'''Krajní pravice''' (též '''ultrapravice''') je zastaralý [[politologie|politologický]] pojem, který se používá k souhrnnému označení politických ideologií a aktivit vycházejících z [[autoritarismus|autoritářství]], krajního [[nacionalismus|nacionalismu]] a [[šovinismus|šovinismu]], [[etnocentrismus|etnocentrismu]] až [[rasismus|rasismu]] a [[xenofobie]]. Shodují se obvykle v popírání skutečné [[rovnost (právo)|rovnosti]] všech lidí, v orientaci na etnickou či rasovou příslušnost a v ideálu autoritativního, [[demokracie|nedemokratického]] a [[Pluralismus (politická teorie)|nepluralistického]] státu.
== Pojem krajní nacionální socialismuspravice ==
Krajní nacionální socialismuspravice je chápánchápána především jako politický [[extremismus]] (''extréme'' - nejzazší) programově směřující proti demokratickému [[konstitucionalismus|ústavnímu]] státu, který je založen na politickém pluralismu, oddělenosti státních mocí a obhajobě lidských práv.<ref>Uwe Backes, Eckhard Jesse: ''Politischer Extremismus in der Bundesrepublik Deutschland'', Bonn: Bundeszentrale für politische Bildung, 1993</ref><ref>Seymour Martin Lipset, Earl Raab: ''The Politics of Unreason. Right-Wing Extremism in America, 1790-1970'', New York, Evanston, San Francisco, London: Harper Torchbook, 1970</ref> V tomto smyslu je zcela mimo politický střed. Rozlišování mezi [[krajní levice|krajní levicí]] ([[anarchismus]], [[komunismus]]) a krajní pravicí pak pochází ze základního dělení mezi [[pravice|pravicí]] a [[levice|levicí]], jak existuje již od dob [[velká francouzská revoluce|francouzské revoluce]], tedy v rozdílném přístupu k rovnosti všech lidí. Zatímco krajní pravice tuto rovnost popírá a hodnotí určité etnikum, rasu nebo národ za "vyšší", ultralevice prosazuje zásadní rovnost všech lidí, odstranění všech společenských rozdílů a vytvoření "nového člověka", přičemž k prosazení této ideje je také ochotna odstranit demokratický ústavní stát.<ref name="mareš">{{Citace monografie
