Vokativ: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
pozapomnělo se na baltské jazyky, také mají vokativ |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 33:
Ve [[slovanské jazyky|slovanských jazycích]] jsou jak jazyky, které zachovaly původní flexivní vokativ (= 5.pád), tak i jazyky, kde se zachoval jen v reliktech (a vokativ se tam vyjadřuje nominativem a nelexikálními prostředky).
Do první skupiny patří kromě češtiny i [[polština]], [[lužická srbština]], [[ukrajinština]] a [[jihoslovanské jazyky]] (včetně [[
Do druhé skupiny patří především [[ruština]], [[slovinština]] a [[slovenština]]. Zde se zachovaly jen některé reliktní tvary chápané jako [[citoslovce]] (např. ''bože''). V obou jazycích se však v hovorové řeči používají novotvary u některých křestních jmen (nejsou však ještě plně gramatikalizovány). V ruštině jsou to tzv. krátké tvary (vokativ: ''Len'' od ''Lena'', ''Miš'' od ''Miša''), ve slovenštině tvary se zakončením 'i' (např. ''Zuzi'' od ''Zuza''). Tvary s ''i'' se vyskytují i v hovorové češtině (''mami'', ''babi'').
Pokud jde o [[baltské jazyky]], v [[Litevština|litevštině]] je zachován flexivní vokativ v plném rozsahu, v [[Lotyština|lotyštině]] spočívá u jednotného čísla většinou jen v odsunutí koncovky, jindy v použití koncovky akuzativu, řidčeji nominativu; v množném čísle je pak shodný s nominativem.
| |||