Pernštejnové: Porovnání verzí

{{Infobox dynastie

| znak =Pernstejn12.gif

| znak velikost =100px

 

==Jméno a erb==

 

 

==Dějiny==

=== První zmínky (13. století)===

 

 

=== Na vzestupu ===

 

Za vlády [[Karel IV.|Karla IV.]] se Pernštejnové stahují do ústraní, ztrácí části majetku a stává se z nich chudnoucí šlechta. Ovšem ne nadlouho, na pozadí sporů [[Václav IV.|Václava IV]]. a [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] Lucemburského (přelom 14. a 15. stol.) nastává doba pro obratné, až bezpáteřní politiky. A takovým zřejmě byl [[Vilém I. z Pernštejna|Vilém I.]] (†1427), jenž si střídavou podporou [[Prokop Lucemburský|Prokopa]] a jeho bratra, markraběte [[Jošt Lucemburský|Jošta]], postupně budoval politickou kariéru. Stal se dokonce členem užší markraběcí rady, měl tedy přístup k důvěrným jednáním. Jošt se v době zajetí Václava IV. stal správcem [[České království|Českého království]]. Na Moravě potřeboval pevné zázemí, Vilém byl tedy v letech [[1398]]/[[1399|99]] pověřen úřadem [[purkrabí]]ho ve [[Znojmo|Znojmě]], posléze i [[moravský zemský hejtman|moravského zemského hejtmana]] (nejvyšší šlechtický post na Moravě). Mezi lety [[1408]]/[[1409|09]] zastává funkci nejvyššího [[komorník (královský úředník)|komorníka]] soudu zemského v [[Brno|Brně]]. Léta 1417–1420 jsou spojena s působením v [[Olomouc]]i, z Viléma se stal komorník zemského soudu.

 

=== Za husitství ===

 

==Významné osobnosti rodu (raný novověk)==

===Vilém II. z Pernštejna===

Snad nejvýraznějším z Pernštejnů je označován druhorozený syn Jana z Pernštejna – [[Vilém II. z Pernštejna|Vilém]] (1438–1521). Již od mládí se účastnil mnoha turnajů, což svědčí o jeho dobré fyzické kondici a zdatnosti. Jako čtrnáctiletý byl společníkem [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]] (†1457). Nebýt Ladislavovy náhlé smrti, rýsovala se po králově boku slibná politická kariéra. Vilém se dostal do okruhu [[Jiří z Poděbrad|Jiříka z Poděbrad]] a to i se svým starším bratrem Zikmundem, za své služby byli odměněni např. majetky kláštera [[Tišnov]] či [[Oslavany]]. Proti králově straně ovšem stojí [[Zelenohorská jednota]] v čele se [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka|Zdeňkem ze Šternberka]]. Po smrti Jiřího z Poděbrad ([[1471]]) se Vilém dostal do zapeklité situace. Bratr Zikmund byl unesen a vězněn přívrženci (proti)krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]], jenž za jeho svobodu požadoval vojenské služby Pernštejnů. Vilém dlouho neváhal, dal se na Matyášovu stranu a z kališníka se stal katolík. I v tomto činu se odráží Vilémova tolerantnost, resp. vlažnost ve věcech víry.

 

Historiky je považován za na svou dobu pokrokového politika. Vyznavače odlišného náboženského proudu nepokládal za kacíře, ale pouze za „jiné“, neboť podporoval myšlenku nevnucování víry a svobody vlastního svědomí. Tyto názory jsou shrnuty ve Vilémově rčení: „S Římany (= [[Římští katolíci|katolíky]]) věřím, s Čechy (= [[Utrakvismus|utrakvisty]]) držím, s Bratřími (= [[Jednota bratrská|Jednotou bratrskou]]) umírám.“

====Dobrý hospodář====

S Vilémem je však spojena ještě jedna velmi výnosná [[Ekonomika|hospodářská]] činnost, která se v dané době začala rychle rozvíjet: [[rybník]]ářství. K budování kanálů bylo výhodné jeho vlastnictví velkých územních celků a tak se v okolí [[Pardubice|Pardubic]] rybníkářům dařilo. Dokonce i slavní Rožmberkové se měli od Pernštejnů v tomto oboru co učit. Podle současníků byl Vilém člověkem skromným a pokorným, s neobyčejnými diplomatickými schopnostmi a vyvinutým ekonomickým myšlením, které se odráželo v úspěšných investicích. Nepotrpěl si prý na přepych, považoval jej za zbytečnou ztrátu peněz. S manželkou Johankou z Liblic (†1515) se dočkal 3 dětí: [[Bohunka z Pernštejna|Bohunky]], [[Jan IV. z Pernštejna|Jana]] a [[Vojtěch z Pernštejna|Vojtěcha]]. [[Pardubický zámek]], jejž nechal zbudovat přestavbou původního gotického hradu, sloužil jako nové sídlo rodu.

