počet stran = 781 \| strany = 495 \| isbn = 0-253-34656-8 \| jazyk = anglicky \| poznámka = <!-- [dále jen Ramet (2006)] -->}}</ref> (1992 – 2003) ** [[Svazová republika Jugoslávie]] (duben 1992 – únor 2003) <gallery> ▲~~\| align="center"\| [[~~Soubor:Flag of the State of Slovenes, Croats and Serbs.svg\|~~80px\|border]]<br />~~1918-1920 ▲~~\| align="center"\| [[~~Soubor:Flag of the Kingdom of Yugoslavia.svg\|~~80px\|border]]<br />~~1918-1941 ▲~~\| align="center"\| [[~~Soubor:Flag of SFR Yugoslavia.svg\|~~80px\|border]]<br />~~1945-1991 ▲~~\|align="center"\| [[~~Soubor:Flag of Serbia and Montenegro.svg\|~~80px\|border]]<br />~~1992-2003 </gallery> == Historie == {{viz též\|Dějiny Jugoslávie\|Dějiny Slovinska\|Dějiny Chorvatska\|Dějiny Bosny a Hercegoviny\|Dějiny Černé Hory\|Dějiny Srbska\|Dějiny Kosova\|Dějiny Makedonie\|Dějiny Vojvodiny}} Řádek 35 ⟶ 30: === Jugoslávské království === [[Soubor:Banovine Jugoslavia.png\|right\|thumb\|Jugoslávské [[Bánovina\|bánoviny]], 1929–39.]] {{viz též\|Vidovdanská ústava\|Malá dohoda\|Alexandr I. Karadjordjević}} ~~[[Soubor:Petar II karadjordjevic.jpg\|left\|thumb\|Petar II. Karađorđević]]~~ Během bouřlivého roku [[1929]] se za pomoci vojenských kruhů chopil moci král [[Alexandr I. Karađorđević\|Alexandr I.]] (reakce na zavraždění dvou [[Chorvati\|chorvatských]] poslanců v létě [[1928]] v parlamentu) a změnil nejen název, ale také především politické prostředí své země. Okamžitě zakázal všechny politické strany založené na národnostním, náboženském nebo teritoriálním základě. V té době také začala nekompromisní perzekuce členů [[KSJ\|Komunistické strany Jugoslávie]]. Změny postihly i samosprávní členění státu. Původní oblasti byly nahrazeny devíti bánovinami, popírajícími historické hranice jednotlivých krajů. V šesti z nich mělo většinu srbské obyvatelstvo, ve dvou chorvatské a v jednom slovinské. Řádek 43 ⟶ 37: === Druhá světová válka === [[Soubor:Fascist occupation of yugoslavia.png\|thumb\|right\|~~rozdělení~~Rozdělení Jugoslávie během 2. světové války]]▼ {{viz též\|Ustašovci\|Četnici\|Jugoslávští partyzáni\|Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie}} [[Soubor:Bundesarchiv Bild 121-0723, Marburg-Drau, Adolf Hitler.jpg\|right\|thumb\|Adolf Hitler v [[Maribor]]u; ve městě patřícím Jugoslávii ovšem ~~začleněném do Německé říše~~ po porážce království v dubnu 1941 začleněném do [[Nacistické Německo\|Německé říše]]]]▼ ▲[[Soubor:Fascist occupation of yugoslavia.png\|thumb\|right\|rozdělení Jugoslávie během 2. světové války]] ▲[[Soubor:Bundesarchiv Bild 121-0723, Marburg-Drau, Adolf Hitler.jpg\|right\|thumb\|Adolf Hitler v [[Maribor]]u; ve městě patřícím Jugoslávii ovšem začleněném do Německé říše po porážce království v dubnu 1941]] Na jaře [[1941]] došlo v Jugoslávii k převratu, který odstranil vládu podporující mocnosti Osy a nastolil kurz k spojencům. Nedlouho poté byla Jugoslávie napadena [[Německo\|Německem]]. [[17. duben\|17. dubna]] [[1941]] bylo království obsazeno a jeho území rozděleno. Řádek 69 ⟶ 62: === Jugoslávie v rozpadu === [[Soubor:Breakup of Yugoslavia-TRY2.gif\|náhled\|right\|Konec Jugoslávie]] {{viz též\|Válka v Jugoslávii}} Řádek 77 ⟶ 70: === Domácí: Soužití jednotlivých národů === {{Pahýl část}} Soužití jugoslávských národů bylo po dobu existence jednotného státu komplikovaným tématem. Královská vláda potírala jakékoliv snahy o rozvoj nacionalistických hnutí, komunisté razili myšlenku "bratrství a jednoty národů a národností". Řádek 94 ⟶ 86: {{Pahýl část}} [[Soubor:Zvornik Drina Dam.JPG\|right\|thumb\|Hydroelektrárna na [[Drina\|Drině]] poblíž Zvornika. V souvislosti s rozvojem energetiky byly velmi často využívány prudší toky v horách, hlavně tedy v Bosně a Hercegovině, kde byla zřízena celá řada přehrad]] Jugoslávie patřila k několika málo evropským zemím, jejichž hospodářská struktura byla značně nevyvážená. Severní republiky těžily z dobrého rozvoje z časů existence [[Rakousko-Uhersko\|Rakousko-Uherska]], jižní se naopak potýkaly s nerozvinutostí způsobenou [[Osmanská říše\|osmanským dědictvím]]. Ani existence jednotného státu a [[Fond pro nerozvinuté republiky\|rozsáhlé investice]] nedokázaly (na rozdíl od [[Československo\|Československa]]) situaci zlepšit. Rozdíly mezi jednotlivými oblastmi tak byly v dobách konce společného státu stejně veliké, jako na jeho začátku. Řádek 118 ⟶ 110: == Sport == {{Pahýl část}} Jugoslávie se účastnila řady sportovních utkání; pořádala mistrovství světa a jednou i [[Zimní olympijské hry 1984\|zimní olympijské hry v Sarajevu]]. == Související články == ~~{{Commons\|Jugoslavija}}~~ * [[Jugonostalgie]] Řádek 135 ⟶ 123: == Externí odkazy == {{Commonscat\|Yugoslavia}} *[http://news.bbc.co.uk/go/pr/fr/-/1/hi/world/europe/4997380.stm Chronologie rozpadu Jugoslávie na stránkách BBC News]

Jugoslávie: Porovnání verzí