 

===Jan, zvaný „Bohatý“===

[[Jan IV. z Pernštejna]], nazývaný Bohatý, jenž původně spravoval moravské statky a po smrti hlavního dědice Vojtěcha ještě české, vládl nakonec celému pernštejnskému majetku. Roku [[1526]] vedl moravskou zemskou hotovost do [[Uhersko|Uher]] na pomoc králi [[Ludvík Jagellonský|Ludvíku Jagellonskému]] proti Turkům. Jelikož vlastnil rozsáhlá panství, byl schopen postavit velmi početné vojsko. Po nástupu [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] se aktivně podílel na opoziční činnosti, která byla namířena proti centralizačnímu úsilí Ferdinanda I.

 

===Vratislav II. z Pernštejna===

Zřejmě nejúspěšnější ze tří bratrů byl [[Vratislav II. z Pernštejna]] zvaný Nádherný, který měl nesporně značné politické nadání, protože už v mládí zastával vysoké politické funkce a byl pověřován důležitými úkoly od svého krále [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána Habsburského]]. Vratislav Maxmiliána doprovázel již jako osmnáctiletý mladík při jeho cestě do [[Španělsko|Španělska]] roku [[1548]]. Roku [[1552]] byl znovu vyslán na diplomatickou cestu do Španělska, kde byl za politické zásluhy roku [[1556]] odměněn [[Řád zlatého rouna|řádem Zlatého rouna]].

V roce [[1556]] se Vratislav oženil s donou [[Marie Manrique de Lara y Mendoza|Marií Manrique de Lara]], [[Španělé|Španělkou]] ze starého rodu Hurtadů de Mendoza, členkou doprovodu královny [[Marie Španělská|Marie]], Maxmiliánovy manželky. Nebyl jediným, kdo na Maxmiliánově dvoře spojil svůj rod se Španělskem, téhož roku tak učinil i [[Adam z Ditrichštejna]]. Právě tito lidé dali vzniknout politické frakci tzv. „[[španělská strana|španělskému kroužku]]“ na císařově dvoře, který pokračoval pochopitelně i za jeho následovníka [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] Oblékali se po španělském vzoru (krátké baňaté kalhoty „bubny“, skládaný límec „gorguera“, boty „kordovánky“, plášťový přehoz „capa“ atd.) a různými způsoby uváděli do českého prostředí španělskou katolickou kulturu [[manýrismus|manýrismu]] a raného [[baroko|baroka]].

 

 

Nejvýraznější z nich byla [[Polyxena z Pernštejna|Polyxena]] (†[[1642]]), po otci nadaná schopná politička a hospodářka, mimořádná žena nejen ve své době, ale i v celých českých dějinách. Nejprve se provdala za [[Vilém z Rožmberka|Viléma z Rožmberka]], manželství však zůstalo bezdětné (i to byl jeden z důvodů vymření Rožmberků). Po Vilémově smrti ([[1592]]) zůstala nějakou dobou vdovou; žila na zámku v [[Roudnice nad Labem|Roudnici nad Labem]], kterou se jí povedlo na nemocném manželu vymámit. Když získala do poručenství sirotky po bratru Janovi, využila jejich statků k zlepšení své finanční situace. Roku [[1603]] se provdala za [[Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic|Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic]], nejvyššího kancléře království a Koruny, oddaného katolíka. (Spolu měli jednoho syna, [[Václav Eusebius Popel z Lobkovic|Václava Eusebia]].) Polyxena se Zdeňkem se stali hlavami místní španělské/habsburské strany, početně sice malé (katolíci tvořili asi desetinu obyvatel Koruny), ale velmi semknuté a mocné. Oba měli rozhodující podíl na intrikách vedoucích nakonec k výbuchu [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], porážce [[Česká konfederace|České konfederace]] a následné [[Rekatolizace|rekatolizaci]] českých zemí. Polyxena, která i v manželství s Lobkovicem své statky nadále spravovala sama, využila pobělohorských konfiskací a záměrně vyvolaného finančního krachu ([[kaláda|kalády]]) k velkému rozmnožení svých majetků. V průběhu dalších let aktivně prosazovala na svých panstvích nucené pokatoličtění, potlačila povstání poddaných a povolala proti nim [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]]. Významnými památkami na Polyxenu jsou mj. [[Klášter kapucínů v Roudnici nad Labem|kapucínský klášter v Roudnici]] a světoznámá soška [[Pražské Jezulátko|Pražského Jezulátka]].

[[Jan V. z Pernštejna|Jan]] se oženil ([[1587]]) s příbuznou, Annou Marií Manrique mladší z Pernštejna. Jan se však potýkal s problémy, díky dluhům byl nucen prodat svá panství. Nakonec mu zůstal jen [[Prostějov]], [[Plumlov (hrad)|Plumlov]] a [[Litomyšl]]. Dal se na vojenskou kariéru, což se mu stalo osudným, i když dosáhl až na post císařského [[generál]]a – zemřel roku [[1597]] při obléhání pevnosti [[Ráb]]u v Uhrách, kde mu dělová koule z tureckého děla utrhla hlavu a levou ruku i s ramenem.

 

==Rodové pověsti==

===O původu rodu a erbu===

 

===Bílá paní===

== Související články ==

* [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů]]

* [[Pernštejn (hrad)|Pernštejn]]

 

==Externí odkazy==

 

[[Kategorie:Pernštejnové|!]]